Texty: Kateřina Čejková: Desátý stodůlecký píseček. AS 2006, č. 2.

HIP HIP STODŮLKY
ANEB DESÁTÝ STODŮLECKÝ PÍSEČEK

Jubilejní 10. Stodůlecký Píseček se odehrál 3. - 5.3.2006 v Domu kultury Prahy 13 zvaném klub Mlejn. Přehlídka studentského a experimentujícího divadla s výběrem na Šrámkův Písek a Náchodskou prima sezónu nabídla letos 17 inscenací. Na Šrámkův Písek byla nominována jedna inscenace a šest dalších, které se svou kvalitou příliš nevzdalovaly té nominované, získalo doporučení. Avšak do Náchoda se ze Stodůlek neprodralo nic.
A z jakých že inscenací porota ve složení Vladimír Hulec, Karel Tománek a Kateřina Čejková vybírala?
PÁTEK A SRDCE V PLAMENECH
Přehlídku zahájil v pátek odpoledne tradiční účastník přehlídky soubor Kocábka Chocerady s autorskými Drobky Jiřího Cinkeise. Jednalo se o sled půvabných scének lidového kabaretu. Druhým představením byla inscenace školního souboru Šlamastyka Praha, který působí při gymnáziu Christiana Dopplera. Soubor si pro inscenování upravil povídku Marka Twaina Adam a Eva. Jednalo se spíše o scénické čtení než o inscenaci o pobytu v ráji a vyhnání z něho. Protagonisté jako scénické prvky použili na šedo nabarvené kartonové krabice „banánovky“, které nejen že byly dokonale neutrální na to, aby s nimi studenti mohli opravdu hrát, ale navíc se s nimi těžko směstnali do prostoru malého sálu klubu Mlein.
Páteční večer ve Mlejně patřil především pražskému souboru Oldstars, který tvoří převážně středoškolští studenti. Zvolili si náročnou hru M. von Mayenburga Tvář v plameni a popasovali se s ní velmi dobře. Pro jevištní ztvárnění vytvořili mansionové širokoúhlé jeviště a vnitřní monology Olgy a Kurta se odehrávaly na vyčleněném stupni. I herecké výkony mladých lidí byly pozoruhodné a vynesly souboru druhé doporučení na Šrámkův Písek. Možná jen těch ohňů mohlo být více, avšak těžko říci, jak by se na to tvářil požární dozor. Po neveselé tematice nás rozptýlil soubor DS Monde Praha inscenací Výrobce bomb aneb Útěk srdce ne příliš známého polského autora A. Sterna. Zaujaly surrealistické kostýmy, erotická stínohra a zvláště technické nedostatky způsobené špatnou komunikací s osvětlovačem a zvukařem. Tato nedorozumění, která vedla až k zastavení představení a návratu o obraz zpět, nezpůsobila protagonistům ani představení žádnou újmu, neboť jsou na podobné situace zvyklí a berou je jako součást představení. A pro diváky to znamenalo další zdroj vydařené komiky.
ZUBAŘSKÁ SOBOTA
V sobotu dopoledne zahájil program u.s. Marvin Praha původně rozhlasovou inscenací Milana Uhdeho Zubařovo pokoušení. Rozhlasový text se ovšem nedá na jeviště převést bez úprav. O ty se však soubor ani nepokoušel. Pražský soubor Oldstars v sobotu předvedl ještě druhé želízko v ohni, a to Dvouhru G. Neveuxe v překladu a úpravě E. Outratové. Technicky perfektně zvládnutá inscenace však vedla porotu k úvaze, zda talentovaný soubor neplýtvá zbytečně své síly na bulvární divadlo. Intelektuální pásmo Surovosti laskavosti bývalých členů KDS Puchmajer, nyní vystupujících pod názvem Antonín, DS, Praha, nadchl publikum svými precizně vypracovanými kabaretními scénkami. Možná by inscenátoři mohli dopsat ještě i roli kabaretiéra. Scénky byly řazeny zdánlivě nahodile, avšak měly téměř neznatelný dramatický oblouk. Pointy nebyly zcela čitelné, bylo ponecháno na divácích, jak si situace domyslí. Antonín, DS, získal první doporučení na Šrámkův Písek.
