Texty: MARTÍNKOVÁ, Nina: Krajská přehlídka dětské recitace Dům hudby v Pardubicích

Organizátor: Oddělení kulturních služeb při Krajské knihovně v Pardubicích zastoupené Hanou Cihlovou.
I. kategorie 3.dubna 2006
Společně s Lídou Vláškovou a Petrem Koubou jsem měla možnost hodnotit soutěžní přehlídku recitátorů I. kategorie. Svorně a s radostí jsme mohli konstatovat, že všech 14 soutěžících předvedlo vyrovnané výkony. Jejich předností byla především přirozenost projevu a radost. Jako problematický se nám jevil výběr některých textů. Byli jsme potěšeni, že až na nepatrné výjimky, neobjevily se klasické problémy recitátorů této kategorie - kouzlení hlasem, absence logické pauzy, nelogické důrazy, členění textu podle interpunkce. Celkově jsme hodnotili výkony recitátorů jako nadprůměrné.

II. kategorie 4. dubna 2006
Krajské přehlídky dětské recitace II. kategorie v Pardubicích se zúčastnilo celkem 14 dětí. Samotné přehlídce předcházela půlhodinka seznamování, her a mluvních cvičení. Výběr textů v soutěži většinou korespondoval s věkem i možnostmi dětí. Zazněly zde texty např. od Macourka, Šruta nebo Mrázkové. I když vzhledem ke zkušeným recitátorům a pedagogickému vedení by zde mohlo být více objevnějších textů... Příjemnému projevu recitátorů uškodila někdy přílišná snaživost a školometská didaktičnost, kterou texty občas zbytečně zatěžkávaly a uspěchanost „než dopovím konec, už jsem pryč...“ Ale nic to nezměnilo na tom, že v Pardubicích je setkání s přednesem vždy příjemné a že se mu zde s tradicí daří.
Porota ocenila postupem na Národní přehlídku
Adama Pávka s textem F. Nepila Já Baryk a můj šnek. Recitátor se textem bavil, aniž by se nechal příliš strhnout a zaujatě (především v postavě Baryka) jej přednesl s přímým
kontaktem s publikem. S textem A. Lobela Nahoru po schodech dolů
na Dětskou scénu postoupil také
Ondřej Kocourek, kterému se podařilo popasovat se s nelehkou stavbou textu a s lehkostí a
smyslem pro pauzu jej přednést.
Porota dále udělila tři čestná uznání za výkony, které zaujaly ať přirozeným projevem a citem pro pointy –
Magdálena Lněničková (M. Macourek: O Kryštůfkovi,
který se schoval v mixéru), hrou se slovy a zaujatostí v projevu –
Michal Papáček: J. Suchý: Miniaturní tragédie a recitátorskou vybaveností –
Ivana Marika Zemanová.

III. a IV. kategorie 5. a 6. dubna 2006
Složení poroty: Radka Málková - redaktorka Českého rozhlasu Leonardo, Petr Kouba - redaktor regionálních stanic českého rozhlasu, Nina Martínková - odb. asistentka Katedry výchovné dramatiky DAMU Praha.
III. kategorie Zúčastnilo se deset dětí, což je ve srovnání s jinými roky malý počet soutěžících. A pokud bychom měli srovnávat i úroveň jednotlivých výkonů, byla nižší, průměrná. Zarazilo nás velké množství výslovnostních nešvarů, které šly na úkor srozumitelnosti a tedy i sdělnosti projevu (drmolení, šumlování, zužování, rozšiřování vokálů, nezřetelná výslovnost souhláskových skupin, slov se stejným písmenem na švu, atd.). Často jsme vytýkali zbytečný spěch, zejména na začátku a v závěru vystoupení. Častokrát jsme v hodnocení radili:
„Nespěchej, soustřeď se, dej takový prostor své představivosti, aby byla souvislá a průběžná. Zabydli se ve vyprávění a měj z něj radost...“. Charakteristický byl kontrast mezi touhou něco sdělit a tím jak to sdělit. Obecně platí, že tato věková kategorie se teprve hledá, osobitost a originálnost je ve stadiu zrodu. Na jedné straně jsme viděli a slyšeli dětinský projev (ve výběru, intonaci i frázování), na straně druhé výkon dospělejší s rýsujícím se vlastním názorem a nadhledem.
Rozhodně se vyplatila protikladnost výběru textu pro obě kola Jáchymu Růžičkovi a Tereze Schloglové, kteří projevili cit pro styl předloh a vystihli jejich protikladné
polohy, přirozený smysl pro humor... Jejich výkony v obou kolech byly vyrovnané, postoupili na národní přehlídku do Trutnova. Třetí místo bez postupu získala sympatická Zuzana Vojtová, čestná uznání získaly Helena Steinerová a Magdaléna Havířová.

IV. kategorie
Zúčastnilo se patnáct soutěžících se zajímavým výběrem textů převažovala humoristická próza. Prozaický text nasadil mnohým laťku vysoko. Objevovaly se zbytečné školácké chyby ve stavbě a členění textu, v oddělování respektive neoddělování partu vypravěče a přímých řečí postav. Neplatí to samozřejmě o všech, ale hlásit se to musí. O většině výkonů by se dalo říci, že jsou na dobré cestě, ale ještě neusazené, nedůsledné, nejisté.
Velké potěšení měla porota z výkonu Báry Markové v obou kolech. Protože Bára sama měla potěšení z toho, že vypráví publiku příběh, že může sdělit téma (ne jen slova od tečky k tečce, od čárky k čárce), předat poselství.
Druhý, vypravěčsky zdatný, Antonín Benc, potěšil protikladným výběrem textů a vyrovnaným výkonem v obou kolech.
Třetí místo bez postupu do Trutnova získala Kateřina Kubátová, čestná uznání udělila porota Emě Hrníčkové, Barboře Šottové, Janu Kalužnému a Vítu Rolečkovi.
Poděkování patří Haně Cihlové, která všem dětem, dospělým, kteří je provázejí, i porotě vytvoří příjemnou, důstojnou a zároveň domáckou atmosféru; takový ostrov, na který se vejde rozcvička, vlastní soutěž, rozbor-rozhovor a malé pohoštění a potom ještě vydá i katalog textů, které na letošní soutěži zazněly. Říká: „Každoročně se na vás těším, je hezké, že se recitaci věnujete.“ Díky za ostrov vzájemné radosti a obdarovávání, za potřebnou dávku energie!
Nina Martínková