Texty: S tvojí dcerou ne - 2006; Velká zlá myš - 2007; Komedie o hvězdě - 2007;

Klicperův Chlumec
Antonín Procházka: S TVOJÍ DCEROU NE
Typ akce : komedie
Místo : Sokolovna Chlumec n.C.
Vstupné : pořadatel neuvedl
Účinkují : Jednota divadelních ochotníků Úpice
Režie : Ladislav Tomm
Komedie, při které se budou skvěle bavit diváci všech věkových katergorií(snad kromě dětí) si s výborným vtipem pohrává s problémy možné krize středního věku.Text hry je divákům velice srozumitelný.Je to příběh docela obyčejných manželských párů, které se snaží předejít manželskému nedorozumění.Vznikají tak různé zápletky, které postupně gradují do gejzíru krkolomných situací a trapasů.A to vše za přispění dospívající dcery a ubohého bytaře, který je do problémů nechtěně zapleten bez možnosti obrany.
Osoby a obsazení:Sandra - Blanka MelicharováAlice - Jana KulhánkováRudla - Libor TrunečekLibuše - Jindřiška KleinerováLuboš - Ladislav TommČesťa - Pavel ČernýRobin - Jan ŠpaňkoZvuk - Stanislav KábrtSvětla - Josef Kult, Karel RoubíkScéna - Aleš Kleiner, Valentin KornějevRekvizity - Jana Sedláčková, Eva ŠlégrováNápověda - Jana Lusková, Dagmar MachováPředstavení řídí - Eva JörkováProdukce - Eva Jörková, Jana Sedláčková

Divadelní HROMADA IL jaro 2007, s. 54.
Velká zlá myš v Úpici
Na jevišti smršť, herci hrají o život – byť Kingova a Caryho komedie nenabízí nic, než lehkou zábavu. Režisér a představitel Bernarda Bluma si přimyslel spoustu aktualizací, které vřadil především do své postavy neb je komik tělem a duší. Tělem trochu do jeviště, méně k publiku, což by Blůmovi svědčilo lépe. I jména postav si režisér přeložil po svém, ale s Hniličkou v podání Libora Trunečka se netrefil, jeho výkon „hniličkovitý“ naprosto není, byť postava úzkoprsého úředníka po tom volá a docela nahlas - fraškovité kreace jí nesvědčí, jsou z jiného filmu a partnerům se těžko „partneří“.
Báječně si na jevišti vedly Irena Vylíčilová a Zina Rýgrová, Blanka Melicharová také vybavila svou postavu Fiony Julčové zábavným koloritem, ale věřme, že s delším časem po premiéře (domácím publikem hodně aplaudované) představení vyzraje, zklidní se a zrychlí, že bude ještě zábavnější. Vždyť v něm o nic jiného nejde. – Šéfka (Rýgrová) hledá příležitost jak potlačit sexuální frustraci, šedivá myš, úřednice Sůvová (Vylíčilová), naopak objevuje mužský svět – a jejich proměny jsou čitelné jak v hereckém výrazu tak v kostýmu. Jen se při tom nebrat moc vážně. Úředník Blůma (Tomm), ona zlá velká myš, o níž spolupracovníci dříve neměli ani zdání, by však měl být „blůma“ – podezření ze znásilnění nechápe, vůbec si nedovede představit, co to je - teprve dobrodružství se šéfkou mu zvedne sebevědomí a koná! Lépe by bylo držet se bystrého situačního a slovního humoru a ubrat na fraškovitosti a už vůbec ne dotýkat se grotesky. Žánru to nesvědčí a „Show Must Go On“! Saša Gregar

Divadelní HROMADA L. léto 2007, s. 32-33 (4 foto).

Divadlo A. Jiráska Úpice - Jednota divadelních ochotníků uvádí
KOMEDIE O HVĚZDĚ
Podle starých rukopisů, zvláště Metelkova paseckého, zkomponýroval a Léta Páně 1967 znovu na světlo vydal J a n K o p e c k ý
O HVĚZDÁCH
Učitelský pomocník se nesměl ženit. Nevím, zda to bylo proto, aby svými požadavky na plat (rodiny tenkrát byly početné) nezatěžoval obecní pokladnu, nebo z nějakého jiného důvodu, ale důsledek byl blahodárný. Nikdo mu totiž nevykládal, že myslí na blbosti a zbůhdarma kouká na hvězdy, zatímco by měl pověsit záclony. A tak Věncezslav Metelka mohl koukat na hvězdy a protože to bylo v Pasekách u Vysokého nad Jizerou (a byla první polovina devatenáctého století), měl ke hvězdám blíž a viděl je jasněji. No a jak se tak na ně díval, říkal si: ,,Maminka mi kdysi povídala, že na obloze je někde i moje hvězda. Kterápak to asi může být? Tahleta ne, ta tak divně bliká, ta bude určitě souseda Matysky. Támhleta asi také ne, ta je do zelena, ta bude asi souseda Pospíšila. Tamta je do modra, ta bude Vylíčilova, ta další je zase celá červená, ta je určitě..., ale to ne, taková ona zase není... A ta pěkná, droboučká, ta bude určitě slečny Suchánkový. Ale čí je ta jasná? Ta je opravdu krásná, o té musím napsat.“
A začal psát...
Hle, přijde Pán, Spasitel náš,
všichni zaplesejme.
Přijde žádaný Mesiáš,
hospodu připravte.
Přijde, přijde Vykupitel náš
Pánu chválu vzdejme.
...a psal a psal, a když dopsal, tak co napsal vzal a uháněl s tím do Vysokého k ochotníkům. Ti to nazkoušeli, a protože jím Metelka během zkoušek vyprávěl, jak ho to napadlo, nazvali to Komedie o hvězdě. Ani si nevšimli, že vyšla nová hvězda. Ta Metelkova. Jindy se na hvězdy díval Jindřich Šimon Baar, Metelkovu hvězdu uviděl a začal psát. A psal a psal a to co napsal nazval Zapadlí vlastenci. A na obloze se objevila hvězda Baarova. Potom zase hvězdy pozoroval Jan Kopecký a uviděl tam Baarovu hvězdu, přečetl si tedy Zapadlé vlastence a uháněl do Vysokého. Posháněl tam Metelkovy rukopisy a začal psát. A i jemu vyšla hvězda.
No a my jsme jednou pili pivo Na Plotě, a jak už jsme toho měli dost, nemohli jsme udržet hlavu a ta se nám zvrátila dozadu. A co nevidíme. Čtyři krásné hvězdy. Meditovali jsme tedy nad tím, jestli tam opravdu jsou, nebo jestli je to tím pivem. Ptali jsme se kolemjdoucích, zda je tam také vidí, ale ti tam viděli jen matné záblesky. No to přece není možné, říkali jsme si, když je tam vidíme my a je nás tady skoro třicet, proč je tam nevidí ti ostatní? Až jeden z nás řekl: ,,Nedá se nic dělat, budeme jim je muset pořádně ukázat“. A tak je tady máte.

Kontakt: Pavel Švorčík
kino.upice@volny.cz, 737 781 504