Texty: Paseky nad Jizerou, METELKA, Věnceslav: Ze života zapadlého vlastence, s. 211-212.

Pondělek 14. března 1836.
Dnes je po komedii. Včera byl hrán ponejprv, co Paseka Pasekami stojí, Jan Dolínský (pozn. red.: hra Emanuela Schikanedra, patrně v překladu Filipa Heimbachera). Příjem byl pět zlatých konvenční mince. Dost. Je po šlacích drahý len. Každá komedie jest vícenásobná, neboť komedianti dělají komedii pro lidi a sami mezi sebou mají tu nejkrásnější komedii. Jako včera já byl jsem v osobě Jana Dolínského. V posledním výstupě, když jsem se s Krakem potýkal, po první ráně mně dřevěná sekera ulítla. Já ale jako dokonalý rytíř topůrkem jsem řezal, až padnul. Smíchu jsem byl plný. Štěstí, že jsem měl hledí spuštěné. Bylo po sekyře a po komedii. V neděli se bude ten samý kus ještě jednou hrát. Nato bude následovat veselá zpěvohra pod názvem Čert se utrhl.