Texty: Pohled, NĚMEC, Jiří: Ochotnické divadelnictví na Havlíčkobrodsku v letech 1918 - 1938, UHK 2005, s. 145

Pro povznesení a uvědomění občanů vznikl v Pohledu 8.listopadu 1894 Místní odbor Národní jednoty pošumavské pro Pohled a okolí.
Obec Pohled byla vždy považována, jako mnoho okolních obcí, za německou. Měla však již od konce 19. století a na začátku století 20. většinu obyvatel českého původu.
Zápisová kniha spolku měla velmi bohatou historii. Spolek se v roce 1939 sloučil s místním Sokolem a tato kniha přešla do jeho archivu. S nástupem okupace bylo na zdejší zámek i obec uvaleno správcovství okupantů. Po osvobození, při uplatňování Postupimské konference, bylo provedeno odsunutí místních Němců. Byli nejen odsunováni, ale byl prováděn i soupis jejich majetku. Při tomto prováděném soupisu byla u německého komisaře Franze nalezena i zápisová kniha spolku. Tuto evidenci za Místní národní výbor v Pohledu prováděl její člen František Stříška. Jeho zásluhou je tedy možné doložit i činnost tohoto spolku. Komisař Franz si sám do této knihy zaznamenával některé poznámky, jak uvedu i v dalším textu.
První výborová schůze Národní jednoty pošumavské pro Pohled a okolí ( dále jen NJP) se konala 11.listopadu 1894 v hostinci pana Jůzla v Simtanech. Na této schůzi bylo přítomno 36 občanů, zakládajících členů spolku, ale celkem bylo přihlášeno 86 členů. Schůzi zahájil řídící učitel Bohumil Jelínek. Na této ustavující schůzi byl také zvolen i výbor spolku. Prvním předsedou byl zvolen důstojný pán František Čujan.
Členy výboru dále byli :
Eis Ondřej rolník z Pohledu
Čejka A. truhlář z Pohledu
Jelínek Bohumil učitel z Pohledu
Hart Jan krejčí z Pohledu
Jičínský Alois tesařský pomocník z Pohledu
Sokolovská z Pohledských Dvořáků
Procházka Václav rolník z České Bělé
Kurš Václav hospodářský příručí z České Bělé
Již za pár měsíců od vzniku spolku přesáhl počet členů sto. Tím se stal tento spolek jedním z největších spolků na Vysočině. Odbor pořídil malé přenosné knihovničky, ve kterých bylo více jak 50 svazků, a ty kolovaly po vesnicích.
Spolek mimo osvětovou činnost byl také jakousi charitativní institucí. Když si jeden z členů výboru, Hart Jan, zlomil nohu, spolek mu věnoval 5 zl.. Od vzniku spolku také členové sponzorovali činnost místní matiční české školy. Například - František Procházka daroval dětem 2 zl. na cestu do Prahy na Národopisnou výstavu. Na další výlet přispěl také Václav Procházka částkou 50 krejcarů.
Na první výroční schůzi spolku navrhuje Paušíma ze Žižkova Pole, aby se obec spojila a vyhlásila sbírku na místní českou školu. Škola se opravdu stala středem pozornosti spolkové činnosti. Tato výroční schůze se může pochlubit poměrně velkou účastí. Byli přítomni členové z Pohledu, Simtan, Žižkova Pole, Krátké Vsi, Sv. Anny (příloha str. 322), Hadrburku, Kloboučnických Dvorků a Německého Brodu. Na této výroční schůzi také vystoupil pan Václav Čapek z Německého Brodu s přednáškou o Karlu Havlíčkovi. Tato přednáška byla tak dojemná, že mnoha přítomným vehnala slzy do očí. Na závěr schůze byla zazpívána píseň Spi Havlíčku.
Začátek 20.století není v zápisové knize podchycen. Bohužel jsem již nenašel pamětníka, který by mohl tuto dobu alespoň rámcově popsat.
Nový předseda spolku, Bohumil Jelínek, apeluje na národní čest obyvatel Pohledu a žádá, aby rodiče dávali děti do české školy. Pekárek šel ještě dále. Navrhl, aby za každé cizí pronesené slovo byla vybírána pokuta 10 haléřů.
