Texty: NĚMEC, Jiří: Ochotnické divadelnictví na Havlíčkobrodsku v letech 1918 - 1938, UHK 2005, s. 243

Prvním kulturním počinem po hrozné světové válce bylo sehrání divadelní hry Na statku a v chaloupce, kterou sehrála místní omladina, jako reakci na nový stát, touhu uplatnit se a pomoci budovat novou republiku.
Na jednání obce bylo dne 21.7.1919 odvoláno německé vedení obce, bylo stanoveno, že veškeré úřední záznamy budou vedeny také v českém jazyce a bylo rozhodnuto o objednání nového dvojjazyčného razítka obce. [3]
Kulturní život v roce 1920 započal „Národní slavností“, která se konala 15.2.1920.
Místní ochotníci vystoupili ještě jednou do popředí kulturního dění dne 11.4.1920, kdy sehráli hru Závěť.
Měsíc červen přináší pravidelnou pouť, kdy byl u místního mostu ve středu oce zorganizován hudební koncert.
Léto bylo zakončeno „Obžínkovou slavností“.
Na tyto velice úspěšné akce navázalo založení české „Havlíčkovy knihovny“ a vznik místního Vzdělávacího spolku, který vznikl 18.11.1920.
Rok 1921 začíná v místní škole divadelním představením Tvrdé palice.
Školní děti vystupují u příležitosti oslav narozenin prezidenta republiky T.G.Masaryka v hostinci U Beranů s pásmem Pro tatíčka Masaryka.
Divadelní ochotníci vystupují 4.4.1921 s hrou Nevěsta legionářova. Výtěžek představení byl takový, že si ochotníci za něj postavili nové jeviště a ještě věnovali 500,- Kč na nákup knih do místní knihovny. Dne 16.5.1921 vystupují ochotníci s hrou Ferdinand spí, kde došlo k velice zajímavé události. Hlavní hrdina se v průběhu představení opil a hra musela být na půl hodiny přerušena.
V roce 1921 byla ještě uvedena hra Nevěsta a Pojď na mé srdce. Bohužel není v pramenech uvedeno kdy.
Na podzim roku 1921, konkrétně 22.9.1921 byly politicky sloučeny obě obce pod jednu politickou obec.
Až do roku 1924 jsou veškerá jednání a rozhodnutí dělána německy i česky.
Dne 23.10. vzniká při Národní jednotě pošumavské dramatický odbor.
Rok 1922 začíná opět v měsíci únoru, kdy ochotníci uvádí 26.2.hru Zápas o nevěstu.
V květnu, 15.5.1922, nachystali ochotníci veselohru Nezvedená Lída.
Tradiční pouť byla ve znamení hudebního koncertu.
Rok 1923 je veden v „boji“ mezi Čechy a Němci, kdy šlapanovští a věžničtí Němci chtěli o pouti překazit konání „Menšinového dne“. Ten se i přes veliké problémy konal dne 24.6.1923. Ochotníci odehráli hru Srážka vlaků.
Rok následující, rok 1924, je velice těžkým rokem, protože místním obyvatelům jsou z vojenských důvodů za denní poplatek 28,- Kč zabaveni koně.
V tomto roce sehráli ochotníci tři představení, není však v žádném z pramenů uvedeno, jaká a kdy.
I následující rok 1925 je velice chudý na fakta. U příležitosti vzniku republiky bylo sehráno představení Tajemství myslivny.
Ale již následující rok, rok 1926, je mnohem bohatší na celkovou kulturní činnost, ale zejména na její zachycení v pramenech. Dne 24.5. bylo sehráno divadelní představení pod názvem Ošizená smrt. U příležitosti oslav vzniku republiky sehráli ochotníci hru Ať žije naše republika. Ještě v listopadu, 14.11.1926, byla sehrána další hra pod názvem To byla noc.
Následující rok 1927 je zajímavý jedině tím, že v obci byla provedena elektrifikace.
Již následující rok 1928 je však plný velice důležitých událostí. V čísle popisném 18 byl otevřen nový hostinec, který se hned stal centrem veškeré kulturní činnosti obce.
