Texty: Most, NETÍK, Jan: Česká občanská beseda Most, souhrn informací dle fondu SOkA Most, 1976

NETÍK, Jan: Česká občanská beseda Most, souhrn informací dle fondu SOkA Most, 1976
Spolek Česká občanská beseda v Mostě vznikl v důsledku hlubokých rozporů mezi členstvem čtenářsko zábavného spolku Vlastimil v Mostě v roce 1883. Rozpory měly svůj kořen v diskriminaci a upírání práv té části členstva, která byla složena z řemeslníků a dělníků, když tito projevili svoji nespokojenost, byli z Vlastimila vyloučeni.
Vyloučení členové se sdružili v nové organizaci, kterou vytvořili pod novým názvem Česká občanská beseda v Mostě. Předběžně se sešlo 18 členů této skupiny již 15. března 1883, aby zřízení nového spolku připravili, 12. května potvrdilo c. k. místodržitelství v Praze spolku stanovy a 3. června 1883 se konala v hostinci U anděla ustavující valná hromada za účasti 33 členů. Stav členstva dosáhl do konce roku 1883 počtu 72. Spolek Česká občanská beseda v Mostě naplňoval původní program Vlastimila, sdružoval českou menšinu v Mostě, posiloval národní sebevědomí a družbu, spolu s ženským spolkem Libuše podporoval chudé děti české matiční školy v Mostě a působil také v oblasti kultury a osvěty. Již v roce svého vzniku uspořádal divadelní představení „Zapečetěný měšťanosta“ pod názvem „Zapečetěný vdovec“, protože c. k. okresní hejtmanství původní název hry neschválilo s odůvodněním, že by mohla vzniknout domněnka, že se hra pořádá na posměch zdejšího purkmistra (Carl von Pohnerta). Každoročně kromě řady divadelních představení pořádala Česká beseda v Mostě několik zábav, z jejichž výtěžku byly pořizovány knihy a časopisy pro spolkovou knihovnu, která měla již v roce 1901 300 svazků knih. Průběžně byly z těchto příjmů pořizovány také rekvizity pro divadlo a hudební nástroje.

Česká občanská beseda v Mostě byla též členem Ústřední matice školské a úzce spolupracovala s ostatními českými spolky v Mostě, ale také z okolních měst (Louny, Duchcov, Chomutov, Teplice). Zvlášť úzká spolupráce se rozvinula s řemeslnicko-dělnickou besedou v Duchcově.
Členstvo podle sociálního složení tvořili v roce 1883 převážně dělníci různých řemesel, dělníci od dráhy a 14 horníků. Inteligence byla zastoupena jediným učitelem. Členové byli převážně z Mostu, pouze deset bylo z Kopist, dva z Obrnic a z Komořan a po jednom ze Střimic, Duchcova a Souše.
Spolek se nejdříve scházel v hostinci U anděla, později také U zeleného stromu, Na střelnici, delší dobu spolu se spolkem Vlastimil užíval dům č. 15 v Bělských sadech (Biela-Promenade), až nakonec získali svoji trvalou spolkovou místnost v roce 1890 v Janském dvoře (nyní restaurace Beseda). První schůzi v nové spolkové místnosti v Janském dvoře konal spolek 6. července 1890.
Českému spolku zejména na přelomu století v Mostě nepřálo, a proto nikterak nepřekvapují potíže s obstaráváním spolkové místnosti, neboť na hostinské byl vykonáván tlak německých nacionalistů, aby českým spolkům nevycházeli vstříc.
V roce 1892 provedl spolek změnu svých stanov a také změnil název, namísto Česká občanská beseda v Mostě používal nyní názvu Občanská beseda v Mostě. Německý nacionalistický list vycházející v Mostě Brüxer Volkszeitung ve svém čísle z 20. září 1892 spatřuje v novém názvu provokaci, protože v Mostě prý není jediného Čecha, kterému by bývalo bylo uděleno měšťanské právo.
Při nacionálních třenicích zejména v letech 1908-1909 němečtí nacionálové poškodili spolu s budovami Sokola a ÚMŠ také budovu restaurace Janský dvůr, kde byly spolkové místnosti České občanské besedy v Mostě. Jak patrno z činnosti dalších českých spolků v Mostě, stal se tento objekt určitým střediskem českého obyvatelstva v Mostě a to zvlášť v období před rokem 1902, kdy teprve byla postavena v Mostě sokolovna.
Spolek Česká občanská beseda v Mostě měl tři odbory a to odbor zábavný, vzdělávací a výletní. Jak již zmíněno, měl spolek na tehdejší dobu dosti bohatou knihovnu, kterou stále rozšiřoval. Z časopisů odebíral již v roce svého vzniku Národní listy, Hlasy z Polabí, Humoristické listy, Průmyslové listy a Lučana. Členstvo pořádalo časté společné výlety, ne vždy ale obdrželo k výletům povolení. Tak kupř. nepovolilo okresní hejtmanství výlet na Jezeří plánovaný v srpnu 1887, rovněž byl zakázán společný výlet Besedy, Vlastimila, klubu cyklistů, spolku Jarost a ÚMŠ plánovaný na 29. 6. 1902.
Svěcení praporu se konalo 12. června 1905 v kostele sv. Václava v Mostě a potom následovala veselice s programem v Janském dvoře.
Nové politické proudy a pozměněná politická situace, zejména vznik mezinárodních spolků a rozmach odborového hnutí, dávaly postupně České občanské besedě zaniknout, neboť se stala svojí nacionální náplní překonanou a přežitkem. V období čsl. republiky byla Beseda již prakticky ve své činnosti ochromena, protože její členové byli většinou jen staří pamětníci. Zrušen byl tento spolek spolu s ostatními českými spolky po okupaci našeho pohraničí v roce 1938.