Členské schůze se konají i v sousedních vesnicích, odkud byli členové spolku. Další taková schůze se konala v Krátké Vsi a na ní zazněla přednáška o rodinné výchově rodičů.
Další zajímavý zápis je ze dne 4.6. 1905, kde se uvádí, že se jí zúčastnilo pouze 25 členů, protože ve stejný den se konala v Pohledu slavnost německých hasičů. Proto padl na schůzi návrh, aby byli vyloučeni všichni členové, kteří jsou zároveň členy Böhmervaldbundu (Českoleského spolku), nebo Schűllvereinu (Školského sdružení). Tito členové byli písemně vyzváni, aby se rozhodli pro členství v jednom spolku a nebyli tak členy dvou protichůdných spolků.
Při NJP vznikly kroužky, mezi kterými byl i kroužek divadelní, pěvecký a hudební. Tyto sehrály v činnosti NJP v Pohledu nejvýznamnější roli jak na poli kulturním, tak na poli „boje“ za počeštění obce. V činnosti NJP pravidelně pracovalo několik důležitých orgánů. Byly to výborové schůze NJP, členské schůze NJP, valné hromady NJP, dále výborové schůze divadelních ochotníků, které zároveň řešily i činnost pěveckého a hudebního kroužku.
Divadelní představení spolku byla pořádána také za účelem nákupu polévky pro chudé děti.
Až před I.světovou válkou se činnost spolku přenáší do Pohledu a to do hostince pana Matěny. S přesunutím činnosti volí spolek také nového předsedu, Václava Urbana. Byl také zvolen nový výbor spolku :
Fišer Václav truhlář ze Ždírce
Novotný ml. ze Simtan
Hart Jan starosta obce
Tasovský Alois pekař z Pohledu
Rýdlo Bedřich učitel z Pohledu
Pohlreich ze Ždírce
Dvořák Václav
Hanold Karel
Spolek přispívá škole na činnost částkou 70,- K. Chudým českým dětem ze Ždírce byla poskytnuta částka 20,-K.
V Pohledu byla spolková místnost přenesena do hostince k Pařilům, kde byla také otevřena čítárna a pro ni byly objednány Zemědělské listy a časopis Zlatá Praha. Těsně před válkou pořizuje spolek za 700,- K. nové jeviště, které pak slouží po mnoho let.
V průběhu I. světové války se spolková činnost NJP nerozvíjela, protože většina členů bojovala ve válce.
První valná hromada NJP po I. světové válce se konala 6. června 1919, kde byla hodnocena činnost v letech 1918 – 1919.
V roce 1918 lze konstatovat pouze faktograficky činnost divadelních ochotníků, protože kromě přehledu her není k tomuto období dochován žádný další pramen. V tomto roce místní ochotníci, tak jako v jiných souborech Vysočiny i v celé nově rodící se republice, začali velice aktivně. V té době měli 22 členů. Mimo divadelních představení pořádali ochotníci také tyto další akce.
11.8. byl pořádán taneční „Věneček“
31.12. „Silvestrovská zábava“
Rok 1919 je již v pramenech zachycen poměrně podrobně, protože činnost NJP je již pravidelnou spolkovou činností, včetně její dokumentace.
Již v březnu sehráli ochotníci hru Růžová pouta. Poté následovala měsíční přestávka do další premiéry, kterou byl v květnu Furiant. Podobně jako jiné spolky na Vysočině, tak i NJP začala z výtěžků z představení podporovat charitativní činnost. Největší zájem byl o českou školu v Pohledu. Je však samozřejmé, že se kroužky ve svých začátcích musely také starat samy o sebe. Byly proto zakoupeny noty, struny a další nezbytné potřeby pro jeviště ( 3 podpěrné kozy). Spolek NJP měl k 6.6. 1919 350,- K na knížce u Spořitelního a záložního spolku v Českém Šicendorfu ( dnes Stříbrné Hory) a 175,39 K v kase spolku.
