Texty: AS 2004, č. 3, s. 77 - 78, V. Šrámková.

Kristova léta jednoho souboru aneb
Knížka o Regině

Břeclavská Regina je už třiatřicet let stálicí mezi středoškolskými divadly poezie. Po léta si udržuje velice slušnou interpretační úroveň a celkem pravidelně se probojovává soutěžemi a účastní festivalů, jako je Wolkrův Prostějov či Šrámkův Písek. Zásluhu na tom mají především zakladatelské osobnosti souboru, kantoři a manželé Jana a Bedřich Kaněrovi, kteří ho vedli plných dvacet let. Bedřichova literární erudice a hlubinný vztah k divadlu a Janina hudebnost i jejich pedagogické schopnosti šťastně spoluutvářely profil souboru. Kombinace poezie a hudby, tak blízká mládí i folklorním kořenům kraje, z něhož členové Reginy pocházejí, pomohla z běžné středoškolské sešlosti vytvořit soudržné společenství, „partu“, která měla schopnost na jevišti i mimo ně zaujmout už svou upřímností a bezprostředností. Po odchodu Kaněrových do Prahy počátkem 90. let se Reginy ujali jejich odchovanci Zdeněk Miklín, Martin Janků a také bývalý mladší kolega Miroslav Tiefenbach. Ten pod svým autorským pseudonymem Michal Huvar připravil sličnou Knížku o Regině, kterou v minulém roce s podtitulem Královský soupis divadla poezie 1971-2003 vydal ve svém nakladatelství Carpe diem Brumovice.
Jde jistě o záslužný čin, protože historické bádání potvrzuje, že se většinou daří uchovat paměť především o těch divadelních spolcích, které – většinou při příležitosti kulatých výročí – vydaly almanach či aspoň pamětní list, zaznamenávající jejich činnost, inscenace a osobnosti, jež se o dění nejvíce zasloužily. Knížka o Regině je koncepčně dobře a živě řešena: na stati připomínající historii českého divadla poezie a inscenační vývoj Reginy navazují vybrané recenzní ohlasy jednotlivých pořadů, ukázky textů z inscenací a rozhovory s oběma zakladateli. Velkým pozitivem je faktografická část – autor zaznamenává všechny v život uvedené pořady a inscenace, účasti na celostátních festivalech a přehlídkách, nejvýznamnější ocenění a tvůrčí týmy jednotlivých let i členy, kteří souborem prošli. Knížku doplňuje i CD s výběrem písniček v podání Reginy a videoCD s pořadem Umanuté mlčení.
Na záložce se uvádí, že Knížka je pokusem o záznam historie. V tom případě je škoda, že autor nikde nepřipomíná, že jednu publikaci o souboru už napsal. Jmenovala se Odněkud někam, vyšla v roce 1992 v Břeclavi a zachytila „kaněrovské“ dvacetiletí souboru 1971-1991. Bylo by pak jasnější, proč v kapitole Listování v paměti výrazněji akcentuje spíše dobu let devadesátých a současnou. Jistý problém vidím především v tomto (ale přítomen je i v dalších) Huvarově textu. Ač je na první pohled založen objektivně, používá místy vnějškovou až „propagandistickou“ charakteristiku, která může souboru v očích veřejnosti zbytečně ublížit: Regina „nadchla“, má „výsadní postavení v kontextu dějin divadla poezie“, „není tu ani jeden středoškolský soubor, který by byl tolikrát v televizi a v rozhlase“, je „nejstarším divadlem poezie na světě“. Za pořad z poezie Miroslava Holuba Regina na Wolkrově Prostějově získala Zvláštní cenu poroty, přičemž autor informaci neváhá „vylepšit“ tvrzením, že cena byla udělena poprvé, i když byla dle potřeby udělována poměrně často už od roku 1972 (jistě má k dispozici publikaci Prostě Prostějov, z níž je to zřejmé). Tento nešvar by snad bylo možno pominout, kdyby ho nedoplňovaly poněkud paranoidní představy typu, že Regině vstup na „nejvyšší stupínek“ národních přehlídek zabránily jakési nekalé čachry. Nebo poznámky typu, že „Regina je nemilována, protože očividně přesahuje soupeře“. Dehonestovány podobnými poznámkami nejsou jen kolektivy, s nimiž se Regina potkává na přehlídkách, či odborníci, kteří píší o nevelkém úspěchu na jedné přehlídce, a je „na pováženou“, že se nezmíní o tom, že na jiné uspěl. Zrovna tak Huvar napadá své kolegy ve vedení Reginy Miklína a Janků pro jejich „vrozené povahové založení“, jež je pro jiné „těžko překonatelné“. Nedovedu si představit, jak je překonatelná taková „reklama“ (není osamocena) pro členy tvůrčího týmu Reginy a jak se jim bude dále spolupracovat. Trochu se obávám, aby jí v tuto chvíli ta pěkná knížka spíš neuškodila než naopak. Ve srovnání s tím je pár věcných chybiček, například informace, že členkou poroty ŠP 1976, jež hodnotila Reginu, byla slavná herečka Jaroslava Adamová, když šlo o pracovnici ÚKVČ stejného jména, která od počátku 70. let do tohoto roku festival připravovala, spíš roztomilým nedopatřením.
Vítězslava Šrámková
Michal Huvar
KNÍŽKA O REGINĚ
Nakladatelství CARPE DIEM, Brumovice 2003;
Edice klubové poezie, sv. 12;
112 str., 32 str. černobílých fotografických příloh a 8 str. barevných příloh,
audio CD a video CD, cena 399,- Kč vč. audio CD, 550,- Kč s video CD navíc.