Texty: Jiří Černý: D 111 České Budějovice (původní kratší verze textu)

Soubor tohoto jména se zapsal do historie českobudějovického ochotnického divadla opravdu zlatým písmem. Název souboru byl odvozen od názvu divadelního sálu, ve kterém po dvacet let své existence působil. Jen na vysvětlenou, byl to sál pro 111 diváků, kteří v pohodlných křeslech sledovali jeviště. Než však ke vzniku tohoto souboru došlo, odehrálo se v tomto sále mnoho představení různých souborů. Začněme tedy od začátku .
Dramaturgyně Jihočeského divadla Alena Kožíková nám v Jihočeské pravdě z 18. 4.1963 v článku "Spojili síly a zrodilo se Divadlo pro 111", zanechala zprávu o jednání mezi Jihočeským divadlem a Parkem kultury a oddechu, které se odehrálo na počátku roku 1962. Výsledkem byla dohoda obou partnerů o vybudování divadla (divadelního sálu) komorních rozměrů, v přízemí budovy Parku kultury a oddechu.
První premiérou byla 18.4.1962 Hrubínova Romance pro křídlovku v režii Karla Neubauera s recitací Oldřicha Slavíka.
Následovalo pásmo veršů v žargonu od mladého autora divadla Rokoko a Paravan v Praze Jana Schneidera pod názvem "Vo co de" v režii Jana Schmidta - hráli V. Papírková, K. Charvát a M. Klásek.
Třetí inscenací bylo pásmo složené z mladé sovětské poezie: Achmadulinová, Moricová, Rožděstvenskij, Jevtušenko a Vozněsenskij. Název pořadu: Gejzírem vylitý oheň, režíroval opět Jan Schmidt, účinkovali Naďa Prchalová, Milan Jedlička a M. Klásek.
Dne 20. 5. 1963 měl premiéru Anekdotofor složený ze scének, aforizmů, veršů otištěných v časopisu Plamen. Režie Milan Fridrich, hráli Lída Slancová, Antonín Hardt, Karel Roden a Jan Trnka.
Jedna z nejlepších inscenací této doby měla premiéru 20. 1. 1964. Byla to dramatizace povídky Milana Kundery Nikdo se nebude smát v režii Otakara Bílka. Následovalo pásmo z americké lidové poezie kovbojských a trampských písní a povídek Jiřího Suchého, které sestavil a režíroval Milan Fridrich.
Poslední premiérou byl pořad francouzské poezie a šansonů v režii Karla Neubauera s názvem Řeka lásky.
V té době, mimo běžný rámec pořadů Jihočeského divadla, vystupoval zde Jan Přeučil (byl v Českých Budějovicích ve vojenské základní službě) s povídkami S. Mrožka pod názvem Převídky.
Antonín Bašta (tehdy ekonomický náměstek ředitele Jihočeského divadla) píše ve vzpomínkovém článku Jihočeské revue č.1990: ... V profesionálním obsazení však Divadlo pro 111 vydrželo jen necelé dvě sezóny a celý projekt a velké sny jihočeské činohry vyústily v otázku Co za to? a protože nic, vznikla podle mého názoru kuriozita: celá řada tzv. malých divadel měla svůj původ v amatérském entuziazmu, později profesionalizovaném, avšak v D 111 v Českých Budějovicích profesionály vystřídali amatéři." A tak na prkna tohoto jeviště nastupuje divadelní soubor J. Zeyer, který zde dosáhl snad největších úspěchů své dlouholeté existence. Na závěr své existence, již pod složeným názvem DIVADELNÍ SOUBOR J.ZEYER D 111, se zúčastnil XIII. Mezinárodního festivalu amatérského divadla, který se konal ve dnech 9. až 15.10.1967 v SCHEERSBERGU (NSR). A měl zde inscenací „STAROSTY„ od GERTA HOFFMANA (obě režie MILAN FRIDRICH ) a IONESCOVU jednuaktovku „TŘEŠTĚNÍ VE DVOU„
Soubor J.Zeyer ovšem není jediným souborem, který v tomto divadle pracuje. Již od září 1962 zde pracuje soubor Dimafor (Divadlo malých forem) jako kabaretní skupina. Soubor se sešel k práci na své první hře Anděl na střeše z repertoáru Večerního Brna. Byla to práce více méně zkušebního charakteru. Měli se na ni prověřit síly souboru, zkonsolidovat a připravit soubor na další práci. Soubor chce dělat autorské divadlo, proto se pokouší kolem sebe soustředit schopné autory, aby v další etapě práce mohl hledat svůj profil ve vlastním celovečerním pořadu (Kulturní kalendář 1962). Dalším souborem kabaretního typu je ProVas, který se představil vlastním pořadem Revue o níž nikdo nevue. S dalším představením se dokonce zúčastnil Šrámkova Písku, kde zaznamenal poměrný úspěch.
