Texty: ZAKOPAL, Dušan: POHÁREK SČDO 2005 – nenaplněn až po okraj. AS 2005, č. 3.

POHÁREK SČDO 2005 – nenaplněn až po okraj.

XXXIII. ročník Pohárku SČDO, Národní přehlídky monologů a dialogů, memoriál Zdeňka Kokty, se konal 23. a 24. dubna 2005 ve Velké Bystřici u Olomouce. Hlavním pořadatelem byl již tradičně místní divadelní soubor K. S. Velká Bystřice za spoluúčasti města V. Bystřice, místního Kulturního střediska a SČDO. Ke zdaru NP přispěla řada místních sponzorů. Finanční podporu poskytlo Ministerstvo kultury, Olomoucký kraj a město Bystřice. Záštitu nad přehlídkou převzal hejtman Olomouckého kraje RNDr. Ivan Kosatík. Účinkující pozdravil jeho jménem náměstek Pavel Horák.
Porota pracovala ve složení Dušan Zakopal, Ladislav Vrchovský, Regina Szymiková, Zdeněk Tesař a tajemník Ivo Kolařík.
V úvodu nutno konstatovat, že Pohárek se nenaplnil plnou mírou až po povrch. Mám na mysli kvalitu vystoupení, nikoli úroveň přípravy a organizaci celé soutěže. Počet účinkujících byl menší něž obvykle, některé oblasti svá předkola nepořádaly, případně i účast na nich byla nízká a k potřebné konfrontaci kvality došlo, bohužel, až na úrovni NP. Chyběli Jihočeši, Středočeši, Moraváci a oblast jizerská. Nejpočetnější účast byla v České Lípě (oblast SČDO České Středohoří) a ve východních Čechách (IMPULS v Hradci Králové). Letos poprvé svou oblastní přehlídku konala organizace Orel v Boleradicích, jistě ne naposled. Své sehrála i úprava propozic Pohárku, která posunula věkovou hranici z 15 na 18 let. Tím se i na oblastech vytratili mladí interpreti, přinášející obvykle jisté oživení nejen v dramaturgickém výběru.
Členové poroty, znalí úrovně nejen na oblastních přehlídkách, ale i předchozích NP, neměli při rozhodování lehkou úlohu. Dali přednost kvalitě a uplatnili právo mimořádného ocenění u výrazně tvůrčích počinů (individuální výstup s loutkou). Ne všechny kategorie však měly své vítěze. Ceny byly uděleny takto:
Kategorie ženský monolog (celkem 4 soutěžící): 1 místo M. Živná (Neratovice), S. Leacock: Paní Nasmelilová kupuje starožitnosti. 2. místo O. Vetešníková (Pardubice), E. Ensler: Vagina monology (Stará žena). 3. místo H. Hnátková (Děčín), K. Čapek: Matka. V této kategorii porota ocenila výběr zajímavých témat, osobní přínos zkušených interpretek, povětšině funkční scénické i kostýmní řešení. Nedostatek se projevil při realizaci prostorových vztahů s fiktivním partnerem. U vítězky bylo oceněno vytvoření charakteru postavy a úsměvné atmosféry nadhledu autora i vystižení nadčasovosti snobské touhy po originalitě. Více pozornosti by bylo třeba věnovat stupňování nesmyslů až k účinnější pointě. Nesoutěžním vystoupením se představila L. Panenková z Děčína se Suchého Střelou.
Kategorie mužský monolog (celkem 3 soutěžící): Vzhledem k nízké úrovni vystoupení i ve srovnání s kvalitou ženských monologů nebyla udělena žádná cena, pouze čestné uznání M. Špalemu (Praha) za představení Houbový šašlik (A. Nicolaj). V dalších monolozích se představili S. Kňákal jako M. Jakeš z Kozího hrádku a P. Vojkůvka jako náčelník ptačího sboru z Aristofanových Ptáků. Zásadním problémem této kategorie byl dramaturgický výklad a způsob interpretace.
