Texty: Vyčichlo, Jaroslav, NOSITEL ZLATÉHO ODZNAKU J.K. TYLA V ROCE 2006

NOSITEL ZLATÉHO ODZNAKU J.K. TYLA V ROCE 2006

PhDr. JAROSLAV VYČICHLO (*1947)
Svaz českých divadelních ochotníků
Spolek divadelních ochotníků v Radnicích
Za dlouholetou iniciativní práci věnovanou
rozvoji ochotnického divadla

Jaroslav Vyčichlo se věnuje amatérské divadelní činnosti od svého mládí ve Spolku divadelních ochotníků v Radnicích. Členem spolku se stal v r. 1965 po předchozí krátké spolupráci se Studiem mladých, které při spolku pracovalo a které vedl profesionální herec a režisér Václav Kotva.
Jako herec amatérského souboru odvedl řadu hereckých rolí, např. Vlčáka Rougera v Sauvajonově Hrsti plné kopřiv, Kriminálního asistenta Richtera ve Frickově Druhé tváři, Víta Moravce v Stiebrových Posledních prázdninách, výpravčího Kováče v Kákošově Mrtvé koleji, Adolfa Dudu v Lošťákově Domě, kde nesněží, postavu Chóru v Gyurkově hře Elektro má lásko, Solferna v Drdových Hrátkách s čertem, Kašpara Zachara v Boučkově Noci pastýřů, Majora Huga v Rozmarném létě Vladislava Vančury, koadjutora Isidora v Goldoniho Poprasku na laguně, Školního inspektora Chlopova v Gogolově Revizorovi a další.
Ve spolupráci s Václavem Kotvou a později s Rudolfem Šimicem začal režírovat. V této době spolupracoval na režii hry Radoslava Lošťáka Dům, kde nesněží (režie V. Kotva), která se v roce 1983 probojovala na XIV. KDP, národní přehlídku vesnických a zemědělských souborů. Další režijní spoluprací se stala hra Laszló Gyurko Elektro má lásko. (režie Rudolf Šimice, 1983)
První samostatná režie je z r. 1984 a stala se jí inscenace Jílkova Silvestra. (1983), následovala režie Daňkovy hry Zdaleka ne tak ošklivá, jak se původně zdálo (1985), po ní (l989) Shaferova Černá komedie. V letech 1987 – 1990 studoval II. režijní školu SČDO, kterou absolvoval inscenací Báje Daniely Fischerové (1990). V roce 1994 inscenoval Pristleyovu Nebezpečnou křižovatku. Následovaly režie Obchodníka s deštěm N. Richarda Nashe (1996, účast na XXVII. KDP), Daňkův Příběh uherský (1998, účast na NP Aktovka SČDO v Holicích), Örkényho Kočičí hra (2000, účast na XXXI. KDP), Gogolova Ženitba (2004, účast na XXXV. KDP).
Od roku 1970 byl jednatelem souboru, od 1973 do roku 1995 (s asi dvouroční přestávkou) vykonával funkci vedoucího souboru a od r. 1995 do dneška funkci starosty Spolku divadelních ochotníků v Radnicích, občanského sdružení, v něž se radnický divadelní soubor transformoval a navázal tak na svoji prvorepublikovou tradici. Spolek divadelních ochotníků v Radnicích je organizátorem 33 ročníků Radnické divadelní přehlídky, organizátorem 12 ročníků Radnického dráčka, oblastní přehlídky divadelních souborů hrajících pro děti západočeské oblasti, 7 ročníků recitační soutěže o pohár SDO v Radnicích pořádaný pro radnickou ZŠ a další kulturní, výstavní, přednáškové a odborné činnosti.
Je dlouholetým členem západočeského oblastního předsednictva SČDO v Plzni a od roku 2002 předsedou Svazu českých divadelních ochotníků. V současné době je členem komise ministerstva kultury ČR pro udělování ceny ministra kultury v oblasti amatérského divadla, členem odborné rady ARTAMA pro amatérské divadlo, členem Festivalového výboru Jiráskova Hronova a členem Přípravného výboru Krakonošova divadelního podzimu ve Vysokém nad Jizerou.
Jako předseda SČDO přinesl do činnosti této zájmové organizace nového ducha s cílem rozšířit její vliv v regionech. Nese velký podíl na zahájení režijní školy SČDO v roce 2004, její propagaci, organizaci a finančním zajištění.
Jmenovaný se podílí více než 40 roků na činnosti domácího souboru, část z této doby i na činnosti SČDO.