Texty: Svatební košile - 2006

LONGINOVÁ, Martina, Mgr.: Ohlédnutí za krajskou přehlídkou dětského divadla Dětská scéna v Chrudimi. 1. dubna 2006. Deník dětské scény 2006/0.

Dopoledne začal svým vystoupením soubor z gymnázia ze Svitav, v jehož podání jsme zhlédli „ Svatební košili“ autorů K. J. Erbena a J. Suchého. Přestože se jednalo o velice častý dramaturgický výběr, představení zaujalo svou čistotou provedení i citlivou volbou výrazových prostředků, ale zase na druhou stranu nepřineslo nic nového. Zase tu byla bílá plachta, bíle nalíčení duchové i hlavní představitelé, svíčky, podtrhnuté hororové prvky, sugestivní hudba...zajímavý nápad zvolit pro hudební pasáže hráče na saxofon se bohužel úplně nezúročil, jelikož herec hrál po celou dobu v zákulisí. Škoda. Chci se ale vrátit ještě k pozitivům, ke kterým beze sporu patřil výkon hlavního představitele Václava Lišky v roli „milého“ , jenž zvolil přiměřenou míru stylizace a působil na jevišti velmi přirozeně, a to v jevištním pohybu i při práci s veršovanou formou. To už se tak nedalo říci o jeho partnerce Pavlíně Víškové, u níž se místy objevovaly falešné tóny, vnějším způsobem hrané pocity a práce s veršovanou formou jí dělala větší potíže. Dívky v rolích duchů přinášely na jeviště atmosféru, ale působily příliš staticky a jednotvárně.Ve druhé půlce inscenace se začaly opakovat nápady, chyběla gradace a vývoj postav. Největší úskalí inscenace však porotkyně spatřovaly ve výkladu textu a jeho přenesení na jeviště, což se projevilo zvláště v samotném závěru balady, který zůstal nedopracovaný, nesdělený a rozpačitě nevypointovaný...bohužel se pak tím vytratil celý přesah příběhu a jeho poselství. Škoda.
Soubor si proto vysloužil „jen“ návrh do širšího výběru do národního kola v Trutnově.
Velice sympatický dialog s vedoucí skupiny paní PaedDr. Jitkou Obloukovou a její usměvavé přikyvování na připomínky však dávalo tušit, že o rezervách vědí a jsou na cestě k dalšímu