Texty: ČERNÍK, Roman: Recitátoři v Plzni 23.4.2005.

Plzeňské přehlídce dětské recitace patří v kontextu regionálních přehlídek na západě Čech zajímavá pozice. Zatímco většina přehlídek dramatických aktivit v Plzeňském a Karlovarském kraji stále ještě běží společně, přehlídka dětského přednesu už ne. Také z pozice pořadatelů je tu jistá zvláštnost. Nepořádá ji občanské sdružení či jiná nestátní nezisková organizace, ale z pověření odboru školství Krajského úřadu se plzeňské přehlídky po pořadatelsky zkušeném
zázemí Ostrova ujalo plzeňské CVČ dětí a mládeže. U ostatních přehlídek si jejich organizátoři, jak západočeská pobočka SČDO, tak Johan, centrum pro kulturní a sociální projekty, stále cení důležitosti vzájemných setkávání tvůrců z obou krajů, kde kultura je bohužel stále na úhoru, přehlídka dětské recitace už žije již třetím rokem ve dvou samostatných přehlídkách podle nového krajského uspořádání. Díky síti domů dětí a center volného času má tato přehlídka na Plzeňsku rozsáhlou síť okresních a dokonce i okrskových kol, a tak i zmenšený kraj poskytuje dostatečně širokou základnu pro krajské kolo. A jaké bylo letos?
Letošní krajské kolo dětského přednášení se odehrálo 23. dubna opět přímo v prostorách Centra volného času v Plzni v Pallově ulici. Jestli byly k předchozím ročníkům nějaké připomínky týkající se formálnosti a malé otevřenosti a nedostatečné zaměřenosti směrem k dětem, letos jsem ten pocit neměl (pravda nezažil jsem na vlastní kůži předchozí ročníky v Plzni). Přehlídka letos přivítala přes 80 dětí ve všech čtyřech kategoriích. Každá kategorie měla svůj prostor, svou porotu (poroty byly tvořeny jak učiteli ZUŠ, tak herci Divadla Josefa Kajetána Tyla či lidmi, kteří se věnují amatérskému divadlu) a jednotlivé bloky recitátorů běžely paralelně vedle sebe. Účinkující z různých kategorií se navzájem nemohli potkat, čímž bohužel chyběla bezesporu zajímavá zkušenost vzájemné inspirace i možná motivace pro další hledání přednašečů i jejich vedoucích. Právě toto oddělení jednotlivých kategorií vnímám ze svého úhlu pohledu jako největší šrám na tváři jinak milé přehlídky. Na druhé straně je třeba ocenit pořadatelskou péči, sama paní ředitelka CVČ všechny účastníky přivítala, na konci rozdala ceny, byl vytvořen časový prostor pro diskuse o viděném a slyšeném. Hodně zdařilá byla práce studentů Dany Jandové, kteří úspěšně vedli recitátorské rozcvičky. Organizátoři
se snažili vytvořit milé a důstojné prostředí pro recitátory a pro jejich doprovod.

Vlastně se dá říct, že přehlídka běžela rychle, možná příliš. A co se recitovalo? Výběr textů šel celkem tradičně po vyzkoušených autorech, nebyly žádné skutečné „průšvihy“, ale také se neobjevil žádný nový nečekaný autor nebo text. Mluvím hlavně o čtvrté kategorii, ve které se neobjevilo nic, co by mě skutečně zasáhlo. Podobně to bylo i s ostatními kolegy v jiných kategoriích. Spíše byly oceňovány výkony a technika vybavenosti dětí. Ve světle celkových výsledků se opět ukázalo, kdo a jak se poezii věnuje. Tradičně úspěšné byly místní ZUŠ (Plzeň, Klatovy, Domažlice, Staňkov). Příjemně překvapily i některé základní školy (Horažďovice), které ukazují, že najde-li se učitel s chutí a jistou erudicí, lze i na malém městě odvést velmi poctivou a zajímavou práci. A co říci závěrem? Přestože jsem patřil mezi skalní zastánce společných přehlídek, mohu nyní konstatovat, že ta pro Plzeňský kraj si své místo i přívětivou tvář postupně nachází. Za to poctivé hledání patří organizátorům dík.

Z druhé kategorie do Trutnova postoupili Magda Demeterová (Tlučná) a Klára a Eva Nguyen Thi Thu (Kdyně) a jako náhradník byl doporučen Libor Šlégl (Nýřany).

Z třetí kategorie postoupily Markéta Brichtová (Tachov) a Linda Krejčíková (Plzeň), jako náhradník byl doporučen Marek Červíček z Holešova.

Ze čtvrté kategorie postoupili Anne-Francoise Josephová (Plzeň) a Ivan Říha (Plzeň), náhradníkem se stala Taťána Krchovová z Rokycan.