Texty: AS 2006, č. 1: Věra Bělehrádková: Nadělení v pohybu - 2005

NADĚLENÍ V POHYBU
Prosincové Nadělení v pohybu je nesoutěžní přehlídka a dílna tanečního a pohybového divadla, konaná v Brně pod hlavičkou Střediska volného času Lužánky. První ročník proběhl v prosinci v roce 2003. Je třeba ale říci, že Nadělení v pohybu předcházelo samotné Nadělení – tedy přehlídka a dílna mladého divadla, a to od roku 1994. Organizátorem byl divadelní soubor Kšandy a Středisko dramatické výchovy v Lužánkách. Každý ročník nesl speciální podtitul, tvořený trojslovím (například monolog – dialog – smrt, gesto – pohyb – akce, postava – charakter - znak…), v jehož duchu se celá přehlídka i dílny nesly. V roce 2001 vznikl při Středisku dramatické výchovy další soubor – Cyranovy boty, zaměřený na taneční a pohybové divadlo. Od nich vznikla také chuť zorganizovat celostátní festival, pro stejnou věkovou kategorii, ve stejné době, avšak zaměřený na divadla taneční a pohybová. I dohodly se tyto dva soubory, že se budou v realizaci přehlídky střídat vždy po roce – Nadělení v pohybu se tedy střídá s Nadělením.
A jak takový festival probíhá? Čtyřdenní setkání souborů s celé republiky je zahájeno společným happeningem, jehož cílem je uvítat brněnské i přespolní soubory, umožnit jim vzájemně se poznat skrze různé společné aktivity (pohyb se zde snoubí například s výtvarnem či s hudbou). V průběhu dalších dnů probíhají jednak představení jednotlivých souborů, jednak celodenní taneční dílny pro účastníky, vedené zkušenými lektory (Milan Kozánek, Zoja Mikotová, Petra Fornayová, Dano Raček…). Na každý blok představení vždy navazují diskuzní semináře, kde je dán prostor tanečníkům i divákům, aby si mohli sdělit své dojmy, zkušenosti, vyjadřovat se k různým tématům, ať už připraveným či právě vzniklým na základě viděného. Pro další diskuzi či pro setkání jen tak je otevřena čajovna. Přehlídka je zakončena opět happeningem, který má za cíl poděkovat účastníkům a rozloučit se s nimi v příjemné atmosféře (například fotogalerií všech představení).
Vzhledem k tomu, že hranice žánru tanečního divadla jsou zde záměrně otevřené, základní téma festivalu, tedy tanec a pohyb, je díky široké škále souborů prezentováno v různém pojetí. Některé soubory kladou ve svých představeních důraz více na taneční techniku (např. ZUŠ Svitavy, kde se navíc spolu s tancem hojně využívají i různé výtvarné prostředky), jiná více na jevištní pohyb. Tohle se projevilo zatím v obou ročnících a nyní se podrobněji zmíním o loňském programu.
Prvek divadla, ve smyslu sdělení určité myšlenky, příběhu, někdy téměř chybí nebo není podstatný (jsou to v podstatě klasické několikaminutové taneční choreografie, uveďme např. skupinu Intro Postřelmov a jejich choreografii Duny, ZUŠ Svitavy s choreografiemi Bú, Na niti, Rozvlněný svět), jindy je naopak příběh podstatnou součástí, která pohyb a tanec v mnohém převyšuje nebo je pohyb použit jako nositel příběhu (Popelka Nazaretská v podání skupiny Doteky z Prostějova, Geneze – Stvoření světa ostravského Dividla). Osobně jsou pro mě nejzajímavější představení, kde jsou obě složky, tanec i příběh, vyvážené (Na rozcestí – Přátelé Freedomu Praha, Tangos brněnského Quiorfana či Černozem souboru Cyranovy boty). Zkrátka, je zajímavé jednotlivá představení porovnat a zkoumat, kde hranice tanečního divadla pro každého jsou. A kromě porovnání, což tato otevřenost nabízí, je zde i velká možnost inspirace.
Snahou organizátorů je mít na přehlídce soubory amatérské, přesto však v určité kvalitě, a tuto kvalitu nadále zvyšovat.
Nadělení v pohybu probíhá v prostorách Střediska volného času v Lužánkách, kde je mimobrněnským souborům poskytnuto zázemí, využívají se zde dva prostory k představením, dílnám, setkávání (čajovna, galerie) a zkoušení. Dalším jevištní prostorem je bezbariérové divadlo Barka, se kterým soubor Cyranovy boty celoročně spolupracuje.
Festivalu se každoročně účastní kolem deseti souborů z celé republiky a spolu s veřejností, které je festival také otevřen, je zde asi na 150 účastníků.
Příprava a realizace Nadělení v pohybu je umožněna také díky finanční podpoře Statutárního města Brna, Krajského úřadu Jihomoravského kraje i Ministerstva kultury.
Věra Bělehrádková