Texty: LONGINOVÁ, Martina: Pražské poetické setkání - 2003

LONGINOVÁ, Martina: Pražské poetické setkání
Už se stalo tradicí, že má Pražské poetické setkání (dříve Pražské Vajíčko) z hlediska organizačního vysokou úroveň, a to zejména díky paní Evě Bazikové, která si před lety vzala “na bedra“ všechny pražské obvody, a statečně, s humorem a vlídností přehlídku opečovává. Navíc divadelní prostor v DDM v Kobylisích je přÍmo ideální jak pro sólové recitátory, tak pro soubory. Přehlídka byla rozdělená do dvou víkendových dnů: v sobotu se představila I.a III.kategorie (porota: Marta Hrachovinová-VOSH, Martina Longinová-ZUŠ Kolín, Jakub Hulák-Artama), v neděli pak II.a IV. kategorie(porota: Jakub Hulák-Artama, Martina Longinová-ZUŠ Kolín, Gabriela Sittová-DAMU).
I.kategorie opravdu příjemně překvapila. Velmi minimálně se objevovaly známé nešvary dětských recitátorů - nepřirozené intonování, nelogické akcentování,ilustrování atd. /a to i u takového textu, jakým je Hrubínova Červená Karkulka/. Děti byly vybaveny slušnou technikou mluveného projevu, humorem a především vlastním pochopením textu a zaujatostí. Výběr textu došel dokonce až k Janu Skácelovi a jeho Nejmodřejší kurzívce a žasli jsme, jak nás umí dívka ze 3.třídy svým jasným postojem a chápáním autora oslovit. III.kategorie už byla co do kvality proměnlivější. Objevily se výkony vyzrálejší, se schopnostmi recitátorů stavět text, kontaktovat se s divákem, avšak nutno říct, že bylo (překvapivě k věku ) dost přednesů bez opravdového vztahu k věci. Porota to v této kategorii tudíž neměla tak těžké - těch výrazně přesvědčivých výkonů byla hrstka. V neděli se začalo opět u těch mladších.
II.kategorie volila více poezii (Neruda, Halas, Seifert, Nezval, Krylov, Brzechwa...) a myslím, že bylo co zažívat. Recitátoři v drtivé většině oslovili, přitáhli si posluchače svou osobitostí a názorem, svou emocionalitou, schopností tvořit atmosféru a pracovat s veršem. Zaujaly i tak oříkané texty, jakými jsou např. Fryntův Jelikož a Tudíž, který pojednou zazněl překvapivě „nově“a vtipně, či Nezvalova Pohádka o vose a králi a Nerudova Balada rajská. Znovu se mi zde potvrdilo, že nezáleží na tom, jak často se text kde říká, ale proč. Může tak předčít i zdánlivě atraktivnější prózu. Oceněných recitátorů tu byla hojnost. Nu, a na závěr ti věkem nejstarší. Ve IV. kategorii jsme vyslechli mnohé přednesy bez vyjasněných osobních náhledů, plné základních nedostatků, ale také ty špičkové od zkušených recitátorů, kteří se na přehlídku vracejí a jejichž pokroky jsou přímo hmatatelné. A pak tu byli ti, kteří si stojí někde uprostřed. Dramaturgie byla rozmanitá a ocenili jsme zvláště, snažíli-li se recitátoři o různorodost při výběru obou textů, a u těch zkušených, že neustrnou na tom,co už „umějí“ a jdou ve svém hledání dál...Kolem této kategorie vznikalo asi nejvíce diskuzí v porotě a zde druhé texty opravdu pomohly ke konečnému verdiktu, koho a jak ocenit. Řeknu vám, milí kolegové, mnohdy je to rozhodování pořádná dřina, viďte? Jsem ale opravdu ráda, že jsem u toho opět byla, a že se nic (v tom dobrém) v Praze nezměnilo. Každý účastník si, doufám, odvezl nějaké ty inspirativní zážitky a na krku malou knížečku s nepopsanými listy nových Pražských poetických setkání...díky za to.
Martina Longinová