Texty: Pásmo říkadel Jiřího Žáčka + Český rok - jaro + Všech devět kapes natrženo - 2006; Český rok - 2007;

Petra Zámečníková: OTVÍRÁNÍ 2006 - Deník dětské scény Trutnov 2006/0

Aprílová sobota patřila především mladším dětem. Nesoutěžní Skřítci (vedoucí Radka Tesárková) předvedli roztomilé pásmo říkadel Jiřího Žáčka, zaměřené na kolektivní pohybovou koordinaci na jevišti. Vzhledem k průměrnému věku 5 let šlo spíše o cvičení a samotný akt veřejného vystoupení.
Další inscenací bylo též pásmo poezie, Český rok - jaro, v podání starší sekce DDS -TY-JÁ-TR Načerno mladší. Začátek s energickým vpádem copaté dvougenerační
tlupy vypadal velice nadějně, děti se objevovaly a mizely, inscenace zdála se mít rytmus a nápady. Kolektivní recitace však po chvíli začala zrazovat a jarní hravost vystřídaly naučené intonace, daň za poctivé „nacvičování“. Též pomocná gesta a výšleh imaginárními proutky trochu postrádal uvěřitelnost. Zkrátka vloudila se zautomatizovanost, se kterou se ale vedoucí Radka Tesárková umí poprat, jak nám ukázala druhý den na jiné inscenaci!

Poslední inscenací přehlídky bylo pásmo poezie Josefa Kainara „Všech devět kapes natrženo“ v podání souboru DDS TY-JÁ-TR Načerno starší, DDM Praha 7 (vedoucí Radka Tesárková). Představení v podání několika děvčat, jednoho chlapce a kytaristy bylo příjemné, soustředěné, působivé, ale bohužel příliš dlouhé. Herci recitační pasáže povětšinou spojili s určitou akcí, ať už pohybem nebo jen vytvořením živého obrazu. Inscenace byla proložena písněmi, soubor si některé Kainarovy texty sám zhudebnil. V první čtvrtině inscenace vznikaly zajímavé situace postavené na napětí mezi dívkami a chlapcem, to ale postupně vymizelo a skupina začala postupně fungovat jako jeden kolektiv s odděleným kytaristou. Sborové recitace střídaly sólové výstupy, všechny dívky (a chlapec) se nám postupně představili, avšak zhruba po dvaceti minutách se do inscenace s velmi slibným začátkem začala vkrádat monotónnost. Básně jako by se slévaly dohromady především v důsledku podobného rytmu a intonací u kolektivních pasáží. Divák zkrátka nemohl pojmout takový „poetický koncentrát“ a v inscenaci chyběly odlehčené, odpočinkové pasáže. Je nutno zdůraznit, že herci byli dobře technicky vybaveni, měli pěkné kostýmy, zpívali čistě a nemálo básní vyšlo pěkně. Přesto je toto pásmo ukázkovým příkladem, že méně někdy znamená více.

NĚMEČKOVÁ, Elvíra: Divadelní přehlídka OTVÍRÁNÍ 31. 3. - 1. 4.2007. Deník dětské scény 2007, č. 0. Deník dětské scény 2007, č. 0.

DDS Ty-já-tr- Načerno mladší, DDM Praha 7 skvěle odrecitoval celý Český rok. Autorkou inscenace byla paní Radka Tesárková. Někde na počátku jsem mluvila o paralelách. Tahle věc mi připomíná propracovanou choreografii, ve které člověk obdivuje technickou vyspělost tanečníka, ale ze které čiší chlad, protože přes onu úžasnou techniku nedohlédne na jeho duši. Krásný námět, odrecitovaný způsobem, před kterým se skláním, ale je velmi staticky jevištně pojatý. Nevím do jaké míry si to děti opravdu užijí. Myslím, že jim nebylo dovoleno ke vzniku téhle inscenace ničím přispět. Možná by stálo za to oddělit od celku Vánoční hru. Logicky sice celý cyklus završuje, ale vydá za samostatné představení.