V březnu, 20.3.1928, zde ochotníci sehráli Jiráskovu Vojnarku. Velice důležitou událostí pro budoucí generace bylo rozhodnutí ze dne 10.7.1928, kdy byl pan Bohumír Kašpar zvolen prvním kronikářem obce. Dne 27.11.1928 byla uvedena další hra pod názvem „Baťoh“. Těsně před vánočními svátky, 20.12.1928, uvádějí děti pod vedením J.Černého hru Radostný Štědrý večer. Havlíčkova knihovna se i díky ochotníkům již rozrostla na 502 svazků.
Stejně jako v jiných obcích Vysočiny, tak i ve Věžnici, přinesl začátek roku 1929 velice kruté mrazy, kdy pomrzla zvířata, zamrzly studny, pomrzlo obilí a stromy a dokonce zmrzla i kočovná obec cikánů, která tábořila mezi Polnou a Věžnicí. Mrazy dosahovaly až -43° C. Na Velikonoce toho roku vystoupili ochotníci s hrou V černé rokli. Podzim přinesl další premiéru Osel je osel. Knihovna se opět rozrostla o 44 svazků.
V roce 1930 byly mimo jiné Národní jednotou pošumavskou organizovány přednášky. Byly to konkrétně dvě přednášky na téma „Řím antický“. [3] V létě toho roku do obce zavítal pojízdný biograf, který zde promítl dva filmy. Byly to Sv. Václav a Archa Noemova.
Věžničtí Němci zorganizovali kulturní vystoupení u příležitosti Dne matek, 18.5.1930.
Dramatický odbor Národní jednoty pošumavské vystoupil 30.11. s Fraňkovou hrou Hřích lesního Křikavy.
Němci na to odpověděli 14.12 Divadelním večerem. Národnostní soupeření se i v tak malé obci začíná pomalu, ale jistě stupňovat.
Rok 1931 přináší konkrétní dopady světové hospodářské krize. Do obce přijíždí hostovat jihlavští rotmistři s hrou Srážka vlaků. Mimo tuto hru uvedou i loutkové divadlo pod názvem Potopený zvon.
Hasiči vystoupili s divadelním představením Nevěsta. Národní jednota pošumavská v rámci posilování pozice českého jazyka zakoupila 22.4. promítací přístroj a promítala dvě představení , 7. – 8.11.1931, pod názvem „Kterak bydlí lidé od rovníku až k pólu“ a „Žertovné obrázky pro mládež“. Němci opět slavili Den matek. Ochotníci vystoupili 29.11. s hrou Český ráj, 6.12. Honza doktorem, 26.12. Tulák Mirko. Na silvestrovské vystoupení byly připraveny tři jednoaktovky. Němci konec roku 1931 také zakončují dvěma divadelními představeními.
Následující rok 1932 je kulturně spíše na straně Němců. Mimo Bio Kludský, které zde v červenci promítá filmy a dětské Mikulášské besídky, se v obci žádná kulturní akce nekonala. Němci sehrají dne 10.7. a 25.12.1932 divadelní představení. Není bohužel známo, jaká. Knihovna na konci tohoto roku má již 648 svazků.
Rok 1933 je dalším konfrontačním rokem mezi českými a německými obyvateli Věžnice. Čeští hasiči v obci organizují kácení máje, škola a školka vystupují s národními tanci. Kulturní národnostní soupeření se aktivizuje v prosinci tohoto roku. Dne 12.12. Němci mají přednášku s filmem. Dne 17.12. pořádají Češi vánoční nadílku a divadelní představení. Na Štědrý den uskutečnili Němci nadílku pro děti. Silvestrovskou zábavu v obci pořádala Národní jednota pošumavská. Národnostní rozpory se ukázaly i v evidenci knih v knihovně. Je zde již rozdělen soupis českých knih, kterých je 534, a německých knih, kterých je 98.
Rok 1934 je již veden opravdu v obavách z možné blížící se hrozby, hrozby z Německa. V hostinci Josefa Štohanzla se konala dne 22.4. 1934 přednáška o otravných bojových plynech a ochraně proti nim. S přednáškou vystoupil učitel Kouklík z Polné. Měsíc nato pořádala omladina tradiční vesnickou zábavu kácení máje. Již šest let uplynulo od pověření Bohumíra Kašpara obecním kronikářem. Proto se před vánočními svátky, 22.12.1934, konalo čtení z obecní kroniky, kde měli všichni občané možnost se k zapsaným událostem vyjádřit. Nikdo z přítomných obyvatel Věžnice nic proti vedení kroniky ani proti zápisům nenamítal.
