Texty: Rychecký, Saša : Divadelní žatva v Jeseníku podesáté. AS 2006, č. 2.

DIVADELNÍ ŽATVA V JESENÍKU PODESÁTÉ

V sobotu 8. dubna 2006 proběhla v Jeseníku další – už desátá – Jesenická divadelní Žatva nesoutěžní přehlídka amatérského divadla Jesenicka a pozvaných spřátelených divadelních souborů. Jaro ne a ne se dostavit, tak se dostavily alespoň zúčastněné soubory (a někteří diváci), snažící se nevnímat hory sněhu po okolí a výtluky, předstíraje jarní náladu.
Letos tedy stručně: Dopolední blok dětských představení zahájili studenti Gymnázia Jeseník s anglickou verzí pohádky O veliké řepě. Jen drobnička – ale skvělá! Jednoduché prostředky, přesně sdělující téma, děti, hrající si s významy slov (byť v angličtině) a s přesně nastolenými situacemi! Dokonalý příklad dramatické výchovy, či snad lépe výchovy divadlem v praxi. Na JAMU v Brně by asi měli radost. Je to naplnění nejsmělejších snů o oboru – a fakt to funguje! O Kašpárkovi DS Petrklíč Červená Voda je přesně protikladem a důkazem, že vše, je-li to poctivé sdělení, může u diváků fungovat. Ano, je to ukecané, a kdyby polovina slov byla, dobře by bylo. Ale slovíčka scénáře jsou hezky, vtipně poskládána a občas zafungují, Kašpárek (holčička) je skvělá, nejen ona, a všichni umí zpívat. Proč ne. Jsou uvolnění a přirození a já se bavím! Červená Karkulka DO ZUŠ Jeseník je skvěle vymyšleným divadelním scénářem, přesně respektující diváckou adresu, počítá s kontaktem diváků. Na tom je vše postaveno, trochu kinoautomat, ale ono to funguje! Jen se musí uvolnit, protože počítají s reakcí diváků a musí se s ní naučit pracovat. Jsou ovšem šikovní a talentovaní a až se ohrají… Ekologicko zelená moralita Ať zvířátka nežalují DS Průvan DDM Jeseník jen potvrdila, že když někdo umí a ví jak na to, pak ani stupidní texty toho moc nepokazí. Protože děti si hrají a ze hry mají radost, na jevišti jednají a tím SDĚLUJÍ! Jemné a čisté výtvarné znaky, schopnost užít si své role a podělit se s diváky! Opět DV v praxi!
A nastala pauza (děti si malovaly a povídaly a hodnotily – velmi poctivě, jako „nezaujatí diváci“) a pak nastalo odpoledne. U představení DS Kantoři Mikulovice pod názvem Kdo je hloupější jsem konečně pochopil, že to je ten, kdo včas neuteče! Po loňském Horníčkovi se tento soubor ocitl skutečně v pisoáru divadla. Šarže a předstírání něčeho, čemu sami nerozumí, a k tomu totálně vyděšení diváci! Probůh! Jste dospělí, citliví, poučení, kreativní a chytří lidé, tak WARUM? Naštěstí po nich přišli hosté z Bojnic (SR) a jako obvykle, ani letos nezklamali! Ty holky jsou smršť a jsou geniální v hereckém projevu! Představení Janko v Haluškovom královstve velmi a moc doporučuji k objednání si a k radosti z DIVADLA!
DS Lyra Jeseník s představením Tetka Vševědka a Děd Všudybyl završil odpoledne. A krásně! Film Vojtěcha Jasného a hlavně Jana Wericha „Až přijde kocour“ mi celou dobu běžel za očima – střet pohádkových postav s realitou současnosti byl naprosto šokující, pravdivý, dost stresující, a hlavně herecké výkony obou protagonistů jsou ABSOLUTNÍ! Jen pozor, ať to není jen moralitka! Ať je to pravda!
Sen se mi splnil v představení Splněný sen DS Dokolečka Gymnázium Jeseník. Došlo k divadlu. Jen pozor na předstírání emocí, protože pak nemůžu věřit tomu, čemu bych tolik věřit chtěl! Vynikající kytara, která přesně dokáže ilustrovat, ale i posunout děj a sdělení! Pozor taky na realitu a sen – je třeba najít rozdílné a jasné herectví, aby bylo jasno. Ale jinak je moc dobře, že se v Jeseníku konečně na gymnáziu něco děje. A něco moc dobrého!
A nakonec Neočekávaný host DS ŠOK Staré Město. Už byl večer, bylo toho za ten den moc a čekal bych NĚCO! Jenže – zvolit si konverzačku Aghaty Christie je úkol nad síly mnoha profesionálních divadel, natož tohoto souboru. Vše se přece vždy odvíjí od vědomí toho o čem, jak a proč to hrajeme. A tady jsem měl chvílemi jen pocit deklamace, odříkaných textů, bez obsahu, bez dialogu, bez napětí, bez překvapení. Žádné vztahy, anebo velmi „klišé“. Ono to pak nefunguje! Chtělo se mi domů. Ne, nebyl to šok, jen trochu nuda! Ale je někdy dobře vzít si úkol nad své síly, protože je na čem dělat a co se učit!
A celkově? Žatva je tradice, už asi doufám nezničitelná. Moc posouvá ty soubory, které vidí, slyší a vnímají. Moc pomáhá divákům, aby se naučili vidět, slyšet, hodnotit. Moc pomáhá mně, protože mohu jednou do roka přijet mezi kamarády, kteří to, co dělají, dělají pro lidi. Moc se od nich všech učím. Děkuji a moc se těším za rok zase do Jeseníku na Žatvu a na výtluky.
Saša Rychecký