Texty: Satanarcheolegenialkohrozný punč přání - 2004; Když strašidla se rojí - 2006; Lakomá Barka - 2007;

Sobotka, Studio Šrámkova domu, ved. Lada Bechyňová, Satanarcheolegenialkohrozný punč přání.

Mnoha problémy a neobratnostmi trpěla také inscenace Studia Šrámkova domu ze Sobotky (ved. Lada Bechyňová) Satanarcheolegenialkohrozný punč přání. V inscenaci se tu a tam objevil zajímavý nápad, ale byly to jen jednotlivosti, které bohužel netvořily celek. Vedoucí nenašla hereckou stylizaci, v níž by se děti cítily dobře, takže často upadaly do šarží nebo přinejmenším nepříjemného přehrávání.


Sobotka, Studio Šrámkova domu, ved. Lada Blažejová, inscenace nonsensových veršů Když strašidla se rojí.

Inscenace nonsensových veršů Když strašidla se rojí v podání Studia Šrámkova domu Sobotka, vedeného Ladou Blažejovou, spoléhá spíše na hru - hraní si pomocí veršů. Ale i hra potřebuje určitý řád, smysl, cíl a vývoj. Je škoda, že princip vzájemného škádlení mezi malými (snad od šesti let) a velkými (zhruba do patnácti let) dětmi nefunguje od začátku a nestal se řídícím obsahovým i formovým principem. Pak by mohl vzniknout i sdělný tvar, který by umožnil i sdělení jednotlivých básní a vytvoření jejich point, které většinou chybí.

DĚTSKÁ SCÉNA 2007, KP Dětská scéna, Divadlo Jesličky, Hradec Králové – 2007. Divadelní HROMADA IL. jaro 2007, s. 45-50.
Představení Lakomá Barka Studia Šrámkova domu Sobotka vedoucí Lady Blažejové se opíralo o soubor šikovných a v mluvním projevu kultivovaných dětí. Přednesové party byli také v inscenaci nejsilnější. Po stránce divadelnosti se však soubor nepřeklenul přes ilustrativnost, která se v představení často objevovala. Tomuto zpracování literární předlohy Jana Wericha by pomohlo větší a důslednější rozehrání jednotlivých dramatických situací, vztahů mezi protagonisty a trochu více neotřelých inscenačních nápadů.