Texty: Most, KOCOUREK, Lubomír, PhDr.: Čtenářsko-ochotnická jednota Tyl Most , souhrn informací dle fondu SOkA Most, 1976

KOCOUREK, Lubomír, PhDr.: Čtenářsko-ochotnická jednota Tyl Most , souhrn informací dle fondu SOkA Most, 1976

I. Čtenářsko-ochotnická jednota Tyl Most
Na počátku 20. století stále ještě český živel v Mostě neměl dostatečné možnosti ke kulturní-mu vyžití. Existovala tu sice již celá řada českých spolků, které vyvíjely více či méně úspěšnou čin-nost, pořádaly se různé zábavy, besídky i pokusy o divadelní vystoupení, chyběla však pravidelná divadelní vystoupení a organizace, která by se jimi zabývala. Několik divadelních nadšenců scházelo se v roce 1900 v hostinci U města Paříže a uvažovalo o založení ochotnického spolku. Tak by se do-stalo Mostu pravidelných českých divadelních představení, neboť městské divadlo hrálo pouze ně-mecky.
Dne 23. listopadu téhož roku konala se první porada o zřízení spolku v restauraci Cusolle, když předtím při matiční zábavě pořádané v týchž místech dne 19. listopadu byli pozváni k jednání i další příznivci organizované společenské zábavy. Při poradě dne 23. listopadu bylo usneseno, že spolek ponese název „Zábavní kroužek Jarost pro Most a okolí“ a známý ochotnický činitel V. J. Hr-dlička přizván do spolku, aby mu pomohl svými zkušenostmi v činnosti. Ten souhlasil a tak bylo při-stoupeno k vypracování stanov, které byly na schůzce členů spolku dne 15. prosince schváleny a posléze zaslány ku schválení pražskému místodržitelství.
Po schválení stanov konala se dne 2. února 1901 první valná hromada spolku, čítajícího tehdá 21 členů, jež zvolila své první představenstvo, v jehož čele stál jako první předseda J. Muláček, zatím-co V. J. Hrdlička stal se jednatelem. Byl utvořen i dámský odbor spolku a pěvecká škola pod vedením M. Kubelíka.
První přátelský programový večer se konal dne 18. února a první divadelní představení, při němž byla provedena Štolbova hra Závěť, se uskutečnilo již 14. dubna. Během prvního roku činnosti byly uspořádány 3 přátelské večírky, 3 divadelní představení, 2 výlety a ples. Veškeré schůze a akce konaly se ve spolkové místnosti v restauraci Janský dvůr, divadelní představení převážně na jevišti Besedy.
V roce 1902 se členstvo rozrostlo na počet 78, spolek přistoupil jako přispívající člen do Soko-la a za člena Sdružení pro zřízení lidové veřejné české knihovny v Mostě. V témže roce se ujal spolek organizace oslav M. J. Husa, jež proběhly 6. července. Během roku uspořádal spolek již 6 divadelních představení, 2 přednášky, akademii k Husovým oslavám, výlet do Lomu, taneční vínek a spolupůsobil při národní slavnosti ve prospěch ošacení chudých školních dítek.
Během roku rostl počet členstva, činnost se rozvíjela a ukázala se potřeba nových stanov. První návrh nebyl schválen a musel být přepracován, další návrh, schválený mimořádnou valnou hro-madou 21. května 1903 (v té době měl spolek už 96 členů), byl konečně schválen i místodržitelským výnosem z 27. června a 2. srpna konána slavnostní valná hromada za účasti prakticky všech význam-nějších českých spolků ve městě. Od té doby spolek nesl nový název - Čtenářsko-ochotnická jednota Tyl. Předsedou byl zvolen J. Macek, V. J. Hrdlička opět jednatelem. Činnost spolku se utěšeně rozví-jela i v dalších letech. Spolek začal spolupracovat i s ostatními ochotnickými organizacemi a dnem 5. února 1905 vstoupil do Ústřední matice divadelních ochotníků českých (ÚMDOČ) v Praze, orgánu řídícího a podporujícího ochotnickou činnost v Čechách.
