Texty: Zdeněk Podskalský vzpomíná

Zdeněk PODSKALSKÝ-"Už jako zcela nevyvinuté dítě jsem si začal vyrábět loutkové divadlo.Tenkrát továrna na cikorku Frankovku z Ostroměře přikládala k balíčkům kávové náhražky archy předtištěných kulis k loutkovému divadlu. Ty kulisy bylo třeba nalepit na tvrdý papír, vystříhat a omalovat. Tak jsem získal dohromady 24 kompletních dekorací -světnici,les,jeskyni,hrad,peklo atd."(s.40)
"V šestnácti jsem vstoupil do ochotnického spolku J.K.Tyl v rodné vsi(Malenicích). Dříve to nešlo, protože v očích rodičů tam hrozilo morální nebezpečí ze strany vesnických krasavic, které všechny beze zbytku byly hvězdami malenické ochotnické scény. Obavy byly zbytečné. Jak to bývá, morálně jsem klesl jindy a natolik jinde, že to rodiče vůbec nemohlo napadnout. Na jevišti ochotnického spolku jsem se nezvrhl, zato nebezpečně ztrapnil hned v první roli, když jsem hrál v jakési veselohře jakéhosi syna Rudolfa, který měl úlohu sestávající ze tří krátkých vět. Z této role se zachovala fotografie, na které připomínám nepřirozeně nalomené prkno."(s.41)(Z.Podskalský:Lásky a nelásky aneb Není tam nahoře ještě někdo jinej?)