Do prvního poválečného výboru NJP byli na této valné hromadě zvoleni :
Urban Václav předseda
Tišler Jan místopředseda
Novotný Karel jednatel
Blažková Marie pokladník
Urban Jaroslav knihovník
Neubauer Jan náhradník
Krečman Josef náhradník
Zvolánek Antonín revizor
Pařil Ladislav revizor
Pro divadelní kroužek byl ustanoven a zvolen režisérský kroužek, mezi jehož členy byly od samého začátku i ženy Urbanová M., dále pak Urbanová F., Neubauer Jan a Krečman Josef.
Valná hromada na svém prvním poválečném jednání dále odsouhlasila nákup 6 lavic pro ochotníky. Pro Český červený kříž byl schválen příspěvek 25,- K.
Do činnosti NJP nemile zasáhl osud. Po několika dnech byl povolán na vojnu knihovník spolku Jaroslav Urban. Dále na svoji funkci rezignoval jeden z režisérů kroužku ochotníků -Josef Krečman.
V červnu pořádá NJP přednášku o M. Janu Husovi. Další perzonální ztráta postihla spolek po obecních volbách, kdy byl starostou obce zvolen pan Karel Novotný, který se tak vzdal funkce jednatele. Ochotníci si do svého čela postavili Antonína Zvolánka. Ochotníci si dále pro svou činnost schválili výhody, jako jsou 3 nápojové lístky zdarma během představení pro hrající členy.
Výborová schůze si také připomněla památku padlých v I. světové válce. Bylo také vzpomenuto na legionáře.
Ochotníci vystoupili s další premiérou Bagnerovy Cikánčiny pomsty.
Letní prázdniny roku 1919 jsou nabity událostmi, které jsou významné nejen pro spolek, ale také pro celou obec. NJP podporuje finančně svůj ústřední výbor v Praze částkou 50,- K, koná se první poválečný taneční „Věneček“, na který mají členové jeden lístek zdarma, NJP podporuje činnost NJP na Štocku, ale odmítá se účastnit letního tábora. Ochotníci vystupují s hrou Žabec.
Spolek se potýká s problémem stálé scény. Na jednání výboru, 31.8., padne návrh na zřízení jeviště na zámku z bývalé garáže. Dále se výbor zabývá otázkou vyjmutí české školy z pravomoce německé okresní školní rady. Posílají intervenci i do Prahy. Václav Urban vysvětlil, jak je pro obec potřebná škola. Toho dne je také schválena Fořtova hra Dítě lásky.
21.září 1919 je zvolen jednatelem spolku Antonín Zvolánek. Spolek opět jedná o situaci ve škole a kladně hodnotí, že do české školy bylo zapsáno 143 dětí a do německé jen 26 dětí. Šest rodičů bylo navrženo na veřejné pranýřování za to, že dali české děti do německé školy.
Ochotníci se scházejí den na to a projednávají přípravu oslavy vzniku republiky na 28.10.1919. Z tohoto jednání vzchází velice zajímavá výzva : „ Všichni Češi u Pařilů !“. JUDr. Halík pokračuje v jednání s paní kněžnou o využití prostor zámku pro ochotnickou činnost.
Ochotníci na svých dalších jednáních připravují oslavy vzniku republiky, ale také oslavu 25. výročí činnosti NJP.
Pro činnost spolku je velice důležité jednání 8.11.1919, kdy je přijat „Domácí řád divadelního kroužku při odboru Národní jednoty pošumavské v Pohledu a okolí“ :
1. Jsem činným členem divadelního kroužku
2. Funkce mi režisérským výborem udělené správně dodržovati
budu
3. Slavnosti, přednášky, atd. odborem pořádané navštěvovati
budu
4. Ctím kolegy(ně) jako sebe
5. Neurazím neprávem žádného ze spoluobčanů, nepromluvím
německého slova
6. Na zkoušky divadelní, hudební nebo pěvecké v určený den a
hodinu přesně docházeti budu
7. Nepoškodím svévolně majetek kroužku a jeho členů
8. Zavazuji se všemožně pracovati pro blaho kroužku
9. Přiměřenou omluvu v případě nedostavení se ke zkouškám
neb k jiným účelům den před tím na patřičném místě učiním
10.Uložený trest, pokutu, distancování za nedodržení tohoto některého paragrafu domácího řádu vyplním, neb, zaplatím a s usnesením smírčího soudu předem souhlasím. Béřu na vědomí, že každé větší provinění, když smírčí soud uzná za vhodné, bude uveřejněno v protokolní knize. Nebude-li uposlechnuto šetření smírčího soudu, má právo tento smírčí soud za souhlasu výboru mne ze členství tohoto spolku vůbec vyloučiti.
