Texty: AS 2004, č. 4, s. 22 - 23, Vítězslava Šrámková.

SuperStar recitátorského nebe

Wolkrův Prostějov vstoupil do sjednocené Evropy rozmarně a lehkým mladistvým krokem, ač je již sedmačtyřicátníkem. Kdo tomu nevěří, ať se podívá do vynalézavého Zprávydaje. Na cestu do Evropy se v něm vydal i Jiřík Wolker-Chodec.
S humorem se na soutěžní pódium nejednou vydali i recitátoři. Asi má pravdu nedávný sociologický výzkum mládeže, který tvrdí, že dnešní mladí se chtějí především bavit. Zvláště v nejmladší první kategorii téměř polovina z 22 soutěžících zvolila pro vystoupení „efektní“ drobné prózy či prozaické úryvky s humorným podtextem, recesistické hříčky a hry se slovy. Občas se zdálo, že mnozí prostě vsadili na přehledný text, často s drobným příběhem, který na první pohled vypadal myšlenkově srozumitelný, takže snadný. Snad podlehli představě, že nepotřebuje hlubší analýzu a již předem slibuje příznivou diváckou odezvu. Pak také z jejich „přibližných“ výkonů nemohlo být tak zcela patrné, co chtějí sdělit a komu svůj výkon adresují. Takže celkově porota kategorii hodnotila jako slušný průměr, v němž nezazněly výkony, které by nebyly „hodny“ účasti na vrcholné přehlídce, ale výjimkou byly přednesy, které se nad tento průměr vyšvihly. Laureát byl proto v této kategorii jediný: Jonáš Konývka z Ostrova nad Ohří. Čestná uznání pak získali recitátoři, kteří přesvědčili pouze jedním ze dvou soutěžních textů (Barbora Kubátová z Liberce, Tereza Báčová ze Svitav, Jiří Konvalinka z Prahy, Hana Marie Maroušková z Českých Budějovic, Lucie Páchová z Mladé Boleslavi).
Přiznejme hned, že poroty druhé i třetí kategorie, ač se předem nedomluvily, hodnotily úroveň přednesů obdobně, ale přece jen zaznamenaly v mnoha směrech objevnou dramaturgii. Ta se ovšem, zvláště u předloh interpretačně náročných, často minula účinkem - ať už pro malý osobnostní vklad recitátora, nebo pro nepřesný či nedůsledný výklad. Ve třetí kategorii, v níž soutěží přednašeči starší dvaceti let, tedy nejzkušenější, nebyla nouze o nepochopení stylu autora – např. básně vycházející z hlubinné existenciální úzkosti a plné depresivních obrazů přednašečka interpretovala téměř jako žánrové realistické obrázky ze života. Několik recitátorů si vybralo výrazně stylizované či dobově podmíněné předlohy (Gorkij, Nezval, Alexandrov…). Pokud šlo o texty výrazně poplatné dobové komunistické ideologii, bylo třeba se rozhodnout, jak s jejich stylizací naložit. Zda jejich nechtěnou komičnost využít pro divácky vděčné povrchní estrádní číslo, nebo si dát víc práce, zůstat na bázi přednesu a za pomoci humorného nadhledu odhalit jejich znechucující politickou devótnost, před níž není imunní ani demokratická společnost.
Titul laureáta WP v druhé kategorii získaly Jihočešky Julie Goetzová z Hrdějovic a Jaroslava Kubešová z Hluboké nad Vltavou (čestná uznání Klára Kopecká z Třebechovic pod Orebem, Barbora Chybová ze Svitav, Marie Vančurová ze Světlé nad Sázavou, Jana Trojanová z Chrudimi, Jan Urban z Prahy a Jana Novotná z Prostějova).
Ve třetí kategorii Anna Šafránková z Teplic a Radim Šíp z Brna (čestná uznání Pavla Šedivá z Františkova, František Kaska z Plzně a Kateřina Šteidlová ze Žďáru nad Sázavou).
Již zmíněný závěrečný večer vítězů WP, v němž jsou předávána ocenění a vystoupí nejlepší recitátoři, už dávno není nudným ceremoniálem s oficiálními projevy. Režisérka Hana Kofránková se i letos rozhodla pro odvážné a vtipné řešení: rámec pro vystoupení laureátů tvořila parodie na finále soutěže Česko hledá SuperStar. Na scéně se k výkonům vyjadřovala „porota“, večer uváděla dvojice mladistvě vyhlížejících „moderátorů“. Charakteristické grify byly nejspíš přesné, parodie se povedla, publikum vzalo hru za svou, bavilo se a recitátorům bouřlivě fandilo. Bavili jsme se dokonce i my, kteří jsme neviděli ani jediný díl. Povedl se i malý zázrak: nejen, že na pódiu zazářily humorné texty, např. Konývka s Harrisonovým Cyrdou, který uměl létat, Konvalinka s montáží z Jandla Pěken šat, Kubátová s Hrdým Budžesem či Kubešová s Vyskočilovým Malým Alenášem, ale změnou nasvícení se publikum rychle soustředilo a s velkým porozuměním a vcítěním přijalo i Goetzové Ortenovu Zimní procházku křížem krážem či Šafránkové Dárek k narozeninám Sylvie Plathové. Závěr patřil vysoce osobnostnímu projevu Radima Šípa v montáži z eskymáckých Písní vrbovýho proutku. Byl to velký zážitek.
Vítězslava Šrámková