Texty: PAVLÍK, Ladislav: RAMPA. Rkp. 2005

divadlo rampa
v Kulturním domě ZK Dopravního podniku, Praha Pankrác, Kischova 8

Z programového sešitku:
Co je to rampa? ...mírně stoupající cesta, výstupek, zvýšená (nakládací) plocha, odstaviště vozů pouliční dráhy (tramvaje), zábradlí, lampoví před jevištěm, části jeviště před oponou...(Lexikon)

Činnost zahájena v roce 1964 koncertem hostujícího SHQ.

A pak pásmem scének, textů a písní pod názvem

VOKO BERE
od vymyšleného autora Matyáše Galli-ho – galimatyáš od 21 autorů. Od Ludvíka Aškenázyho, A.J. Liehma, Josefa Hanzlíka, Miroslava Holuba, Jaromíra Kincla, Ladislava Pavlíka, Marcela Prévosta, a dalších, dále hudebníků Zdenka Madara a K.L.Petrů.
Režie Ladislav Pavlík a Norbert Herrman, pohybová spolupráce Eva Čáslavská, hrála hudební skupina divadla rampa.
Premiéra 6.5.1964

Z tisku:
Večení Praha: Divadlo PARADOX změnilo svúj název na RAMPA. Což není hlavní změna, kterou jsme na středeční premiéře pozorovali. Jiná je předvším atmosféra... V tomto hledišti se vždycky hodně tleskalo, ale tentokrát poprvé bylo čemu... Divadélko RAMPA nastoupilo očividně dobrý kurs. sm

Mladá Fronta: Neviděl jsem nikdy divadélko PARADOX, viděl jsem však první premiéru obrozeného souboru, který si dal nový název RAMPA. A je to premiéra dobrá a nadějná... Divadélko RAMPA sdružuje dnes téměř tři desítky mladých lidí, kteří se chtějí kulturně vyžít, uplatnit své zájmy, být při tom veselí a veslost rozdávat i svým divákům... Pavel Kohn

Divadlo studovalo novou hru a tak v červnu se pořádaly kromě představení VOKO BERE koncerty:

Studijní skupina tradičního Jazzu Michala Pálky s Evou Olemrovou, TUTTI FRUTTI - přehlídka melodií, monologů a poezie za učinkování souboru RAMPA, studijní skupiny mod. swingu METHYL a orchestru Continental.
Dále anglická jazzová škola STORYVILLE – JAZZ a koncert S H Q.

Se hrou VOKO BERE se uskutečnil v červenci 1964 zájezd na Moravu do Karlovy Studánky a do Horního Benešova.

V říjnu 1964 nastudoval soubor hru Jiřího Melíška
KONEV BLÍNU.
Režie L.Pavlík – Norbert Herrman, Hudba od Zdenka Madara a K.L.Petrů, pohybová spolupráce Eva Čáslavská, hrála hudební skupina divadla rampa.
Premiéra 30.10.1964



Z tisku:
Lidová Demokracie: V minulých dnech tu měla premiéru úspěšná polokabaretní hra J. Melíška Konev blínu, postavená na vtipném nápadu: Žijeme v celkem nudné současnosti, kde není takřka co kritizovat. Ještě nepoložíte telefon a už přijde instalatér...Podnikneme také několik exkurzí do minulosti, do vybájené země Otrokovny, do starověkého Egypta a Říma. Každá scénka je zakončena songem, jehož autoři I.Bystřina, L.Pavlík a V.Rohlena navazují na Šlitra a Suchého, ale ještě spíše na Voskovce a Wericha...

Hrálo se střídavě s VOKO BERE.

V roce 1965 se kromě VOKO BERE a KONEV BLÍNU dávalo

RAMPA SONG MATINEE
a sice kupř. v neděli 17. ledna v 10 hodin.

Z tisku:
Mladá Fronta: Pankrácké divadélko Rampa uvedlo matiné písniček ze svých pořadů. Právem. Mají jich nejen dost, ale také jsou vesměs opravdu pěkné...
Jejich autoři, skladatelé a textaři (kupř. Zdeněk Madar, K.L.Petrů, Jiří Traxler, I.Bytřina, L.Pavlík, V.Rohlena... mají vtip, smysl pro poezii, současné mládí, jeho rytmy a melodie, sny a touhy. A také mají profesionální úroveň, která v malých amatérských scénách v takovém rozsahu zřídka kdy bývá...

