Texty: Müller, Václav: Blbec k večeři byl nejlepší. AS 2005, č. 3.

BLBEC K VEČEŘI BYL NEJLEPŠÍ

Čtvrtý ročník Štivadla, regionální soutěže venkovských souborů z Moravskoslezského kraje ve Štítině u Opavy, byl tak trochu ve znamení rodinných problémů. Již první představení Tenor na roztrhání autora Kena Ludwiga hrané DS Berani z Těškovic toto obsahové směřování předznamenalo. Ačkoliv námětem je divadelní záskok za náhle indisponovaného operního pěvce, jde v druhém plánu inscenace o milenecké i manželské vztahy. Soubor v režii zkušeného Ing. Oldřicha Lindovského se s daným tématem čestně vyrovnal.
Zcela naplno téma rodinných vztahů zaznělo i v druhé inscenaci přehlídky: Rodina je základ státu, kterou přivezl soubor Chaos z Valašské Bystřice. V situační komedii z lékařského prostředí Raye Coonyho už zcela poznáváme „krizi rodiny“, spočívající v mimomanželských vztazích. Jakoby nevěra se všemi důsledky byla ve společnosti něčím normálním a běžným. Kolotoč zápletek o utajovaném otcovství rozplétal režisér Josef Rýdl se zkušeným souborem.
Obě představení zvedla vysoko inscenační laťku. K té však nedosáhl Moliérův Jiří Dudek aneb Napálený manžel, sehraný souborem Tisovjáček z Tísku. Režie Petra Fritshe šla jen po povrchu příběhu bez rozkrytí vztahů. Tím vzniklo typické ochotnické představení, tak časté na vesnických jevištích. Mělo však půvab naivity. Účast souboru poprvé v soutěži se stala pro sympatické divadelníky školou, jak příště při studiu hry postupovat. Vynikající dobově vhodné kostýmy si členky souboru samy ušily, za což získaly uznání.
Aldo Nicolaj se hrou Ozbrojený trojúhelník pustil do problematiky terorismu. Divadelní společnost MD z Dětmarovic však postihlo náhlé onemocnění jedné ze tří hlavních postav. I když představení na Štivadle bylo díky záskoku s textem v ruce odehráno, nemohlo být porotou zodpovědně hodnoceno.
Domácí soubor Šamu ze Štítiny připravil s hostující režisérkou Ludmilou Štědrou francouzskou konverzační komedii Francise Vebera Blbec k večeři. Tato inscenace se stala vyvrcholením celé soutěže. Nelehký text byl správně vyložen a posunul výsledek od povrchní komedie o zneužívání člověka člověkem k zamyšlení, kdo je vlastně blbec. Zda ten, kdo se nudí nebo důvěřivý člověk, hledající v nesnadném životě pozitivní postoj. V druhém plánu komedie jde opět o manželské vztahy. Inscenace se opírá o výrazné herecké výkony především mužů. Inscenace se vyznačuje i důslednou realizací jednotlivých situací. Vztahy a jednání jednotlivých postav jsou pravdivé, věrohodné, řada scén je zcela v duchu jevištní logiky vypracována do všech detailů. Přes uvedená pozitiva a získanou nominaci na Krakonošův divadelní podzim je třeba některé situace dořešit (odchody, scénografie).
Šestým, závěrečným představením soutěže byla inscenace kozlovických divadelníků autora Achilla Campanile Amfora v režii hostujícího Mirka Dědice. Téma lásky, věrnosti i nevěry dalo základ komedii, v níž hlavní rekvizitou je právě amfora. Soubor byl handicapován scénou. V Kozlovicích mají podstatně větší jeviště než je ve Štitíně, s čímž se soubor na přehlídce nedokázal vyrovnat. Celek inscenace však postrádal i dramaturgickou přípravu. Tím trpěly vztahy mezi četnými postavami a výsledek působil nesourodě a herecky nevyrovnaně.
Regionální přehlídka Štivadlo 2005 nastavila pravdivé zrcadlo ochotnickému divadlu. Jeho význam v životě naší společnosti potvrdila i účast náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje pana Carbola, který zhlédl představení Blbec k večeři a zúčastnil se i následné diskuze.
Václav Müller