Jihočeská pravda z 8.4.1965 (K.M.: Recenze natruc) přináší kritiku na představení těchto souborů, , z níž vyjímám: ...dvě malá divadla, která obnovila svou činnost po krátké roční přestávce a tím přispěla svou troškou do mlýna k oslavám 700 let založení města České Budějovice. Jenomže troška a troška je rozdíl. Zatím co soubor ProVas složil městu k nohám pořádnou hromadu, Dimafor tu trošku podcenil. Jeho pořad věnovaný založení města byl jen snůškou rádoby vtipných scének, které samy nechávaly diváka na pochybách o účinnosti tohoto druhu zábavy. ...Jediným kladem pořadu byl výborný výkon A. Smolky, který do pořadu (bohužel jen ve svých scénkách) vnesl opravdový humor a divákovi poskytl možnost od srdce se zasmát ... Druhý pořad Písničky natruc (ProVas) je pravým opakem prvého pořadu. Je zde s citem skloubeno několik výborných písniček do organického celku, který na diváka působil s poslechem vkusné hudby. O tu se postarali Ivo Hofbauer se skupinou "Sinners". Dobrou úroveň pořadu doplnili zpěváci a zpěvačky a především výborný výkon Jana Vaňka v roli obžalovaného. Jan Vaněk dominoval nejen v herecké roli, ale představil se i jako výborný zpěvák ... Přes některé drobné výhrady lze jen a jen pochválit soubor ProVas za výkon, který odvedl.
Srovnáním obou pořadů ještě více vynikne poctivá snaha souboru ProVas o dobrý pořad, která je korunována úspěchem a nedůslednost a špatný výkon herců Dimaforu ...
Na pozvání ředitele Parku kultury a oddechu Jiřího Kejsta přichází (přijat jako režisér do řad zaměstnanců PKO) bývalý herec a režisér JD Miroslav Mráz s úkolem založit soubor PKO. Úvodní inscenací měl být Raupachův Mlynář a jeho dítě. Protože jsem se práce na této inscenaci sám zúčastnil, vím, že nebyla dokončena a celý tento plán ředitele PKO zkrachoval
Dalšího pokusu o zřízení vlastního divadelního souboru PKO se ujal sám jeho ředitel PKO J. Kejst. Výsledkem této snahy byla premiéra pásma scének s kriminální tématikou doplněná písničkami pod názvem Detektivní histérie v režii J. Kejsta. Premiéra se uskutečnila 2. 6. 1966 a mezi účinkujícími čteme jména: J. Kůrka, M. Lukšal, Z. Reban - zpívala J. Klabouchová a hrála skupina "Sinners" (Hříšnici). Soubor taktéž neměl dlouhého trvání. V druhé polovině roku 1968 byl při přípravě pořadu Svět naruby patří nám rozpuštěn.
To už soubor J. Zeyer přestal pracovat, jméno J. Zeyer nebylo používáno.
Jako další z těch, kdo se chtěli pokusit o vzkříšení kabaretu v Českých Budějovicích, přišel Eduard Váňa, autor textu hry Show pro 111. Tato inscenace v režii A. Bašty spatřila světlo světa 14. 2. 1970. Pořad se ovšem dočkal pouze jedné reprízy a byl z repertoáru ztažen. Soubor, který nesl již název D 111, nezmizel však už ze světa. V té době působilo na jevišti Divadla pro 111 tzv. Daleko nejmenší divadlo (DND), který zhruba za čtrnáct dní po Show pro 111 uvedlo 4.3.1970 premiéru vlastního pořadu O rodný ranch aneb Padni padouchu! v režii Jana Chada a Rudolfa Píhy. Jihočeská pravda z 4.3.1970 píše: A právě nyní je ten správný čas oznámit, že síly těchto dvou souborů se spojily a vznikl nový soubor, který nesl název Divadlo pro 111. Byl to soubor, který v následujících letech úspěšně rozvinul svou činnost a přinesl do kulturního života města řadu zdařilých divadelních inscenací. S tímto souborem od počátku, po dobu dvaceti let, spolupracoval Antonín Bašta, ovšem nikoli jako jeho člen, ale jako host. Jeho působení bylo zaměřeno na výchovu a vedení mladých ochotníků a jeho režie vtiskla souboru osobité charisma. Dramaturgickou úpravu textů, které režíroval, prováděl sám.
Vedoucím souboru byl Jan Chad V 90.letech dochází k postupné generační výměně členů souboru. Novým vedoucím souboru se stává stáváíjící člen VLADIMÍR VOLDŘICH.Začínají problémy se zřizovaltelem MĚSTSKÝMI KULTURNÍMI DOMY . V roce 1993 odchází soubor po mnoho neshodách
i z MKD, stává se občanským združením a pod současným názvem Divadelní soubor D 111 . Od sezóny 93 / 94 začíná působit v malém divadle Hradební 18 České Budějovice, jehož prostory si pro svoji činnost pronajímá. Soubir pracuje bez stálých dotací.
Koncem roku 2001 odchází z Malého divadla.V současné době činnost souboru stagnuje ( poslední premiéra září 2001 ). Řeší řadu existenčních otázek a stává se souborem bez stálého jeviště. I v řadách souboru se otevírají závažné problémy a spory. Jistotoou pro jeho budoucnost jsou vedoucí VLADIMÍR VOLDŘICH a režisér JAROMÍR HRUŠKA.