Svět v obrazech: Technik, dispečer, montér, filozof, prodavačka, klempíř... vytvořili divadélko RAMPA, kde tvoří po svém a baví obecenstvo převážně mladé...RAMPA SONG MATINEE je přehlídkou jejich devětadvaceti písniček...

Zemědělské noviny: ...Program? Říká se, že smích je koření života. Rampa se tedy snaží svým divákům život co nejvíce „okořenit“ . Ani poezie a písničky nepřijdou zkrátka. Jeden z posledníich pořadů – jmenuje se VOKO BERE – potkáte tady Aškenázyho vedle Prévosta, Melíška, Vyskočila... V písničkách je soubor z velké časti samostatný, prostě skladatelé i textaři se rekrutují z řad členů rampy – říká Ladislav Pavlík – šijí si písničky na míru a razí heslo: co písnička, to anekdota. „NEŽ DOHOŘÍ SVÍČKA – tak se bude jmenovat nové pásmo, jehož premiéra se chystá na březen. Soubor má za sebou zájezdy, nejen do Slap, do vojenské ozdravovny, ale i na Moravu, do Horního Benešova a do Karlovy Studánky. Norek Herrman vypráví, že byli také na zájezdu u svazáků v JZD Zličín. Večer s programem se vydařil...


NEŽ DOHOŘÍ SVÍČKA
improvizované pásmo písní, textů a scének ze všech her z programu RAMPY (i z PARADOXU). Opravdu se na předscéně zapálila svíčka a soubor musel hrát a zpívat a recitovat, než ta svíčka dohořela. Jednou hodinu, jindy až 3 hodiny.
Premiéra 16.4. 1965

BLACKWALL STORY aneb KOŘENÍ KE KOŘENÍ autoři John Oxenfova – Ivo Havlú, Hudba Z. Madar, K.L.Petrů. Režie L. Pavlík – N. Herrman. Hrála Rytmická skupina rampa pod vedením Bédy Macourka
Premiéra 26.11.1965


1966

nemám přehled co se dávalo 26.5.1966 zájezd s připravovanou hrou CURICULUM VITAE do divadla pracujících ve Zruči nad Sázavou.

CURICULUM VITAE aneb životaspěch. Autor a režie Ladislav Pavlík, Hudba Zdeněk Madar a K.L.Petrů,
hrála rytmická skupina divadla rampa: Jan Malíř, Jiří Beránek, Zdeněk Ondrák, Jan Štumpf
Premiéra 25.11. 1967

ŠANSONIÁDA - PŘEHLÍDKA PÍSNÍ

CURICULUM VITAE
23.2. 1968 a 8.3. 1968

RAMPA POETICKÁ – ŠANSONIÁDA
22.3.1968. Režie Ladislav Pavlík, Hudba od Zděnka Madara, K.L.Petrů, Jana Malíře, Mirka Dursta
hrála rytmická skupina Jana Malíře: Petr Malíř, Mirek Durst, Míla Routa.

Připravovala se hra MOSTELARIA , autoři Titus Maccius Plautus a Ladislav Pavlík, Hudba Zdeněk Madar a K.L. Petrů (vydala Dilia Praha). Premiéra se už neuskutečnila...

Umělecké vedení převzal Stanislav Vostárek.

Divadlo bylo zrušeno a budouva rozbourána ...

Divadlem prošlo kromě skladatelů Zděnka Madara a K.L. Petrů a dalších a kromě režisérů a autorů ca 75 herců, zpěváků a hudebníků. Někteří dosáhli vysokých profesionálních úspěchů, jako Jiří a Petr Traxlerovi (skifflová skupina Kontra, později ŽÁCI) s Hedou Hoškovou a Petrem Kozlem, Miroslav Paleček ze dvojice Janík-Paleček, Dana Píchová jako herečka předních scén, Zuzana Buriánová v Semaforu, Jan a Petr Malířovi ve skupině Jana Malíře sextet pana jana a sám Jan Malíř jako úspěšný kameraman, Zdeněk Ondrák ve Vojenském uměleckém souboru, Ladislav Pavlík jako producent dramaturg a režisér krátkých filmů a to až do roku 1968 v Praze a po emigraci v Německu ve vlastní produkční firmě, Josef Ešpandr jako loutkoherec u Spejbla a Hurvínka, Otto H. Robek jako konferenciér, Jan Obrda jako impresario ...