Texty: KP dětských recitátorů kraje Vysočina v Třebíči 3.4.2003

KRAJ VYSOČINA
Recitátoři
Krajská přehlídka dětských recitátorů kraje Vysočina proběhla v Třebíči
3. dubna 2003, a to tradičně v KC Pasáž. Přestože byl hlavní organizátor Jaroslav Dejl odvolán na schůzi do Prahy, přehlídka proběhla v příjemné a důstojné atmosféře pod vedením pracovnic DDM a KC.
Vystoupení mladších a starších kategorií probíhala jako vždy paralelně ve dvou různých prostorech a s dvěma různými porotami.
U I. a II. kategorie to byli Jaroslav Provazník, Zuzana Nohová a Petra Žabková,
u III. a IV. kategorie Jakub Hulák, Radka Blatná a Igor Dostálek.

V obou mladších kategoriích se prosadili jako nejzajímavější recitátoři děti z okresů Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod. Texty, které si vybrali (Hana Doskočilová: Oříšek, Emanuel Frynta: Ančičky, Olga Hejná: Potrhlá růže, Josef Hanzlík: Jahoda a Lahoda), jim umožňovaly přirozený projev a interpretaci odpovídající jejich věku, zkušenostem a dovednostem. Vedle Anny Hroudové ze Žďárska s neokázalým, ale přesvědčivým přednesem Fryntových Ančiček byl k postupu na celostátní dílnu doporučen ještě Ondřej Růžička z okresu Pelhřimov, který se s vervou pustil do vyprávění Miloše Kratochvíla Brejle. Na jeho přednesu bylo příjemné především to, že vycítil podstatu textu a dokázal si pohrát s komickou situací, i když by jeho projevu pomohla trochu větší lehkost a nadhled.
Deset přednašečů z 1. kategorie a devět přednašečů z 2. kategorie recitovalo v příjemném prostředí malého sálku v novém traktu Kulturního domu (na rozdíl od starších recitátorů, kteří jsou už tradičně “odsouzeni” stoupat si na obrovské, nehostinné jeviště velkého sálu-kina). Vzhledem k malému počtu okresů v kraji Vysočina by stálo za úvahu pokusit se v příštích letech proměnit soutěž v opravdickou přehlídku, respektive dílnu podle zkušeností královehradeckých nebo pražských kolegů. Mám na mysli to, že by akci, a především recitátorům pomohlo, kdyby děti nepřijely jen kvůli přednesům, ale zažily by také alespoň krátké tvůrčí dílny, při nichž by se mohly vzájemně seznámit a soustředit, dřív než půjdou “na plac”. Možná že by ve stejném čase mohly probíhat semináře s učiteli a vedoucími, např. o kritériích hodnocení dětského přednesu, o jeho smyslu a metodice. Všichni recitátoři III. kategorie si jako první text vybrali prózu (!). Možná, že se dětem zdá snazší vyprávět příběh než se potýkat s mnoha úskalími, která skýtá verš. Jejich výkony ale bohužel prozradily, že řadě z nich zatím chybějí základní dovednosti, nebo snad spíše důslednější odborné pedagogické vedení na cestě od výběru textu přes jeho detailní pochopení až k osobité interpretaci. Většině recitátorů chybělo vědomí celku, texty byly rozdrobeny na řetěz jednotlivostí zatížených neadekvátním důrazem. Uchopení prózy bylo v mnoha případech prvoplánové, poznamenané povrchní stylizací přímých řečí a „dětskými“ zpěvavými intonacemi. Častým důsledkem byl pak výrazný, byť nechtěný odklon od poetiky autora (I. M. Jirous: Pohádka pro Františku, J. Trnka: Zahrada, K. Čapek: Pudlenka). Už svým prvním textem o svých přednašečských kvalitách naopak jasně přesvědčila Vendula Příhodová z Tasova s Leacockovým textem Kouzelníkova pomsta, postaveným na přesně vystižených intonacích přímých řečí postavy kouzelníka. Ve IV. kategorii se naproti tomu sešla řada recitátorů až neobvykle vyspělých a osobitých, schopných sdělovat svůj postoj k textu. Vybrat ze silné sestavy dva postupující bylo téměř nemožné. Nakonec porota alespoň využila jediného postupu v kategorii třetí a rozhodla se ze IV. kategorie poslat na Celostátní přehlídku recitátory tři. Zkušenou a suverénní Denisu Budilovou z Ledče nad Sázavou, která zaujala zvláště přednesem svého prvního, byť literárně nepříliš hodnotného textu Z. Jokla V péči naší třídní, jakoby „od přírody“ nadaného vypravěče Jakuba Ahmadieho z Třebíče (K. Poláček: Bylo nás pět, E. Michorová: Prokletá zahrada) a zcela ojedinělého a mimořádně technicky vybaveného Jana Roseckého ze Žďáru nad Sázavou, který ovšem ve své důmyslné hře se slovy a diváky až nebezpečně balancuje na hraně jisté vyumělkovanosti a křečovitého projevu. Čestným uznáním byly oceněny i další velmi zajímavé a vyspělé výkony Andrey Němcové (D. Charms: Pět boulí), Milana Hanáka (D. Fischerová: Prokletá rupie) a Pavly Fučíkové (J. Pelc: Zavoláš domů).
Na závěr dlužno připomenout něco, co je pro porotce několika posledních ročníků třebíčské krajské přehlídky nepřehlédnutelné – totiž jak velkou zásluhu na její stabilně vysoké úrovni, zvláště v nejstarší kategorii, mají dvě neúnavně hledající a experimentující pedagogické osobnosti: Jana Křenková ze ZUŠ ve Žďáru nad Sázavou a Ivona Čermáková ze ZUŠ v Novém Městě na Moravě.
Jakub Hulák a Jaroslav Provazník (I. a II. kategorie)