Texty: KŘENKOVÁ, Jana - PELÁN, Jiří, PhDr.: DS 2006 - sólisté, Uherské Hradiště 25. 4. 2006

Zlínský kraj
DS 2006 - sólisté, Uherské Hradiště 25. 4. 2006
Letošní přehlídka probíhala opět v prostorách Reduty, potěšitelný byl velký počet účastníků, hodnotily dva lektorské sbory. Dobrou tradicí je zde forma odměny oceněných - poukázky na knižní odměnu, kterou si podle svého uvážení mohou účastníci vybrat v místním knihkupectví.

I. kategorie Zúčastnilo se 11 recitátorů. Až na jednu výjimku (veršovaná Červená Karkulka) jsme slyšeli vhodně vybrané texty, většinou osvědčené, ale pro děti stále lákavé. ( autoři M. Lukešová, A. A. Milne, P. Šrut, F.M.Jirous, G. Sempé, D. Radovič, jen jednou J. Žáček). Zaujal Vlk naruby (J. Kolář, J. Hiršal). Díky dobré dramaturgii a nastolené atmosféře
byly děti přirozené, v mnohem menší míře se vyskytovaly tradiční nešvary kolovrátkového přednesu či hraná „roztomilost“. Porota byla tolerantní k drobným i větším nedostatkům v řeči , byla-li jinak patrná celková práce na textu a
udělila pět čestných uznání:
N. Vrtíková (Jakub a babí léto)
J. Stoklasová (Ptala se Františky Marta)
A. Malušová (Vlk naruby)
D. Prosecký (Kolo)
D. Šmíd (Modrý zajíc)

IV. kategorie Bylo přihlášeno a zúčastnilo se 17 recitátorů. U většiny byla prokazatelná (a možno považovat za příznačné pro letošní průběh) svědomitá příprava. Jak v hledání textů, tak v hledání prostředků k vyjádření. Neslyšeli jsme povrchní text, neviděli „líbivé“ předvádění. S účastníky jsme hovořili o odkrývání tématu, o volbě textu vzhledem k individuálním interpretačním zkušenostem i v porovnání s typem interpreta. Upozornili jsme na odlišnost přednesu volného verše a prózy. Vzhledem k celkové vyrovnanosti výkonů třetina účastníků uplatnila i druhé texty. Nemýlím-li se, průběh přehlídky měl charakter setkání zájemců o tento druh zájmové činnosti.
Čestná uznání:
Petr Žlebek (Happy babička, Medová léta)
Petra Fojtů (Láska a dělové koule, J. Prévert: Sen)

Postup do celostátního kola:
Dína Gočáltovská (Balada o polce) - výborně zvládnutý přednes klasického textu Z. Gregůrková (K.Sidonová: Syn stromu) - vypravuje, sděluje téma, pracuje s hlasem, velmi dobrá kultura řeči)

I.a IV. kategorii hodnotili Jaroslav Dejl, Jana Křenková, Roman Švehlík
zpracovala J. Křenková.

SETKÁNÍ dětí v Uherském Hradišti dne 26. dubna 2006 u příležitosti krajské přehlídky sólových recitátorů v rámci Dětské scény uskutečněné pod souhrnným názvem
divadelních aktivit Žebřiňák. Organizaci vzal na svá bedra Dům dětí a mládeže v Uh. Hradišti, obsahovou a společenskou náplň opatřil Mgr. Stanislav Nemrava, ředitel ZUŠ Uherské Hradiště.

Název následujícího hodnocení jsme zvolili z několika důvodů. Za prvé proto, že šlo o setkání dvou kategorií sólových recitátorů /přesněji 2.a 3.kategorie/, dále proto, že bychom chtěli poukázat na princip, který je východiskem práce pedagogů, rodičů při přípravě dětí na vrcholnou přehlídku. Ke konci úvahy připojíme návrh k jejich setkání na prozatím nevyhlášeném semináři.

SETKÁNÍ S AUTOREM /autory/. Kdo nezná váhu slov, ten nemůže znát lidi /Konfucius/ Ať již člověk svého života užívá krátce či dlouze, má mít požitek ze svého života. A to nejlepší, co je v něm, má předat druhým /Herder/
Pro 2.a 3.kategorii považujeme osobní setkání s autorem a rozhovor o knize, kterou napsal, za svrchovaně prospěšné. Hovoříme-li o osobním setkání, máme na mysli seznámení se s portrétem autora doplněným informacemi, jako že žije v Česku nebo v Africe, možná v Dánsku nebo jinde, že píše pro děti básně nebo celé romány. Je příjemné zjištění, že dítě ví o „svém“ autorovi co nejvíce /bez ohledu na to, zda je to Prévert, Mikulka, Krylov nebo Aškenázy či Macourek/. Naším přáním by bylo zjištění, že se ví také o nových knihách pro děti, které píší a vydávají různá nakladatelství a píší známí i méně známí autoři /např. Viola Fischerová, Arnošt Goldfl am, Petr Sís/. Zkusíme vyhledat další knihy, které lákají děti ve věku 10 -15 let, tj.knihy se čtením o přírodě, cestopisná a dobrodružná vyprávění, nevylučujeme zájem o pohádky a lidovou poezii.

