Texty: SOkA Žďár nad Sázavou: fond Spolek divadelních ochotníků Sázavan 1863-1946, OkÚ ZR 1850-1845, i. č. 495 Spolkový katastr]

Žďár nad SázavouDivadelní spolek (Divadelní spolek Sázavan, Spolek divadelních ochotníků Sázavan)V roce 1864 byla v domě č. j. 67 majitele Jiřího Simla zřízena divadelní scéna. Divadelní spolek se ustavil koncem roku 1875, kdy bylo v sále hostince Hynka Letovského instalováno malé jeviště. Stanovy spolku byly schváleny 12.1.1876 pod č. j. 25 244. Ještě před jejich schválením se spolek uvedl před veřejností silvestrovskou zábavou, kde s žertovnými scénkami střídala čísla pěvecká a deklamatorní. Již 2.2.1876 uvedl spolek hru se zpěvy Izák Löwy. Další divadla následovala ve svižném tempu: 27.2. Nepravý a přece pravý, 25.3. Blázinec v 1. poschodí, 14.5. První oběd v manželství, 31.12.1876 fraška se zpěvy Lišák a smola od J. Böhma - hudební doprovod mělo původně obstarat smyčcové kvarteto Švajda, Trefulka, Frendlovský, Novák, ale pro odřeknutí hráčů se hra nakonec musela spokojit s klavírním doprovodem Ludmily Kheilové.Valná hromada 5.3.1876 rozhodla pojmenovat divadelní spolek jménem Sázavan.Ohromná píle ochotníků znamenala pro Žďár asi 4 divadelní kusy či jiné akce ročně; některá léta byl průměr vyšší, zejména v prvních pěti letech činnosti spolku. Dnes je již obtížné zjistit přesně uvedení všech zpěvoher, od mnohých kusů se zachovaly pouze názvy. Poměrně často pořádal spolek divadelně koncertní produkce, při nichž hudební složku realizovala některá z místních či okolních kapel, hasičská, vojenská či jen pro tento účel sestavená (v 80. letech takto vynikl kancelista Jan Zbytek). Za zmínku stojí například produkce 23.11.1879, kdy mimo hry Otec Palacký a Ženská politika zazněly mužské sbory Dívčino pozdravení od Tovačovského a Pěvcovo loučení od F. Mendelssohna-Bartholdyho či koncert 26.12.1882 pořádaný společně divadelními ochotníky a kapelou dobrovolných hasičů.Z množství titulů lze uvést například: 21.1.1877 Farář z Podlesí, 4.3. Osudná bambitka, 2.4. Střelec kouzelník, 29.7. romantická hra se zpěvy Marnotratník, 21.5. veselohra Můj ráj + fraška Jen moudře, 28.10. Mlynář a jeho dítě, 25.11. Tři faraonové + Damoklův meč, 26.12. Bratr honák, 5.2.1878 Chudý písničkář, 3.3. Obžínky, 22.4. Registrátor na cestách, 29.12. Muž národa, 23.2.1879 Dcery pana Zajíčka, 14.4. Zvoník u Matky Boží, 9.11. Hoši z osmnáctileté chasy, 28.12. Vévodův rozkaz + Já mám příjem, 25.1.1880 Pohádka o Popelce, 29.3. Pantofel a kord, 24.10. Silné ženy, 26.12. Dva přátelé a jediný kabát + Klíční dírkou, 28.2.1881 Všecko ví, 18.4. Preciosa, 11.9. České Amazonky (hudbu řídil Jan Zbytek), 29.1.1882 Ze žaláře, 19.2. Zlý duch Lumpacivagabundus, 16.4. Doktor Faust aneb Nevěsta z pekla, 30.7. opereta Franze von Suppée Dívčí ústav (hudbu opět výborně řídíl Jan Zbytek), 26.3.1883 opereta Preise - Javorského U jezera (režie Jan Zbytek), 29.4. fraška Krejčí, švec a rukavičkář, 2.9. veselohra Otty Pinkase Změnil datum (odtud režie Karel Ferenc), 21.10. zpěvohra Protiva, 1.1.884 báchorka Františka J. Jankeho Krakonoš, 17.2. Spanilá Savojanka od Josefa Kajetána Tyla, 14.4. Chudý baron, 9.11. Růže Lužanská od J. A. Hrouzka, 1.1.1885 Z Kolína do Prahy, 6.4. Cikán v dílně kamenické, 23.8. Jest mrtev + fraška se zpěvy od A. Wolfa Fotografická dílna v Praze, 20.9. Palackého třída od Františka Šamberka, 8.11. Dva sirotci atd.Jednu z nejúspěšnějších kapitol znamenalo pro spolek uvedení Škroupovy Fidlovačky ve dnech 5., 6., 12., 13. a 20.1.1918, kdy v roli slepého Mareše zpíval dojatému publiku píseň Kde domov můj Karel (?) Steiger. Spolek nastudoval řadu dalších evergreenů světové i domácí divadelní scény, jako v roce 1912 Vrchlického Noc na Karlštejně, 3.5.1914 Zkrocení zlé ženy Williama Shakespeara (24.3.1940 Jiráskovu Vojnarku, 1., 2. a 8.6.1941 Stroupežnického hru Naši furianti). [SOkA ZR fond Spolek divadelních ochotníků Sázavan 1863-1946, OkÚ ZR 1850-1845, i. č. 495 Spolkový katastr]