Že se všemi těmito paragrafy souhlasím, připojuji svůj vlastnoruční podpis.
Právě do tohoto základního dokumentu spolku udělal komisař Franz za okupace svoji první poznámku, kde pěti čarami podtrhl pasáž : „ …nepromluvím německého slova“.
Oslava 25. výročí založení spolku proběhla 16.listopadu v hostinci pana Jůzy v Simtanech, kde byl spolek založen. Slavnost zahajuje hudební kroužek s Henychovou písní Čechův ráj. Poté následuje projev předsedy Zvolánka, který hodnotí uplynulých 25 let činnosti NJP. Vzpomíná na předsedy NJP Františka Čujana, Bohumila Jelínka, Václava Urbana, na práci jednatelů Bohumila Jelínka, T. Tobiáše, Gustava Spirochy, Antonína Beránka, Vicbora Šťovíčka, Rudolfa Parštejna, Emiliána Kašpara, Karla Novotného a současného jednatele Antonína Zvolánka.
Po slavnostním projevu následuje Kühnlova jednoaktovka Čert na námluvách, dále vystupují s kuplety H. Nováková, Václav Urban, František Novotný (starosta) a Antonín Zvolánek. Vystoupení je proloženo hudebním kroužkem místního odboru. Na závěr Antonín Zvolánek uvádí:
„Proto vzkvétej odbore Národní jednoty pošumavské, tvá činnost byla v uplynulém čtvrtstoletí veliká, ale nechť jest v tomto novém, který právě nastupujeme ještě větší. Buď na to hrd, že Tys dopomohl k tomu, že v Pohledu vyrostl tak mohutný strom češství, který zapustil své kořeny tak hluboko, že nic je již nevyvrátí. Ten strom má již zelené ratolesti a co nevidět vydá květy, ty květy budou takové, jakých si přáli naši předchůdci a jakých si přejeme i my, a sice květy červenobílé, a ty budou symbolem našeho vítězství.“ Spolek si uvědomuje, že je nutné nenásilně působit na všechny obyvatele Pohledu a okolí, a proto nabízí pro místní i přespolní kurz tanečních hodin a kurz českého jazyka.
Prosinec roku 1919 otevírá další tradiční činnost divadelních ochotníků, která je vlastní většině divadelních souborů na Vysočině, tedy „Mikulášskou zábavu“.
Na Boží hod vánoční vystupují ochotníci, jako ostatně i v jiných obcích, s divadelní hrou Farář a jeho kostelník.
Poslední velkou a významnou akcí roku 1919 je „Silvestrovká taneční zábava“.
Rok 1920 je nejen pro spolek, ale i pro obec, velice významným. V měsíci lednu 1920 je v obci započato s elektrifikací, která se dotkne i činnosti spolku. Ochotníci si pro své členy kupují vstupenky na divadelní představení do Německého Brodu na hru O. Wildeho Vějíř lady Windermerové. Pro členy jsou také objednány odznaky.
Na 7.2.1920 je svolána valná hromada, na které je zajímavé, že protokol o pravosti signuje jako svědek pan farář Branč. Další zajímavostí, mimo pravidelné hodnocení činnosti, je, že je zde konstatováno : „ … že závazek na počeštění Pohledu je naplněn“.
