Texty: AS 2004, č. 3, s. 56 - 64. Štěpán Filcík a kol.

FILCÍK, Štěpán: Co bylo na letošních krajských přehlídkách k „ochutnání“, tedy k vidění
Loutkářské Velikonoce, Plzeň 10. 4.
Rámus Plzeň: FLOWER – POWER (Vojtěch Müller )
Pachýř Pačejov: VESELÉ PŘÍHODY PACHÝŘE A CHROŠE („Konrád Bužle“) Mofka Plzeň - Nové Město: PŘEDNÁŠKA O VÝCHOVĚ K MRAVNOSTI
HOP-HOP Ostrov: TVÉ UCHO JE STARŠÍ NEŽ TVŮJ DĚDEČEK
Divadílko Tyánek Aš-Plzeň-Sudoměřice: STROM ŽIVOTA
Rámus Plzeň: HRA (Sofoklova Oidipa zpracovala Zdena Vašíčková)

Co vás na inscenacích, které nebyly vybrány k dalšímu postupu nejvíc potěšilo a kde jste viděli největší problémy?

PLZEŇ: U všech dál nepostupujících inscenací (Přednáška o výchově k mravnosti, Tvé ucho je starší než tvůj dědeček a Strom života) mě zaujala inspirativnost, témata, výpovědi lidí mladších věkových skupin, ale vedle toho byly problémy s temporytmem, nevyužití zvolených prostředků a ledabylost v zacházení s loutkou.

Jak „chutnaly“ inscenace, které postoupily na další přehlídky

Veselé příhody Pachýře a Chroše - v inscenaci je využito komentáře a demonstrace (a opačně) jednotlivých situací ze „života“ Pachýře a Chroše, loutek, které jsou v technologii provedení závěsné „marionety“ – předměty. Vtipné řešení odkrytého a zakrytého pohledu na „loutky“ s částečně zakrytým voděním je přesně traktováno a za předpokladu zpřesnění temporytmu souhry vodičů a komentátora lze předpokládat značný divácký ohlas. Zatím vodičské party byly zvládnuty nepoměrně lépe než part komentátora. (Doporučeno z Plzně na Loutkářskou Chrudim do přehlídkového programu na 1. místě.)

Hra souboru Rámus Plzeň se díky Bohu a všem okolnostem stala jedním z vrcholů přehlídky. Tím nesnižuji poctivou snahu a výsledky ostatních souborů a skupin. Proč tomu tak bylo? Autorská variace Zdeny Vašíčkové a souboru na Sofoklova Oidipa (je to bohužel jediná přesná informace, kterou jsem o inscenaci obdržel od pořadatele, inscenátorů i z průběhu diskuse k viděnému, to ostatní, co píši je snaha o subjektivně objektivní pohled), byla promyšlená a ačkoliv se jednalo o premiéru, obdivuhodná ve svém výsledku.
Údajně nepřipisované ani jediné slovo. To nemohu posoudit, neobdrželi jsme text. Přesto pochybuji. Když nic jiného tak písně a některé situace – úplný začátek, závěr, atd. To však není podstatné.
Dramaturgická úprava (chcete-li variace) dokonale využila potenciál členů souboru, jejich dravost na jedné straně, schopnost vnímat se a být v mnoha momentech inscenace ukáznění, respektovat druhého, vytvářet zajímavé mizanscény, a především obdivuhodně využít to, co je pro loutkové divadlo nezastupitelné – loutku. V jejich případě pak využít dětské hračky, předměty, zkrátka od plastikové příšerky (Sfinga), přes panenku mrkačku (Iokasté), hadráka (Oidipus), až po opici, krtečka (Theresius) atd. Významotvorně využívali charakteristiku vlastností a povah (krtek – slepec) a jejich použití pro jednotlivé postavy. Animace některých loutek, hraček byla obdivuhodná (krtek, opice). Někdy poněkud vadilo „nošení“ loutky včetně držení za krk (Oidipus).
Při premiérové nervozitě docházelo v několika momentech k rušení tím, že herci zřejmě ve snaze si pomoci, nerespektovali rozehrané situace v prvním plánu, někdy v určité křeči docházelo k deklamovanému, více než stylizovanému projevu, drobnému přehrávání a zbytečným laciným fórkům. Zvláště v druhé polovině představení pak je potřebné hlídat temporytmus jednotlivých scén, snad zvažovat krácení některých písní.
I přes tyto výhrady a vzhledem k premiérové nervozitě jsem byl svědkem zajímavé inscenace, která je obrovskou výpovědí o dnešních mladých lidech, jejich problémech, starostech z tohoto světa. Variace na Sofoklova Oidipa je nesmírně současná tematicky – vykořenění ze společnosti jen tak, někdo musí být mimo.
Vzhledem ke vstřícnosti všech zúčastněných si myslím, že inscenace má před sebou krásnou budoucnost především pro hledačství na jedné straně a snahu o upřímnou výpověď na straně druhé. Pak mi i případné chvilkové rezignující herectví tak moc nevadí. (Doporučeno z Plzně na Loutkářskou Chrudim do přehlídkového programu na 2. místě.)

Flower-Power - autorská inscenace Vojty Müllera a celé kumpanie s otázkou „Co kdyby oživli hippies?“ je postavena na konfrontaci dvou hracích plánů, dvou světů, mafiánského a „pohádkově čistého“. Spojujícím prvkem i problémem zároveň je slunce, které se ztratí (při představení, které jsem viděl skutečně několikrát zmizelo. Nedrželo tam, kde mělo být do doby, než mělo zmizet doopravdy). Při hledání slunce a splnění tří úkolů za každou cenu, se ukazuje nesmyslnost a absurdita plnění úkolů „až do roztrhání těla“.
Inscenace zatím postrádá přesnější temporytmus, zvládnutí verbálního projevu (kdy se nevyplácí, jak to sám soubor pojmenoval, tzv. „rezignované herectví“). Totéž platí o vodění maňásků s technickým zvládnutím jednotlivých úkolů – chůze, běžná činnost (vytahování věcí z baťohu), partnerské vnímání loutek přes herce atd. Mnoho z problémů lze přičíst premiérové nervozitě. I přes mnohé výhrady může být představení, které mladí inscenátoři pro své vrstevníky připravili, velice silné v celkovém zážitku. Zatím spíše fungují a oslovují diváka v jednotlivých nápadech a jejich provedení (Doporučeno z Plzně na Loutkářskou Chrudim do otevřeného programu.)

Zúčastnila (zúčastnil) jste se této krajské soutěže již v minulosti? Jste schopna (schopen) porovnat, případně postihnout trendy – směr vývoje? A jak na vás přehlídka jako celek zapůsobila?

Plzeň – Jiří Pokorný: Ne, na přehlídce v Plzni jsem poprvé. Ale jinak fajn atmosféra, výborný bufet, pohoda, dostatek času na diskuse i představení, různé hrací prostory, neokázalost přehlídky, všechny inscenace určeny pro své vrstevníky. Nebyly uvedeny inscenace určené pro nižší věkovou skupinu.