Hasiči a Národní jednota pošumavská, konkrétně její dramatický odbor, připravili oslavu narozenin prezidenta republiky na den 6.3.1935. není však znám obsah tohoto kulturního vystoupení. Ke stejné příležitosti se konalo v obci i dětské představení, a to konkrétně 10.3.1935. [3] Výnos tohoto představení byl věnován na nákup knih do školní knihovny. Tohoroční pouť byla spojena s oslavami založení školy. Byl přichystán slavnostní průvod, v jehož čele šla hudba, dále následovala přednáška o české škole, se kterou vystoupila řídící učitelka paní Kadlecová, poté proběhl koncert a večer se konala taneční zábava.U příležitosti oslav vzniku republiky vystoupil dramatický odbor Národní jednoty pošumavské s hrou Legionář Lanz. Do konce roku 1935 se v obci ještě dvakrát hrálo divadlo. Jedno představení proběhlo 15.12., zde ovšem není znám název hry, a to druhé se konalo 31.12. 1935, kdy ochotníci vystoupili s hrou Třikrát svatba. Na tuto hru měla mládež do 16 let zakázaný vstup. Po divadelním představení se konala taneční zábava. I v tomto roce se z příspěvků divadelního spolku nakupovaly knihy do místní knihovny. Jejich stav byl na konci roku 1935 takový, že zde bylo registrováno 567 knih českých a 102 knih německých.
Možné ohrožení státu se již neukazovalo jen na přednáškách, ale projevovalo se konkrétními činy. V obci byla zřízena civilní protiletecká obrana. Děti, jako již každoročně, vystoupily u příležitosti oslav narozenin prezidenta republiky, na oslavu Edvarda Beneše a vzniku republiky. Bio Kludský zavítalo do Věžnice, a to mezi 5. – 15. 9.1936 Národní jednota pošumavská vystoupila 29.11.1936 s hrou Celá ves se směje, která byla uvedena v hostinci u Procházků. Vánoční divadelní představení se konalo 20.12.1936 v hostinci u Štohanzlů, kde ochotníci reprizovali Legionáře Lanze.. Z výtěžku bylo zakoupeno loutkové divadlo.
I Němci sehráli v roce 1936 jedno divadelní představení.
Následující rok 1937 je již plně doprovázen blížící se světovou válkou. 15.3.1937 bylo povoláno do armády 11 branců, z nichž jich skutečně narukovalo pět. Opět pokračuje nácvik civilní obrany proti útoků letadel.. Více jak na kulturu myslí všichni poctiví lidé z obce na pomoc potřebným. V obci je proto zorganizována sbírka na Masarykovu ligu proti tuberkulóze, pro Venkov dětem a pro Charitu z Hradce Králové. Hasiči si 6.3. připomněli spolu s dalšími spoluobčany výročí narození prezidenta republiky slavnostním ohněm. Dne 15.8.1937 se do kulturního života obce zapojuje mládež republikánské strany, která uchystá „Dožínkovou slavnost“, kde je připraven průvod s hudbou, selská jízda a alegorické vozy. Po této velice slavnostní části se konal tábor lidu a na závěr taneční zábava. Na podzim roku 1937 zavítal do obce další kočovný biograf, tentokráte biograf „Ústřední Jednoty hospodářských družstev a kampeliček v Praze“. Ten zde promítal filmy jak pro děti, tak pro dospělé.
Blížící se válka opět oslabuje počet mužů v obci. 21.5. jsou do armády povoláni záložníci. Dne 12.9. je nad německými okresy vyhlášeno stanné právo, které se dotkne i této obce. Následně na to je 21.9. odvedeno a zabaveno 22 koní pro posádku v Jihlavě. Po úplné mobilizaci z obce narukovalo celkem 41 mužů, kteří se všichni vrátili do 10.12.1938 do svých domovů živí a zdraví. Pouze povolaný německý učitel zůstal v okupované zóně.
Ochotníci a další spolky, jako i v jiných obcích Vysočiny, pořádají sbírky na obranu státu. Ve Věžnici bylo celkem vybráno 4.240,- Kč. Z Němců na tuto sbírku nepřispěl ani jeden.