Texty: Olomouc, RICHTER, Luděk: 50 loutkářských Chrudimí, 2001 Praha, str. 107

LŠU/ZUŠ Žerotín Olomouc
Svým příchodem na Lidovou školu umění koncem 60. let tu začala Milada Mašatová vytvářet ročníkové skupiny-soubory, jichž bylo dohromady 25-30. Skupiny o 12-15členech střídaly různé typy loutek: spodové, marionety, plošné, manekýny, maňásky, javajky, předměty... a hrály jimi nejen pro své vrstevníky, ale systematicky i pro děti z MŠ apod. Ročně tak vznikly 2-3 výraznější inscenace a několik drobnějších, které až 6 paralelních skupin hrálo např. v 80. letech 20-44x za sezónu.
V hlavním programu LCH vystoupil soubor M. Mašatové poprvé r. 1967 s inscenací S drakem není legrace. Největším úspěchem byla dvojinscenace Sněhurka / Šípková Růženka (1976, 3 ceny), úspěch mělo i Dvanáct usmívajících se ježibab aneb Pásmo na školní besídku a Za lesem na louce, v maličké chaloupce (1978). Krom toho hrály její soubory na LCH ještě 9x jako inspirativní hosté či v doplňkovém programu (naposledy na pouti 1991) a opakovaně na Kaplickém divadelním létě, Šrámkově Písku, v Martině či na /S/hledání. Vinou nešťastné snahy vyhradit si dětské soubory pouze pro přehlídky dětského divadla (sílila od konce 70. let) některé její vynikající inscenace LCH i unikly - ke škodě obou stran (Jenovéfa, Stojí hruška...).
Inscenace M. Mašatové vynikaly vysokou výtvarnou kulturou a specifickým smyslem pro chytrý humor náznaku. Smysl pro zkratku projevovala i ve výtvarné složce a v akci. Velmi přesně cítila specifické možnosti loutky (loutkovost) a využívala je často ve funkčním vztahu k herci. Tvořila poetické, ale přitom zemité, dynamické divadlo. Po M. Mašatové převzal vedení souboru v letech 1990-91 Martin Lokaj a dokončil s ním inscenaci Náš Faust.
Soubor vedený od 1992 Ivanou Němečkovou hraje na LCH potřetí: Třináctery hodiny (1995) s dřevěnými panáky byly zajímavé především prací s jevištním prostorem, ...Hrnec zlata pro toho, kdo tu hvězdu najde... (1996) s panáky hadrovými získal cenu za využití scénografických prvků v herecké práci. 2001 - Havrane z kamene.
Význam souborů LŠU/ZUŠ Žerotín Olomouc je především v jejich hledačství projevujícím se inscenačně tvořivým rozvíjením možností loutkového divadla a v objevování a prohlubování metod práce, které k takovému divadlu vedou, a také ve vyváženosti, kterou inscenacím dokázala M. Mašatová svou osobností dát.