Valná hromada volí také své představitele :
Václav Urban předseda
Jan Fišer místopředseda
Antonín Zvolánek jednatel
Marie Blažková pokladník
Karel Novotný člen výboru
Josef Krečman člen výboru
Jan Neubauer člen výboru
Jan Tišler člen výboru
Rudolf Jůzl náhradník
Alois Tajovský náhradník
Josef Jakšl náhradník
Anděla Klausová revizor
Antonín Zvolánek st. revizor
Josef Štefáček knihovník
22. února se ještě koná, ve spolupráci s Okresní osvětovou komisí v Německém Brodě, přednáška a beseda o Japonsku.
V měsíci březnu 1920 vystupují ochotníci s hrou Josefa Kajetány Tyla Paličova dcera. Další vzdělávací akcí je přednáška o Československé republice, která se koná dne 25.3.1920. Výtěžky z činnosti jsou uloženy do záložního spolku v Českém Šicendorfu.
Na Boží hod velikonoční vystupují ochotníci s premiérou hry K. Gosta Náš Pepíček. Pro zkvalitnění činnosti je schválen návrh na nákup nových kulis a dekorací.
Na členské schůzi divadelních ochotníků, která se koná 23.dubna, je přítomno 19 členů. Ochotníci probírají mimo jiné oběh knih v Pohledu a okolních obcích. Je zde také diskutováno o návrhu na hostování souboru ve Frýdnavě, který je však zamítnut. Je však schváleno hostování v České Bělé.
Na výborové schůzi 13.5. se řeší otázka rozpadu okresního osvětového výboru, čímž končí možnost objednávat si přednášející pro osvětovou a vzdělávací činnost. Proto výbor schvaluje návrh, že si každý člen připraví přednášku na libovolné téma a s ní poté vystoupí. Návrh se sešel s poměrně velikým zájmem a opravdu si ochotníci stanovili témata svých přednášek.
I do tohoto zápisu je vložena poznámka komisaře Franze z doby protektorátu, která však nijak nekoresponduje s dobou a obsahem zápisu. V překladu je zde napsáno : „Dnes oberlaiatant ustanoven“.
Letní měsíce roku 1920 jsou nasyceny touhou ještě více sjednotit českou spolkovou činnost v Pohledu. Dne 3.6. je připravována společná schůze všech českých spolků.
Tradiční „Věneček“ je pořádán pouze do 23.00 hodin, protože tento čas je stanoven jako policejní hodina. Z výtěžku taneční zábavy je pro českou školu financován výlet dětí k Čertovu stolku. Společná letní snaha o sjednocení Čechů se má demonstrovat na oslavě výročí upálení mistra Jana Husa. Pro tuto oslavu je ustanoven přípravný výbor, který je složen z ochotníků a zástupců ostatních politických stran. Ve výboru jsou členy : Urban, Zvolánek, Novotný, Krečman, Tišler, Neubauer za ochotníky, Alois Tajovský, František Hanold a Josef Ranecký za živnostenskou stranu, Knap a Klen za sociální demokracii a slečna Anežka Málková za republikánskou stranu.
Ochotníci nakupují lampiony, připravují vystoupení pěveckého kroužku s písněmi Ktož jsú Boží bojovníci a Hranice vzplála. Je také připravován průvod na vrch Hoofhűbel za obcí.
Oslava mistra Jana Husa se stala demonstrací češství a byla velice zdařilou akcí.
Několik dní po oslavách představují ochotníci novou hru V. Střeževského Dražba na nevěstu. Následně na to je ze souboru vyloučena Sláva Nováková za neúčast na zkouškách.
Tato velice úspěšná hra vynese ochotníkům zisk 555,- Kč, který je částečně použit na příspěvek členům na zakoupení lístků do divadla v Německém Brodě, a to ve výši 5,- Kč na člena. Výborová schůze také zasílá všem divadelním spolkům okresu prostřednictvím výzvy návrh na sjednocení všech divadelních spolků.
Do Pohledu přijíždí kočovná společnost D. Šolce, které místní ochotníci půjčují jeviště za 5 lístků na každé představení. V pramenech není uvedeno, co tato divadelní společnost hrála.
