Texty: Je to naprosto jisté - 2006; Jak to s láskou vlastně bylo - 2007;

Lenka Janyšová z Gymnázia v Ústí nad Orlicí je vedoucí zkušená a poučená. Její adaptace satirické pohádky H. Ch. Andersena Je to naprosto jisté se snaží předat téma vzniku drbu pomocí metaforiky slepic a jiného ptactva v lidské podobě - k slepicím se hlásí jen mašličkou evokující hřebínek, k sovám poněkud problematičtějšími škraboškami na očích. Zajímavě pracuje s principem epického, vyprávěného divadla, využívajícího i voicebandovou orchestraci chórů, sól... Snad právě náročnost tohoto postupu spojená s tíhou zodpovědnosti u dosud nezaběhnuté inscenace zapříčinila, že představení zatím působí především svou formální stránkou a hravost s emotivností, s nimiž by jistě přišla i lehkost a humor, ještě chybí. Za přesnější a údernější vypracování by stál i temporytmus celku a především pointa celého příběhu. Porota navrhla inscenaci do širšího výběru celostátní Dětské scény na druhém místě.

DĚTSKÁ SCÉNA 2007, KP Dětská scéna, Divadlo Jesličky, Hradec Králové – 2007. Divadelní HROMADA IL. jaro 2007, s. 45-50.

Veselé zrcadlo, Gymnazium Ústí n.O. - Jak to s láskou vlastně bylo. Velmi zajímavý pokus ztvárnit průběh jedné epizody lásky, byl zavěšen na výrazné herecké stylizaci zamilované dvojice a na vytvoření alegorických postav, které dvojici provázejí. Někdy (ne úplně ujasněně) zosobňují pocity, jindy vlastnosti lidí. Vše završuje Čas, také personifikovaný. Studenti rozehráli příběh s jistou inscenační odvahou, s ambicemi a dovednostmi. Takže je škoda, že celou tuto barvitou inscenaci podkládají jen dvě jednoduché situace, protože jejich alegorické vyjádření byl zajímavý nápad. Těším se, co z těchto šikovných divadelníků vypadne za rok!