Ve dnech 14. a 15. května 1905 se delegace spolku zúčastnila oslav pětadvacetiletého trvání ÚMDOČ, kterážto oslava pak proběhla v Mostě spolu s oslavou pátého výročí založení spolku 16. července 1905 za účasti místopředsedy ÚMDOČ Valentina Trousila a delegací řady spolků a organi-zací. Jednota Tyl účastnila se řady vlasteneckých a podpůrných a sociálních akcí. Dne 15. dubna roku 1906 ustavil se v Mostě I. okrsek ÚMDOČ a jeho správcem se stal V. J. Hrdlička, stále jednatel Tyla. Při jednotě byl v tomto roce založen Tylův fond učitelkou Hanou Mengrovou z Uhříněvsi.
Činnost spolku se čile rozvíjela i v následujících letech, ač poněkud poklesl počet členů. Z vý-znamnějších akcí je možno jmenovat oslavy stého výročí narození J. K. Tyla v Mostě a účast na všeo-chotnických oslavách v Plzni v roce 1908. Dne 9. října 1910, v roce 10. výročí založení spolku, bylo uskutečněno sté divadelní představení od vzniku jednoty. Dne 20. 2. 1910 bylo provedeno první před-stavení při elektrickém osvětlení.
V roce 1912 přezval se mostecký okrsek na Ladeckého okrsek ÚMDOČ. Jeho představitelem byl i nadále V. J. Hrdlička, který byl v té době současně předsedou Tyla. Po sporu s Občanskou bese-dou o její jeviště, na němž dosud Tyl hrál, došlo k zakoupení vlastního jeviště a přenesení představení z Besedy do Janského dvora. K definitivnímu přenesení představení z Besedy do Janského dvora (scéna se nyní nazývala Tylovo divadlo) došlo o schůzi 23. září a dne 13. října 1912 na novém jevišti hrána Bohatá holka od A. Lokaje. Rozpory o vyrovnání s Besedou, do úprav jejíchož jeviště věnoval Tyl značné částky peněz, se táhly ještě nadále a pořádána řada akcí pro získání peněz na zaplacení dluhu při nákupu nového jeviště. První světová válka zajisté postihla činnost spolku, ale přesto sehrála poměrně značný počet představení (jen za dobu od 6. 5. 1915 do 6. 5. 1917 23 představení, z toho 20 původních her).
V roce 1920 bylo velkou událostí pro jednotu to, že mohla vystupovat na jevišti Městského di-vadla v Mostě, kde uvedla dne 5. 11. Jiráskovu Lucernu s velkým úspěchem, který prý nemohly po-kazit místy se objevující výtky o nedostatcích. Následujícího dne konána slavnostní valná hromada za účasti zástupců řady korporací. Dne 20. června 1921 provedl Ladeckého spolek ve Švandově divadle na Smíchově u příležitosti oslav 35. výročí založení ÚMDOČ hru K. Želenského U Dušánků se sluš-ným úspěchem. Hru režíroval V. J. Hrdlička, který od konce války již opět nebyl předsedou Tyla, ale pouze spravoval Ladeckého okrsek, i když členem Jednoty Tyl zůstával a většina herců účastněných na smíchovském představení byli též členové Tyla. Tutéž hru hráli v mosteckém divadle 28. 4. 1921.
ÚMDOČ uspořádala následujícího roku 1922 v Mostě a Duchcově kurs pro ochotníky, dále pak uspořádala zájezd pražských a dalších ochotníků do Mostu. Členové Tyla tu opět hráli rozhodující úlohu. Také v roce 1923 se Tyl osvědčil, když na žádost revírní rady otevíral slavnostním představe-ním Tylovy Lesní panny dne 25. prosince činnost právě dostavěného Hornického domu.
