Texty: 5. mezinárodní loutkový festival, 26. - 28. 9. 2003

Konec září patřil loutkám
Autor: rd
Rok se s rokem sešel a na dveře v Dolní Poustevně už po páté zaklepal mezinárodní loutkový festival. Ve dnech dvacátého šestého až dvacátého osmého září ho nejen v Dolní Poustevně, ale také v některých dalších místech Šluknovska a blízkého německého příhraničí, uspořádal ve spolupráci s městem Dolní Poustevna, Nadací Roberta Bosche, Nadací Život umělce a Ústeckého kraje dolnopoustevenský amatérský loutkový soubor Pomněnka.Maratón celkem dvaadvaceti loutkových představení amatérských, ale i profesionálních loutkových souborů z České republiky, Německa, Polska, Anglie a Ruska začal v pátek dvacátého šestého září odpoledne. Jako první vystoupilo litoměřické Dividlo s klasickou pohádkou o Budulínkovi. Štafetu pak převzalo liberecké Naivní divadlo s představením Kolíbá se Velryba a páteční večer patřil polskému Teátru ognia i papieru. Na programu byla, přímo pod širým nebem u evangelického kostela, zajímavá hra s ohni, plameny a plamínky. V sobotu festival pokračoval celým dnem a stejné to bylo i v neděli. Loutkoherce z Mostu, České Kamenice a Zlína vystřídali kolegové ze Svitav či Hradce Králové. Třídenní loutkové dění zakončila, opět až v neděli odpoledne, klasická pohádka Zvířátka a Petrovští. Malému, ale i velkému obecenstvu ji zahráli členové šluknovského souboru Rolnička. Pokud ovšem chtěli návštěvníci vidět loutková představení anglického souboru Lempen či ruského divadla Skazka, museli se do Dolní Poustevny vypravit v neděli dopoledne. Angličané uvedli hru Duhový les, Rusové zase příběh s názvem Veselý rej.Loutky v Dolní Poustevně ovládly hned několik klasických, ale i zcela neklasických scén. Marionety rozpohybovaly nejen sály loutkového divadla a Národního domu, ale také třeba zahradu dolnopoustevneké mateřské školy či prostranství u evangelického kostela. Loutky se také za diváky, v průběhu jednotlivých festivalových dní, vypravily i do Šluknova, Mikulášovic, Rumburku, stejně jako do Sebnitz či Bad Schandau.Zkrátka a dobře. Pořadatelé v Dolní Poustevně zase odvedli kus poctivé práce a my jim teď můžeme poděkovat za opravdu nevšední kulturní zážitky.


Loutkový festival očima bilance
Autor: rd
Během tří festivalových dní (26. - 28. 9. 2003) odehrály zúčastněné soubory z pěti evropských zemí celkem jedenadvacet představení (v pátek šest, v sobotu deset a v neděli pět) na šesti místech (Dolní Poustevna, Mikulášovice, Šluknov, Rumburk, Sebnitz a Bad Schandau). Vystoupení vidělo na dva tisíce lidí.

Letošní ročník byl plný novinek a překvapení: Poprvé se hrálo pro děti v Mikulášovicích. S netradičním nočním vystoupením přijel polský světoznámý soubor Teatr Ognia i Papieru, který ohňovými symboly ve své hře znázornil boj lidstva se zlem. Soubor Tlupatlapa připravil zase večerní vystoupení Pastýřka. “Šlo o romantický příběh a zážitek se nedá popsat pouhými slovy, ten ještě doznívá. Po velmi dobrém ohlasu s hrou pro dospělé diváky připravíme i pro další ročníky podobné překvapení,” nechala se slyšet Monika Lampová. Pochválila i předvedené výkony anglického divadla Lempen. “Příběh z duhového lesa se střídal s kulisou zoologické zahrady. Technické provedení a výkon hlavního “lidského” představitele byl dokonalý. Povídání o opičákovi a jeho předtuše o zničení krásného tropického pralesa byl dětem jasný i v angličtině ...” Novinkou byl i flašinetář, který po celou dobu trvání festivalu v Dolní Poustevně svou muzikou zval děti i dospělé diváky na každou další pohádku.

A co by to bylo za bilanci bez poděkování? Tady jsou: Poděkování patří dětem, které byly vděčným publikem a živě reagovaly na loutky i nasazení herců. Poděkování patří zaměstnancům městské jídelny i městské ubytovny. Dále organizátoři děkují všem, kteří se na letošním ročníku festivalu podíleli finančně nebo organizačně.

A ještě tři věty Moniky Lampové na závěr. Věta první: “Atmosféra festivalu se líbila i hercům, soudě podle jejich zájmu o účast na dalších ročnících.” Věta druhá: ”Opět se potvrdilo, že loutky a netradiční formy divadla se mohou líbit nejen malým dětem”. Věta třetí: “Tak už se všichni těšíme na šestý ročník