Texty: Police nad Metují, Paní Marjánka, z deníku J. A. Vepřka, 1847.

“Pardon! Viktoria!” Slova ta z mé úlohy zaznamenávám zde na důkaz radosti ze šťastného provození Paní Marjánky. Jest to překrásný kus. P. Tyl vyznamenal se s jeho sepsáním a poličtí herci s jeho provozením. Mladíků za vojáky, pak za myslivce přestrojených bylo mnoho, na šatstvu a zbroji nebylo nedostatku. Na mně přilehal můj vojenský kabát tak do těla, že jsem se večeře a spodničku odříci musil. Za to ale dělal jsem v celém šikovatelském přiodění nemalý vzhled, a jak jsem dnes mnohostranně ubezpečován byl, zůstal jsem mnohému oku a i mnohému srdci na dlouhý čas v paměti. Paní Marjánka byla též vkusně přioděná, a anto si tyto dny divné dělám myšlénky a vidím, že mně nakloněná jest, musím se přiznati, že se mi to s ní výborně hraje. V orchestru hrá turecká hudba, což kusu tomu velké dodávalo důstojnosti, a herce v dobrém rozmaru udrželo. - Hostů bylo i při dost špatné povětrnosti valně a dnes bylo jen samé chvály slyšeti, a já musím též samou chválu poznamenati a na dnešní opakování se těším jako na slavnost.