Texty: Sůl nad zlato - 2006

PERNICOVÁ, Ivana Pernicová: Stylová různorodost ve Stochově - 2005. Deník Dětské scény Trutnov 2006, 16. června 2006, č. 0

Kroužek Dobříš Sůl nad zlato (cca 70 min.)
Vzácný dar, který nelze penězi ohodnotit, jeho znovu objevování a hledání, rodičovská i milenecká láska, zneužívání moci - to byla některá témata, která jsme hledali v představení souboru Kroužek Dobříš, když nám předvedl pohádku Sůl nad zlato v dramatizaci J. Jílka (Dilia). Členové Kroužku Dobříš zvolili však jiný druh přístupu k přípravě inscenace, než jakým postupovala většina souborů. Místo tvořivé hry použili postup interpretačního divadla, v kterém by měla být hlavním prvkem divadelně vzrušivá tvorba mizanscény. V přístupu souboru byl ale za nejdůležitější a hlavní prvek brán text, a to až s takovou pokorou k němu, že pravděpodobně zabránila odstoupit od ne příliš zdařilé dramatizace textu a vytvořit si prostor pro rozdělení na jednotlivé situace. Tzn. skrze situace objevovat v textu souvislosti a vztahy mezi jednotlivými postavami, motivace jejich konání, které spoluvytváří základ jejich jednání v situaci. Tím by se zabránilo tomu, aby postavy na sebe upozorňovaly pouze říkaným textem, kostýmem nebo obsahově nepodloženou gestikulací, jak se bohužel stalo. Příznačné pak bylo, že i charakterizace jednotlivých postav byla vytvářena pouze kostýmem a slovem a nikoliv uváděním jednotlivých postav do vztahů s postavami ostatními. Celá divadelní struktura představení pak působila velmi nevyváženě, někdy byla jenom naznačena v lehkých konturách, někdy zase příliš silně exponována. Celé (70 minutové) představení pak tím pádem působilo velmi zdlouhavě a pozornosti diváků se mu zvlášť v závěrečné půlce již příliš nedostávalo. Pokud hrají interpretační divadlo dětští herci, je potřeba již jejich velké divadelní vyspělosti, aby interpretačně vytvářená situace mohla být rozvíjena i dětským hercem s jeho dětskou psychikou. Tato nutná vybavenost se v případě tohoto souboru bohužel neprojevila. I přes nedokonale zvládnutý zvolený přístup k tvorbě inscenace je třeba herecké výkony dětských interpretů ocenit, protože v nelehkém představení zvládly obrovský kus textu a někteří, zejména představitelka Marušky a představitel solného krále Rambuchy, dokázali svoji postavu svým hereckým projevem zkonkrétňovat. Maruška pochopením obsahu říkaného textu a snahou o jeho emoční vyznění, Rambucha zase pokusem vystavět jednání postavy pohybově a emotivně ho vygradovat.