Texty: STROTZER, Milan: POPAD 2003 aneb Nepominutelný vzestup. AS 2003, č. 2.

STROTZER, Milan: POPAD 2003 aneb Nepominutelný vzestup. AS 2003, č. 2, s. 3–8.

Divadlo Expekus, vzniklé v roce 2000, uvádí výlučně autorské hry. Má za sebou 6 premiér. Autorsky se na jejich přípravě podílelo samostatně několik členů souboru. Nejinak tomu bylo u přehlídkové inscenace, jejímž podkladem byl text Vladislava Peka Sebereflektor, texty písní napsal Filip Jan Zvolský, hudbu složil Marek Popp. Autoři a isncenátoři zároveň vytvořili útvar, který lze označit jako scénické pásmo. Pojednává o všedních problémech středoškoláka, který není nikterak výjimečný, jen snad tím, že na trable svého věku a jejich řešení zůstává sám se svým svědomím. Pásmo je sledem událostí, stanovisek a pocitů dotýkajících se problémů se školou, s rodinou, s brannou povinností, s první láskou etc. Je dialogem mezi hrdinou a jeho svědomím, členěným četnými písňovými vstupy. Textová předloha, byť lineárně vedená, i písňové texty (některé velice zdařilé) a hudba k nim jsou hlavní devizou souboru, žel, neproměněnou v odpovídající jevištní tvar. Ne snad proto, že by její interpreti nebyli schopni tlumočit smysl slov, to se jim daří na velice slušné úrovni. Problém je v tom, že hlavní hrdina jakoby, a někdy skutečně, čte repliky z „Knihy života“, kterou nedá z rukou, že jevištní realizace je bezbarvá až bezradná pokud jde o pohyb, gesto, významotvorné aranžmá. Potíž je i v tom, že příběh je otevřen jeho koncem, v němž si hrdina řeší své problémy s nenaplněnou láskou tím, že si vezme život. Divák přirozeně očekává v následujícím líčení jak k tomu došlo vršení neřešitelných situací, které vyústí v sebevraždu. Avšak inscenace žádné vršení nerealizuje a tragický konec přichází nedostatečně motivován, nepřipravený, jakoby spadlý z čistého nebe.