Texty: Německá okupace, situace po osvobození ex Jírový

Za nacistické okupace byla zakázána Česká obec sokolská, ale její soubory, hlavně divadelní, hrály dál jako spolky. Samozřejmě tzv. nezávadný, zábavný repertoár. Nacisté dovolovali Čechům zábavu, protože potřebovali jejich práci. Ale soubory byly ostrůvky svobody, umožňovaly lidem scházet se, udržovat lidské vztahy a naděje.
Po osvobození byla obnovena činnost většiny souborů a kroužků z předválečného
období, pracujících na principech „tradičních spolků“. Také oborové svazy obnovily svou činnost. (Ale komunisty vedený Svaz dělnických divadelních ochotníků československých, SDDOČ, neobnovil po válce svou činnost v předvídavém očekávání odlišného radikálního řešení celé této oblasti.)
Vedle tradičních spolků vznikaly, zejména v rámci nově vytvořených „masových
společenských organizací“ jako bylo Revoluční odborové hnutí, Svaz české mládeže aj., četné soubory navazující (ideologicky i metodami umělecké práce) na činnost dělnických souborů z předmnichovské republiky a na příklad souborů sovětských.
K politické a odborné péči o tyto soubory bylo již v létě 1945 zřízeno na Ústřední radě odborů oddělení závodních klubů ROH, jehož vedoucím se stal předválečný vedoucí pracovník Svazu DDOČ František Kubr. Toto oddělení, pečující i o další sféry masové kulturní a sportovní činnosti, provádělo instruktáže souborů, organizovalo soutěže malých forem, výměny zkušeností a zejména vydávalo české a sovětské divadelní hry, písně, kulturní materiál k agitaci. Později se podílelo na přípravách Jiráskova Hronova a dalších akcí. Soutěž malých forem „Stavíme republiku“ (v letech 19471950) byla pokusem hodnotit spolu s uměleckými výsledky i kulturně politickou aktivitu souborů
a jejich brigádnickou činnost. (Představa, že dobrý amatérský herec, zpěvák či tanečník má být současně i úderníkem na svém pracovišti, přetrvala u některých funkcionářů až do osmdesátých let.)
JÍROVÝ, Zdeněk: Od osvícenství přes osvětu po informační společnost. In: JEDNA z cest české kultury k současnosti. Praha, NIPOS 2005, s. 80.