Texty: DIVADELNÍ ŽATVA V JESENÍKU. Rozhovor s Lubou Macháčkovou. AS 2005, č. 3.

DIVADELNÍ ŽATVA V JESENÍKU

Divadlo Petra Bezruče v Jeseníku, které je součástí Městských kulturních zařízení, již devět let pro divadelníky z regionu připravuje Divadelní žatvu - každoroční přehlídku úrody z amatérských divadelních zkušeben okresu Jeseník. Festival si v kraji vybudoval svou tradici a zájem o něj každým rokem narůstá. Proto jsem se rozhodla vyzpovídat Lubu Macháčkovou, produkční divadla, která Divadelní žatvu organizačně zajišťuje.

Jakou má Divadelní žatva v Jeseníku tradici a co je jejím smyslem?
Především se snažíme udržet tradici místních ochotnických, školních a jiných divadel v našem regionu. Příští rok se bude Divadelní žatva konat již podesáté. První ročníky bývaly na úrovni krajských přehlídek, ale máme tu jen malé jeviště a chybí tu větší zázemí. A finanční náklady na takové přehlídky jako je cestovné, ubytování, honoráře pro odbornou porotu, jsou poměrně vysoké. Navíc jsme daleko od centra dění a to nás nutí k tomu soustředit se na to, na co máme. Vážíme si toho, co již díky žatvě vzniklo, pěstujeme si to i opatrujeme, aby to rok od roku bylo lepší.
Jak přehlídka probíhá? Kolik divadel se jí účastní a jakým způsobem je vybíráte?
Divadelní žatvu zařazujeme do ročního kalendáře akcí. Já osobně potom kolem ledna obešlu všechny soubory, o kterých vím, přihláškou. V té požaduji údaje o tom, co hrají, jaké mají technické podmínky a jaké jsou jejich finanční náklady na dopravu, tu souborům hradíme. Zhruba dva týdny před žatvou mám všechny přihlášky pohromadě a z nich připravuji program. Ten je rozdělen do ranního, odpoledního a večerního bloku. Přes den se hrají pohádky a většina představení pro děti. Večer je určený dospělému publiku. Vždy si zahrají všichni, nestalo se, že bychom někoho odřekli. Poté připravím plakát, který mimo výlepové plochy dostanou školy, školky atd. Propagaci máme na internetu, v měsíčním zpravodaji, informačním středisku a Jesenickém týdeníku.
Kdo další kromě Vás organizaci přehlídky zajišťuje a co vše to obnáší?
Přípravu dělám já a v den přehlídky mi zdatně pomáhají naši členové DS Lyra a členky skautského oddílu. Po oficiálním zahájení nastupuje dvojice, letos trojice skřítků, kteří improvizovanou scénkou uvedou následující představení, pozvou a zapojí do ní i režiséra, který divákům představí své představení. Máme své poradce (ne porotce), kteří se po dopoledním, odpoledním a večerním bloku vždy setkají a rozeberou představení. Již roky k nám jezdí (za cesťák) Saša Rychecký z ostravského Dramacentra, který s sebou vezme pomocníky z řad svých svěřenců z Dividla, někdy manželku nebo dceru a sleduje představení, aby mohl na setkáních s herci předat své letité zkušenosti. Mezi představeními si děti kreslí co je na žatvě zaujalo a průběžně z jejich prací vzniká ve foyeru zajímavá výstavka. Pro všechny účinkující každý rok vymyslím nějaké označení - motýla, vloni velikonoční vajíčko, letos sluníčko – které si připne mimo hraní na viditelné místo a obzvláště děti mají velkou radost, že jsou považovány za herce. Je to veliká dřina, ale o to radostnější například letos, kdy laťka jednotlivých představení byla opravdu vysoko a všichni, přestože byli znaveni, děkovali za nezapomenutelný den a hovořili o tom, jak se těší na příští desátou žatvu.
Jakým způsobem je Divadelní žatva financovaná?
Radnice nám na základě naší žádosti letos poskytla na tuto akci účelově 15.000,- Kč a něco se vybere na celodenním vstupném. Ostatní doplácíme z našeho rozpočtu. Divadelní žatvy se účastní kolem 160 účinkujících včetně pořadatelů, kterým zajišťujeme celodenní pitný režim a na oběd jim přispíváme do 58, - Kč na osobu dle směrnic.
Mohla byste charakterizovat amatérské divadlo ve Vašem regionu?
Na poslední otázku si sama netroufám odpovědět, ale když jinak nedáte… Díky žatvám máme přehled, a proto mohu říci, že je velice různorodé, od klasických divadelních inscenací, přes muzikál, který tu letos byl, představení dětsky hravá až po divadelní koncerty. Divadelním koncertem bylo vloni představení DS Lyra Obraz s excelentními výkony všech herců. Obdivuhodné je, jak se od obrazu může hra vyvinout až k lidským vztahům. Navíc se skvěle promyšlenou souhrou stínů a světel. Na letošní přehlídce je předstihlo představení Kantorů z Mikulovic, kteří kouzelně lidsky zahráli Horníčkovu Malou noční inventuru. Roli hlavního představitele skvěle zahrál 75letý pán, který hrál poprvé v životě. Novým prvkem z řad dětských představení byl muzikál My se vlka nebojíme - Tři prasátka ZŠ Stará Červená Voda, kde její nový ředitel a ostřílený divadelník doprovázel děti na klávesy a ty, zejména lstivý vlk byly úžasné, hrály sobě, hrály nám, hrály s lehkostí, a bylo vidět, že je to baví.
Dobře jsme zasadili, úspěchy jsme sklidili, úroda byla bohatá. Ne nadarmo jsme dali našemu klání název žatva. Mám v paměti slova Saši Rychetského „Divadlo je rozhovor, důležité je sdělení, obsah, na živo, z oka do oka, z úst do ucha, nejde ošidit, nejde v něm podvádět“. A to tak je.
Děkuji za rozhovor.
Rozhovor připravila Simona Bezoušková