Texty: Ostrava-Vítkovice, LD VŽKG - Luděk Richter, 50 loutkářských Chrudimí, Praha 2001 str. 98

VŽKG Ostrava
LS založen koncem roku 1961 po otevření DK ROH Vítkovic. Vedoucími osobnostmi původně dětského souboru byli J. Volkmer a J. Krulikovský, od r. 1962 M. Burdová, 1964 Leo Bílek, od 1967 Petr Nekáranec. 1969 odchází řada členů a mění se vedení. Od 1973 vede soubor Alois Holásek, od 1974 Jan Urant, 1981 se opět obměňuje ansámbl.
Za prvých 25 let vytvořili 42 inscenací, v drtivé většině pro děti, od Dona Šajna (1983) i pro dospělé. Vystupovalo 5-15 herců. Druh loutek, inscenační postupy a styl se mění podle látky. Dík zřizovateli to byly mnohdy i velmi rozmáchlé inscenace - jejich železné konstrukci v Ptácích téměř nestačilo chrudimské jeviště. Výrazná je spolupráce s profesionály - zejména se scénografem Aloisem Holáskem a ze souboru vzešlým režisérem Petrem Nosálkem, ale i dalšími.
Celkově byl soubor na LCH 15x, a to vcelku vyrovnaně v letech 60., 70. i 80. Oceněny byly už Tři Karkulky (1965), Kouzelný klavír (1966) a Pohádka o mouše, která se mohla utopit, ale... (1967). Určitým přešlapováním bylo Jak chtěl medvídek vidět hvězdičky zblízka (1968) a O strašném loupežníku Šimákovi a princezně Adlétě (1968). První etapu uzavíral Pan Franc ze zámku (1969) a přechodový Mořský car (1972). Skutečným triumfem bylo Nosálkovo divadlo na divadle Tanec s čertem s vynikajícími hereckými výkony Marie Beránkové a Jana Uranta (1975). Zajímavé, byť poněkud velikášské byly i inscenace z let 80. (Sedm havranů (1978), Křesadlo (1979), Kos a liška (1982), pozoruhodný moderní návrat k tradici - Don Šajn (1984), Aristofanovi Ptáci (1986), zopakovaný Tanec s čertem (1988) a naposledy 1989 Král Lávra. Hostovali též v Litvě, Rakousku, Polsku a Španělsku.
Přínos vítkovického souboru tkví především v oblasti dramaturgické - v objevování nových látek a také ve snaze hledat nové přístupy, postavené na angažovaném vztahu účinkujících k tomu, co sdělují, a na novém uchopení tradice a spolupráce herce s loutkou při divadelním sdělování.