110 minut včetně přestávky trvala inscenace Marmeláda z dílny Petra Macháčka a jeho pražského divadla Kámen. Pro Marmeládu platí vše co o loňském Mlejnku, tedy promyšlená kompozice scény, kostýmů a textu. Příběh byl tentokrát značně tíživý, neboť podobný souboj komerčních firem se může klidně odehrát v realitě (na rozdíl od detektivního příběhu Mlejnek). Nálada v krachující firmě byla vyjádřena rytmizací textu a jeho opakováním. Ve vypjatých situacích docházelo až na alikvotní tóny. Ale bezvýchodnost zaměstnanců firmy Marmeláda International směřující k hysterii postupně začala být pro diváky zvukově neúnosná. Přesně vyladěný hrací strojek divadla Kámen byl tentokrát oživen neřízenou, volně se pohybující postavou barové slečny Agáty cumlající becherovku, která však byla v rozhodujících situacích zároveň hybatelkou děje. Divadlo Kámen bylo nominováno na Šrámkův Písek.
DS Načerno Ty-já-tr Praha pro svůj první vstup na studentskou přehlídku zvolil hru Spor od Marivauxe pod názvem Pokus. Účinkující si vystačili s prázdným jevištěm a předvedli skvělou hereckou mluvu a celkem slušný pohyb po jevišti. Neměli bychom ale čekat od mladých, 14-16 letých lidí, trochu jiné divadlo? Dr. Mol Praha uvedl veselohru Dariny Martinovské Nádražní bufet. Veseloherní tón však příliš nevyšel, protože převládaly nedostatky inscenační i herecké. Málo rozpracovaná zápletka podle vzoru červené knihovny temporytmu také příliš nepřidala.
Sobotní večer patřil pražskému vysokoškolskému souboru Ztracená existence. Uvedl veselý, energií nabitý kabaret plný studentské recese pod názvem Dentální rapsódie aneb Stomatologická revue. Vedle poučných obrazů, např., že svěžího dechu v ústech dosáhneme pomocí zubní pasty, přinášel i obrazy do 18 let nepřístupné. Závěrečný souboj Zubního kazu a MUDr. Řezáka vedl diváky k bouřlivým ovacím a vynesl souboru doporučení na Šrámkův Písek na třetím až čtvrtém místě.
OTÁZKA NA NEDĚLI: KDO JE DYMORÁK?
Nedělní program zahájilo zdařilé divadlo na divadle souboru Divadlo na jevišti z Prahy. Jednalo se o povedenou dramatizaci povídky Ivana Vyskočila Neuvěřitelný vzestup Alberta Uruka. Bohužel síly souboru se vyčerpaly dramatizací a na jevištní akci a režijní nápady už nezbylo. Přehlídkový maratón zpestřily dvě desetiminutové jednoaktovky souboru Homotronní neškvor ze Zruče nad Sázavou. První z nich, Zvukař, vystihla věrně výbušnou atmosféru v ozvučovací kabině během divadelního představení (za což inscenátoři dostali individuální cenu Markéty Hoskovcové). Druhá, Most, potvrdila jevištní zkušenost zručských hostů. Autorský detektivní thriller DS Drámota Praha s názvem Charles aneb Na zdraví! byl přehlídkou pravého amatérského divadla bez jakéhokoli poučení o jevištní situaci, hereckém výrazu a v některých případech i bez srozumitelné mluvy. Přesto se zde našel pěkný nápad „oživlých fotografií“, které posouvaly příběh. Útvar totálního divadla Vydrž! Praha nabídl natolik intelektuálně dekadentní truchlohru Venku!, že většina diváků bojovala s tím, aby neprchla ven. Přesto porota po delší diskuzi udělila souboru doporučení na Šrámkův Písek na třetím až čtvrtém místě.
Divadílna Krvik Totr Praha na závěr přehlídky uvedla autorskou inscenaci Návrat z proutí aneb Co se stalo a jak to dopadlo na motivy Foglarových Hochů od Bobří řeky. Ústřední postavou se stal duch Dymoráka, o jehož „backroundech“ jsme se však nedozvěděli téměř nic. Jednalo se o pěkné promyšlené divadlo s kultivovaným herectvím a vydařenými hudebními vstupy. Spolu s Homotronním neškvorem ze Zruče nad Sázavou se Krvik Totr podělil o paté až šesté doporučení na Šrámkův Písek.
Stodůlecký píseček, jehož zakladatelkou a neúnavnou a objevitelskou organizátorkou je Markéta Hoskovcová, a který vždy přinášel svěží vítr do amatérského divadla, se letos ve Stodůlkách konal naposled. Nezbývá než doufat, že přehlídka pro příští roky získá nové sídlo.
Kateřina Čejková