V následujících letech nastal pomalý růst členské základny spolku, hrálo se více představení a činnost se po všech stránkách zkvalitňovala. Představení konala se v Janském dvoře, odkud však v roce 1927 dostala jednota výpověď a přestěhovala se do Hornického domu a posléze do domu na Okružní třídě (Národní dům), který zakoupila Jednota československých horníků, a kde byl pronajat Jednotě Tyl sál a umožněno jí postavit si tu jeviště. Prvé představení tu bylo sehráno dne 9. října 1927. Tylovu Paní Mariánku režíroval opět, jak bylo obvyklé při význačných příležitostech, V. J. Hrdlič-ka. Následujícího roku pak bylo oslaveno výročí čtyřicetileté činnosti V. J. Hrdličky v ochotnickém di-vadle. V roce 1929 vstoupila jednota do Sdružení ochotnických spolků Smetana spolu s Občanskou besedou, jejíž divadelní odbor vyvíjel také stále činnost a s dalšími spolky, se snahou, aby se úroveň českého divadla v Mostě zvedla. Dne 13. října byla sehrána, jako prvé představení tohoto sdružení, v Hornickém domě opereta Princezna z kolotoče. Stále však ještě tížil jednotu dluh za zakoupení nové-ho jeviště a velké roztrpčení mezi členstvem způsobilo zamítnutí žádosti o subvenci, podané minister-stvu školství.
V roce 1930 oslavila jednota 30 let trvání valnou hromadou, oslavami a řadou divadelních představení, kupř. Jiráskovou Rettigovou na scéně Městského divadla v Mostě dne 28. října. Dne 14. prosince proběhly hlavní oslavy a večer byla sehrána za režie dalšího zasloužilého funkcionáře spolku a režiséra R. Týřla v Hornickém domě hra Z. Štěpánka Hrníček štěstí. V tomto roce byla jednota čle-nem Ladeckého okrsku, ÚMDOČ, Spolku péče o mládež, Československého červeného kříže a Spol-ku pro postavení pomníku J. K. Tylovi v Plzni. Knihovna čítala 245 knih a divadelní knihovna 1375 svazků. Spolkový majetek v tomto roce činil 24.236,98 Kč.
Od počátku 30. let spolek stále více spolupracoval s ostatními ochotníky v rámci Ladeckého okrsku a od roku 1931 se účastnil buď jen delegací, nebo i představeními na Jiráskových Hronovech a tak se plně zapojil do ochotnické práce v rámci celých Čech (např. v roce 1933 na II. Jiráskově Hro-nově sehráli severočeští ochotníci Drama čtyř chudých stěn). Spolek se účastnil také různých cyklů přednášek a stejně jako od roku 1924 i v těchto letech o jeho činnosti nás informuje uvedeného roku založený Věstník divadelního ochotnictva českého severu, orgán to Ladeckého okrsku a Ruthova okrsku v Ústí nad Labem. Předsedou spolku se stal opět V. J. Hrdlička.
S ochotníky v Mostě se setkávali i herci profesionálních divadel, zejména Jihočeského národ-ního divadla, Východočeských divadel i jiných. V materiálech byly nalezeny i fotografie významných herců s věnováním spolku nebo V. J. Hrdličkovi osobně. Činnost spolku byla tedy patrně široká. Po roce 1930 však již o jeho činnosti mnoho nelze říci, víme, že pokračovala až do záboru pohraničí na-cisty v roce 1938 a že byla spolu s činností Ladeckého okrsku obnovena v roce 1945.
Repertoár her se nezachoval plně, lze říci však, že se dělily jednak na hry s tématikou vlaste-neckou a dále na hry komerčního charakteru, které měly přivést do divadla diváky.
Závěrem lze říci, že Ochotnická jednota Tyl patřila k nejživějším českým mosteckým spolkům a díky podpoře ÚMDOČ sehrála roli jak v národním uvědomování českého obyvatelstva, tak i v čin-nosti charitativní.