Texty: Ottova encyklopedie, heslo Kaška Jan (J.L.Turnovský)

Ottova encyklopedie
Kaška
Jan, herec český (*20. srp. 1810 ve Zbraslavi-†21. července 1869 ve Vodolence u Sušice), vyučil se doma krejčovině a cvičil se též v hudbě. Na zkušenou odebral se do Prahy a vstoupil do ochotnického sboru hudebního, který hrával při představeních domácího divadla v domě Thunově na Malé Straně. Kdysi vrátil náhle úlohu ochotník, jenž měl v Macháčkových »Ženiších« hráti Strachotu. [Kaška] k žádosti svých druhů úlohu na kvap přebral a zalíbil se. To mu dodalo odvahy hlásiti se k divadlu a přátelskou pomocí dostal se k stavovskému divadlu pražskému za statistu. V ten čas zřizoval J. K. Tyl s literárními přáteli svými ochotnické divadlo v domě Kajetánském a [Kaška] žádal, aby k této společnosti byl přijat. Tyl vyhověl jeho přání a přiděliv mu úlohy přiměřené pomohl mu k úspěchům, i byly mu pak též na divadle stavovském v českých představeních menší úlohy svěřovány a snaha jeho odměněna poprvé v lednu 1837 udělením roční benefice, t. j. polovičního výtěžku z jednoho představení. Do r. 1842 živil se [Kaška] řemeslem krejčovským, byv pak od ředitele Stögra přijat jako herec pro česká představení v Růžové ulici, věnoval se cele divadlu, jemuž služby velmi platné prokazoval. Působením Tylovým vzdělával se [Kaška] četbou též literárně a uveřejnil r. 1845 ve »Květech« zdařilý pokus; Z Prahy k Šumavě a nazpět. Téhož roku vydal poučnou knížku Divadelní ochotník, r. 1848 Cvičeni vojenské pro národní gardu, přispíval do časopisů a pod jménem J. K. Zbraslavský přeložil mnoho her divadelních. Jako herec pokoušel se s počátku o úlohy vážné, avšak Tyl přisoudil mu obor komiky, v němž [Kaška] tou měrou vynikl, že až do svého stáří pokládán byl za umělce v oboru svém nenahraditelného. Znamenitě dařily se mu charaktery lidové, zejména v kusech Tylových, v nichž pořizoval typy pro obecenstvo nezapomenutelné. Když r. 1851 za příčinou nadešlé reakce politické a národní odňata byla českému divadlu skrovná subvence zemská, dostal [Kaška] zároveň s Tylem a jinými členy divadla výpověď a chtěl se odebrati na venek jako herec putující a hrál také již jako host v Jindř. Hradci a později v Králové Hradci. Avšak okolnosti rodinné poutaly ho ku Praze, i vrátil se záhy a byl na přímluvu přátel svých od Velikonoc r. 1852, kdy Stöger po druhé stal se ředitelem, opět k divadlu pražskému přijat a svěřena mu též vrchní správa divadelní šatny. [Kaška] zůstal pak členem českého zemského divadla napořád a zůstavil památku horlivého umělce a šlechetného národovce. Pro dějiny českého divadla má svůj význam jeho delší článek Zápisky starého komedianta uveřejněný r. 1864 v Hofově Rodinné kronice. JLT.