Texty: Ostrava-Polanka nad Odrou, Král, Jaroslav: Polanka nad Odrou - ochotníci. Poodří 1999, č. 3.

From: Radim Jarošek [mailto:radim.jarosek@volny.cz]
Sent: Monday, October 13, 2003 8:47 PM
To: jarosek@ova.aopk.cz
Subject: Polanka nad Odrou 3.1999


Polanka nad Odrou - ochotníci

Populační a stavební vývoj na přelomu století přinesl rozvoj společenského a kulturního života v obci. Nejstarším dosud činným spolkem je od roku 1893 Spolek dobrovolných hasičů, který si v roce 1927 postavil novou hasičskou zbrojnici, později adaptovanou i pro společenský život.

Významným faktorem byl vznik a bohatá konkurenční činnost tělocvičných organizací. V roce 1912 byl založen Sokol, 1920 Dělnická tělocvičná jednota (DTJ), roku 1923 vzniká tělocvičná jednota Orel. Sokolové zřídili cvičiště Sokolskou louku a v posledních letech i novou sokolovnu, DTJ vybudovala v roce 1930 Dělnický dům, který je dodnes místem největších společenských zábav, kulturních a sportovních akcí v přilehlém sportovním areálu. Orel postavil rovněž tělocvičnu, která sice byla pro stavební nedostatky později zbourána, ale několik desítek let sloužila tělovýchově i společenskému dění. V areálu u nové školy s kvalitním hřištěm a tribunou rozvíjí svou činnost fotbalový klub SK Polanka, založený v roce 1951.

Tělocvičné jednoty však prováděly i osvětovou a kulturní činnost. Při ní vzniklo v Polance ochotnické divadlo, a to nejen na jevištích, ale i při představeních v přírodě. Tak například v roce 1935 byla na Sokolské louce a přilehlém okolí sehrána divadelní hra Husité, v níž vystupovalo kolem 300 herců, jízda, povozy, byly postaveny hradby - kulisy velkých rozměrů.

Ochotnická tradice pokračovala i po roce 1945. Vznikl divadelní odbor, který ročně nacvičil kolem šesti premiér a sehrál řadu repríz. Z uvedených šesti premiér byla nejméně jedna opereta a jedno představení v přírodě ve vybudovaném amfiteátru s náročnými stavbami - kulisami. Ve hře Jan Výrava to byl například zámek, v Našich furiantech celá vesnice i s hospodou, kaplí atd. Tato bohatá činnost přivedla vedení ochotníků k úmyslu požádat tehdy žijícího básníka Petra Bezruče, aby dal souhlas k tomu, aby divadelní spolek mohl nést jeho jméno. Nastala korespondence mezi básníkem a spolkem, kdy Petr Bezruč psal divadelnímu spolku Petr Bezruč ... Ochotnická tradice se rozšířila i na školní divadlo. S rozvojem televize však postupně upadala, až zanikla úplně.

K provedení operet bylo kromě hudebníků (těch bylo v Polance vždycky dost) zapotřebí i pěveckého sboru. Tak vznikl smíšený pěvecký sbor, který se od roku 1949 osamostatnil, zpíval na přehlídkách a soutěžích. Např. v roce 1969 byl nositelem stříbrné medaile krajské soutěže O cenu Leoše Janáčka.

Od roku 1958 působil na zdejší základní škole dětský pěvecký sbor. Ten za 22 let své činnosti byl několikrát vítězem okresního kola soutěže a patřil i k nejlepším v kraji.

Avšak nejstarším hudebním souborem v obci je dechová hudba, která právě letos slaví 80. výročí své nepřetržité činnosti. Byla založena v roce 1919 a v současné době má přes 30 členů. Hrává při občanských i spolkových akcích v Polance a v širokém okolí, každoročně připraví několik koncertů. Slavnostní koncert k 80. výročí vzniku připravuje na sobotu 23. října 1999.

Polanka však měla i smyčcový kvartet, kroužek přátel poezie, kroužek přátel hudby. V současné době vystupují i Písničkáři, mladí folkaři pořádají každoročně Polanecký session.

K místním tradicím patří každoročně krmáš v neděli kolem svátku sv. Anny, kdy Polanku navštíví tisíce lidí, jsou zde kolotoče a jiné atrakce společenské zábavy. Hudebníci vyhrávají po vesnici Annám a kolem 19. března Josefům. Na půlnoční mši provedou hudebníci a zpěváci některou z vánočních mší (Rybova, Marhulova, Hradilova aj.). Na svátek Mistra Jana Husa 6. července se bude konat s hudbou a pálení hranice u bývalé pískovny, nyní každých pět let, příští v roce 2000.

Společenský a kulturní život však obohacují i další spolky a organizace, jako například Český červený kříž, zahrádkáři, chovatelé drobného zvířectva, myslivci, rybáři, kynologové, Junák , letečtí modeláři, jezdecký oddíl aj. Aktivní jsou i kluby důchodců.

Kulturní dění obohacuje i místní širokoúhlé kino, které je stále v provozu a též místní knihovna.



Mgr. Jaroslav Král

Publikováno v časopise POODŘÍ 3/1999.