Texty: Hnojník, Jak Neználek skládal verše -2003; Popoluška Sedmá hlava - 2005

RYCHECKÁ, Petra: Divadla - (Dětská scéna + recitace) Ostrava- 2003. Deník dětské scény Trutnov - 2003/0.

K ryze divadelním představením, která by se dala zařadit do kategorie „začátečnická“, bych zařadila inscenaci DS Vrabčáci ZŠ Hnojník s názvem „Jak Neználek skládal verše“. Hlavní problém se zde objevil v dramaturgii, a to ve výběru dramatizované části textu N. Nosova. Příběh známých postaviček Neználka a jeho přátel postrádal skutečnou dramatickou situaci a neumožnil tak dětem opravdovou a jim příjemnou hru.



MACKOVÁ, Silva: Dětské divadlo v Ostravě, 15.-16.4.2005

DS Vrabčáci Popoluška. U Popolušky je uvedeno „neznámý autor“, ale kratičký a skutečně vtipný text (alespoň na první poslech) je údajně šířen internetem a hraje se často pro obveselení na večírcích a podobných příležitostech. Skutečně je to spíš taková táboráková scénka pro pobavení. Text je ve slovenštině, což je nosným humorným prvkem právě v provedení českých dětí. Ale není to naštěstí humor podbízivý a laciný, ale naopak poměrně inteligentní.

Mám pocit, že i předloha pro další představení DS Vrabčáci ZŠ Hnojník Sedmá hlava (podle pohádky Miloše Macourka) byla už podobným způsobem zpracována. Na tom ale neshledávám nic závadného. Dobrých textů je velice málo a není důvod ty osvědčené a prověřené zinscenováním používat. Pokud inscenátoři přistoupí k hotovému textu jako k východisku pro vlastní hledání jevištního tvaru (a ve všech zmiňovaných případech tomu tak bylo), proč ne. Mnohdy (a tentokrát jsme toho byli častými svědky) není vedoucí souboru vybaven pro všechny úkoly, které jsou na něj při tvorbě inscenace se skupinou dětí kladeny. Může být skvělým pedagogem a už méně dramaturgem nebo dokonce dramatikem (ať už vytváří vlastní text nebo dramatizuje literární předlohu). Takových ne příliš dobře sestavených pásem a dramatizací se objevilo hned několik.