Texty: AS 2004, č. 3, s. 56 - 64. Štěpán Filcík a kol.

FILCÍK, Štěpán: Co bylo na letošních krajských přehlídkách k „ochutnání“, tedy k vidění
39. Skupovy Strakonice, Strakonice 1. – 3. 4.

Strakonice, Radost, O VODNÍKOVI SLZÍNKOVI A PANENCE VESELIČCE.

Borovany, Jiskra, O ROZMARNÉ PRINCEZNĚ.

Třemošná, Loutkářský soubor, KRAKONOŠ.

Staré Hobzí, Hobzánek, PERNÍKOVÁ CHALOUPKA.

Horažďovice, Rolnička, JAK PRINC S VODNÍKEM VYTOPILI PEKLO.

(Zde byly de facto všechny inscenace, až na strakonickou, nesoutěžně. Ale nakonec to dopadlo jinak, viz níže.)

Proč si myslíte, že některé soubory neusilovaly o účast na celostátní přehlídce v Chrudimi? Sešly se i tyto soubory s porotou?

Strakonice: Dlouho trvající dojem, že o tento typ divadla (klasické marionetové – poznámka Š.F.) není mezi odbornou veřejností zájem a tudíž nedostanou šanci, i kdyby byli dobří. Což se ve dvou případech podařilo změnit. S porotou se setkali všichni, velice živě se zajímali o její názory a vstřícně reagovali i na kritické poznámky. Mají zájem o další spolupráci a někteří přislíbili soutěžní účast příští rok.

Co vás na inscenacích, které nebyly vybrány k dalšímu postupu nejvíc potěšilo a kde jste viděli největší problémy?

STRAKONICE: Krakonoš – v této výpravné pohádce, hrané iluzivně javajkami, byla největší předností scéna. Byla rozdělena do dvou horizontálních plánů – v jednom obraze je na horním krajina, jíž řemeslníci putují, a dole propast s kouzelnou skálou a v dalším je velmi jednoduchou a přitom účelnou přestavbou změněna na tajuplnou podzemní říši (dobrá práce i se světlem). Nejvážnější problémy byly v samotném textu a v rozdělené interpretaci. Text byl zbytečně rozvláčný a situace, které se mohly zahrát, se dovyprávěly. Interpreti na sebe neviděli a tak se často text míjel s akcí. Dále si soubor zvolil nevhodný typ loutek, navíc konstrukčně velmi nešikovně ovladatelných.
Perníková chaloupka – jednalo se o jediný dětský soubor a děti byly velmi šikovné. A pak se nám líbilo, že jednotlivé přestavby byly rámcovány dětskými říkadly a písničkami, které spontánně společně s dětmi odříkávalo i dětské publikum. Ale… „unanovské“ marionety na velmi dlouhé niti v kukátku, tudíž minimum akcí. Dlooooouuuuhý text na takovou drobničku.

Jak „chutnaly“ inscenace, které postoupily na další přehlídky

O vodníkovi Slzínkovi a panence Veseličce - pohádka je hrána manekýny voděnými odkrytě v kukátkové scéně, nasvícené luminiscenčním světlem – iluze rybníka (nápadité – rybky plavou atd.). Celou pohádku provází z předscény herec, vodník Ota, který komunikuje s diváky.
Příběh je o dětském hrdinovi. Vodníček si myslí, že ho doma nemají rádi, a tak pořád pláče, až osolí rybník. Rodiče už nevědí co s ním, tak ho pošlou do světa. Cestou vykoná dobré skutky a seznámí se s veselou vodnicí a je uzdraven. Společné setkání s rodiči a veselo.
Bylo zajímavé, jak průvodce – vodník ve věku dědečků dnešních dětský diváků – zaujal děti. Nejednalo se o žádné mrcasení, ale o kultivovaný projev, kde se i děti spontánně zapojovaly do děje.
Text ještě potřebuje drobné úpravy, pro některé akce chybí motivace. Ovšem s loutkami se hrálo pěkně a rovněž kultivovaně. (Doporučeno ze Strakonic na Loutkářskou Chrudim do přehlídkového programu.)

O rozmarné princezně - rozmarná princezna trápí krále, ten ji dá omylem čertu. Kašpárek jde na pomoc, a než tam dojde, princezna je polepšená, že ji ani král nemůže poznat.
Unanovské marionety na niti. Teta na scéně provází dějem. S loutkami se hrálo razantně a živě. Text je v rámci možností vtipný a je tu dost divadelních akcí. Celé představení poněkud zpomaluje teta, ale to je spíš tím, že tam pro ni není zřejmý důvod. Soubor ještě zapracuje. (Doporučeno ze Strakonic na Loutkářskou Chrudim do otevřeného programu.)

Jak princ s vodníkem vytopili peklo - autorské představení odehrané nádhernými řezbovanými marionetami na drátě. Vtipný text, razantní hra s loutkou, jak u starých marionetářů, krásná scéna. Příběh o tom, jak princeznu a Kašpárka o svatbě unese čert a princ s přítelem vodníkem jim jdou na pomoc. Akce stíhá akci, vtipné dialogy až do samého konce. (Doporučeno ze Strakonic na Loutkářskou Chrudim do otevřeného programu.)

Zúčastnila (zúčastnil) jste se této krajské soutěže již v minulosti? Jste schopna (schopen) porovnat, případně postihnout trendy – směr vývoje? A jak na vás přehlídka jako celek zapůsobila?

Strakonice – Daniela Weissová: Ne. Na této přehlídce jsem byla poprvé. Bohužel, neumím posoudit vývoj. Jinak dojem veskrze příjemný. Potěšila nás ochota souborů hovořit o představeních a jejich problémech. Strakonice chystají něco jako Lidovou konzervatoř a soubory mají zájem.