Kategorie dialog (celkem 4 soutěžní výstupy): 1. a 2. místo nebylo neuděleno. 3. místo: P. Osičková, L. Krůzová, J. Panic (z přehlídky Orla v Boleradicích), bří Mrštíkové: Maryša (postavy Maryša, Rozára, Vávra). Předvedení dialogů ze hry, kterou má soubor na repertoáru je stálým problémem, neboť interpreti zapomínají, že výstavba dialogu v této soutěži podléhá částečně jiným pravidlům. Pro dialog je tu více času nežli v rámci inscenace a výstup musí mít svůj začátek, vrchol a konec. V inscenaci to nemusí být tak jednoznačné, neboť platí jiné souvislosti. Také vykreslení charakterů, vztahů, střetů apod. je v soutěžním dialogu náročnější. To byla jedna z hlavních příčin, proč polovina soutěžících neuspěla. Oceněný dialog přesvědčil věrohodností řešení situace (výstup po odchodu Francka z mlýna a nečekaný návrat Vávry) vyhrocením konfliktu obou hlavních představitelů. Žel, představitelka Rozáry jim nebyla zcela rovnocennou partnerkou.
Kategorie individuální výstup s loutkou (1 vystoupení soutěžní, 1 vystoupení nesoutěžní z Kandrdásku): Cenu získala Kristýna Matějová (Hradec Králové) ve vlastní úpravě Pověsti o Libuši za výrazně inspirující tvůrčí počin přehlídky. Šlo o po všech stránkách ucelený výkon s výrazně funkční výtvarnou složkou miniaturního marionetového divadélka. Příběh byl přesně pointovaný, vědomé jevištní zkratky dávaly vystoupení úsměvný nadhled. Inscenace je inspirativní po všech stránkách (od nápadu až po jeho realizaci) a to nejen ve svém oboru.
Dále byla udělena tato individuální ocenění: Mimořádnou cenu poroty získala Hedvika Řezáčová (nesoutěžní vystoupení s loutkou – postava kořenářky v představení Něco za cibulku, něco za pirožek V. Provazníkové) ze soutěže Kandrdásku za bezprostřední mladý herecký projev a výtvarné řešení nápadu. Cenu za plasticitu jevištního mluvního projevu získala vítězná Kristýna Matějová. Na závěr se porota rozhodla doporučit vyhlašovateli SČDO, aby navrhl vítězné vystoupení K. Matějové programové radě 75. JH 2005 k zařazení do bloku inscenací loutkářů.
Sobotní večer ve Velké Bystřici byl jako obvykle zakončen vystoupením oceněných, vyhlášením výsledků a vystoupením hosta. Tentokrát jím byl Jan Kačer s dcerou Adélou ve vlastním komponovaném pořadu Jedu k mámě – vzpomínky rodinné i divadelní. Byli publikem vřele přijati.
Nedělní dopoledne bylo věnováno závěrečnému semináři a debatě s přítomnými účastníky NP. Účast byla více než 60procentní, i když je snahou vyhlašovatele každoročně dosáhnout maxima účasti, nepodařilo se to ani letos. Neúspěšní interpreti obvykle odjíždějí předčasně s různými omluvami. Zůstávají ti, kteří „dobré rady“ potřebují nejméně.
Zvláštním, úsměvným a oživujícím mimosoutěžním vystoupením byl přednes J. Vencla, hosta ředitele přehlídky. Tentokrát se představil ve staronovém Vyznání náruživého cvičence věnovanému nastávajícímu XVI. všesokolskému sletu. Doprovodnou akcí přehlídky byla výstava Nositelů Zlatého odznaku J.K. Tyla z loňského roku, která od Třebíče přes Hronov a Vysoké n. J. doputovala až do Velké Bystřice.
Pořadatelé provozně i organizačně zvládli NP téměř bezchybně. Byly likvidovány nežádoucí ruchy a šumy, které znepříjemňovaly minulé ročníky a vše se uskutečnilo včas a zdárně. Zázemí přehlídky a její zajištění umožňuje přijmout větší počet účastníků. To by jistě bylo ku prospěchu i kvalitě. Letošní ročník Pohárku SČDO postavil vyhlašovatele před řadu problémů, jejichž společným jmenovatelem je oživení soutěže monologů a dialogů, zvýšení aktivity v oblastech a navázání na kvality minulých ročníků. Jubilejní XXXV. Národní přehlídka v roce 2007 se kvapem blíží. Tak ať ten další Pohárek účastí i kvalitou přetéká!
Dušan Zakopal