SETKÁNÍ S KNIHOU /textem/. Mluvil jsem tuhle s červotočem, jenže už nevím přesně o čem a taky přesně nevím proč a jestli to byl červotoč /Emanuel Frynta/ Všude kvetou květiny pro toho, kdo je chce vidět /H.Matisse/
Dáváme přednost poznání celého dílka, nejméně celé knihy. Nestačí dětem pohlazení v podobě vět vytržených z kontextu básně, básnické sbírky , povídky nebo románu. Předpokládá to mít dostatek času, mít k dispozici celou knihu, abychom si mohli prohlédnout ilustrace, abychom si mohli touto cestou ujasnit poetiku autora, prozkoumat kompozici skladby,
rozhodnout se , jak svůj prožitek uložit do přednesu.

SETKÁNÍ S HRDINOU /v básni nebo próze/. Zima, zima, můj Pepíčku. Kdyby byla peřina! Zatoč ty se, hochu milej, zatoč ty se do sena. Já do sena nepolezu, lidi by se vysmáli, že jsem přines na kabátě šítu vovesný slámy! /Emanuel Frynta/
Báseň je osobní výpověď. Pro dítě je to možnost prověřit si svůj vztah ke světu , k druhým lidem , k samému sobě a vyslovit jej nahlas „pro“ své vrstevníky nebo rodiče/“pro někoho“znamená nabídnout klíč k novému obsahu sdělení , někdy i objevnému /. Totéž to platí o volbě příběhu z prozaického díla. V obou volbách je to jako se stavbou domu:ať děláme co děláme,
vždy je a bude stavba nedokončená , a proto ji znovu a znovu s dětmi promýšlíme. Ať to tak zůstane.

SETKÁNÍ LEKTORŮ S PEDAGOGY, RODIČI A DĚTMI /návrh/. Krásný je život, uděláme-li něco dobrého nebo spravedlivého /F.M.Dostojevskij/.
Co udělat v zájmu obohacení dětí, které se věnují přednesu v tak velkém počtu /dnes jich bylo ve jmenovaných dvou kategorií 27/. V každém případě je více jak potřebné prodiskutovat vše, s čím se setkáváme ve všech kolech přehlídky dětského přednesu a co ne vždy odpovídá působivému přednesu a nezapomenutelnému sdělení. K tomu směřuje naše dnešní výzva: nabídnout „dospělákům“ poradu de rerum poetica, tedy o věcech práce s dětmi. Samozřejmě nabídku adresovat těm, kdo o to stojí. Co bychom si mohli objasnit/např. ve třech setkáních po dvou hodinách/? Jak hledat s dětmi texty k přednesu/ s nabídkou rozsahu nové dětské literatury/. Jak pracovat na textu, aby byl přednes potěšením pro děti a významným sdělením pro vrstevníky i
dospěláky. Jak vystihnout poetiku textu? Jak opatřit to, že dítě bude přesvědčeno, že sděluje něco moc důležitého o lišce, která napálila medvídky, o zloději, který zaskočil za nepřítomnou maminku a získal si plnou důvěru dítěte, o tom jak dospělí jsou někdy nezodpovědní a co trápení to přináší, o přátelství a lásce jako přirozené touze, o malé malířce, která ne a ne namalovat maminku,
poněvadž ona je tak hezká. Samozřejmě také by se mluvilo o odpovědnosti těch, kteří předkládají texty lektorskému sboru texty bez uvedení autora, bez názvu knihy nebo básně, bez uvedení svého jména, /pokud to nemá být hádanka pro lektory/. Také by se hovořilo o tom, jak volit oba předepsané texty , aby děti měly zvláště ve vyšších kategoriích možnost představit rozsah a hloubku
i barevnost svých myšlenek, hlasu a představit celou paletu svého umění.

ZÁVĚREČNÁ POZNÁMKA S PŘÁNÍM I BLAHOPŘÁNÍM
Čtyři kapitolky naší reflexe pod názvem SETKÁNÍ jsou výsledkem zamyšlení nad ukončenou přehlídkou. Jejím cílem nebylo upozornit na to, co se nedaří. Spíše chtěla mezi řádky důrazněji /poněvadž pozitivně/ poukázat na to, co je nutné dělat, jestliže si přejeme, aby se na příští Dětské scéně sešlo tolik dětských tváří jako letos. Dále toto zamyšlení spojujeme s poděkováním učitelům a rodičům, kteří neumdlévají v úsilí ponoukat děti k této ušlechtilé náplni volného času, všem, kdo obětuje spoustu času i umu k podpoře každého dítěte, které projeví zájem.
Blahopřejeme touto cestou postupujícím do celostátního kola, konkrétně recitátorům
Karlu Vůjtkovi, Antonínu Zatloukalovi ze II. kategorie a Barboře Hudákové a Barboře Goldmannové ze III. kategorie. S jejich prací se určitě veřejnost seznámí, stojí to za to.
27.4.2006
PhDr. Jiří Pelán, DIFA JAMU Brno