Na podzim roku 1920 připravili ochotníci hru Charleova teta od T. Brandona. Výbor také projednával otevření nových škol v okolí Pohledu. U příležitosti vzniku republiky nastudovali ochotníci hru Legionářova nevěsta od Jiřího Baldy a Sokol připravil živý obraz Hold sokolstvu, republice. Z výtěžku 28.10. bylo 20,- Kč odesláno na slepecký ústav do Prahy, Sokol získal příspěvek 230,- Kč a ústředí NJP 210,50 Kč. Společná akce se Sokolem se osvědčila, a proto se připravilo další společné vystoupení k oslavám Jana Ámose Komenského. 14. listopadu ochotníci reprízovali hru Legionářova nevěsta v Pohledských Dvořácích. Tato hra jim vynesla čistý zisk 424,60 Kč.
Děti české školy si od ochotníků půjčují jeviště a nacvičují na 28.11. a 5.12. hru Kamenná princezna. Hra se setká s úspěchem u všech diváků.
Listopad je měsícem, kdy se také schází jednání smírčího výboru, do jehož čela byl zvolen Václav Urban ml., místopředsedkyní B. Čeláková a pokladníkem sl. Marie Kotoučová.
Do konce roku 1920 vstoupili ještě do spolku Anna Jakšlová, Alois Hyrš, Josef Doležal a Antonín Jičínský.
Výbor také projednával opravu kulis, ale po předložení rozpočtu nákladů, 3.000,- Kč, od opravy zatím ustoupil. Na spolek také přichází žádost z Frýdnavy o darování kulis. Spolek se rozhodne o darování dvou kusů kulis.
Na Mikulášské zábavě je znovu přivítán učitel Bašta, který se vrátil ze Sibiře, kde byl jako legionář. Slíbil, že se okamžitě zapojí do spolkové činnosti. K organizaci programu se připojují Karel Cikánek a František Stříška. Tato doba je časem, kdy požádá o uvolnění z funkce Antonín Zvolánek. Výbor ho žádá, aby ve své funkci zůstal až do řádné valné hromady spolku.
Výborová, a následně i členská schůze ochotníků, kde je přítomno 20 členů, mimo jiné schvaluje pokuty členům spolku Václavu Urbanovi ml. a sl. Marii Kotoučové. Tak jsou naplňovány paragrafy domácího řádu.
Na Boží hod vánoční uvádějí ochotníci hru J. Jarna a C. Fišera Krkavčí otec.
Poslední akcí roku 1920 je „Silvestrovská zábava“, která byla opět plná tance , písní a zábavy.
Otázka českého školství se stává i pro další roky nosným programem činnosti NJP. Do tohoto tažení proti německé škole jsou vtaženi i poslanci. Dále je prosazeno, že v okolních smíšených vesnicích budou zřizovány české školy.
Roku 1921 byla zřízena česká škola ve Ždírci, kterou navštěvovalo 15 dětí, v Dlouhé Vsi 26 dětí a v Jilemníku 15 dětí. Obec několikrát žádá o zrušení německé školy, jenže dvě žádosti se ztrácejí. Národní jednota pošumavská dokonce vyslala do Prahy dvoučlennou deputaci, ve které byl Václav Urban a Jan Neubauer.
Tento rok je také rokem, kdy začne mezi ochotníky být značný nedostatek mladých členů. Spolek také v rámci přípravy valné hromady řeší požadavek ústředí NJP na hlášení o chování německého učitele Stadlera před válkou, v průběhu války a po I.světové válce. K tomuto jednání je přizván pan Souček z Jilemníku, který má k tomuto požadavku podat patřičné vysvětlení.
Vznik nových škol a nutnost jejich vybavení je důležitým bodem jednání výboru. Do české školy v Pohledu kupují ochotníci mapu České republiky za 260,- Kč a dále škole dávají příspěvek 400,- Kč. Ochotníci se také zapojují do příprav sčítání lidu v Pohledu a okolí.
Příprava valné hromady přináší také zjištění, že na pokutách od členů je vybráno za rok 1920 200,- Kč. Peníze jsou vybírány za neúčast na zkouškách a schůzích.
Valná hromada, která byla svolána na 6.2.1921, na samém počátku jednání vzpomněla památky mecenáše divadla v Pohledu, Václava Čapka z Německého Brodu. Valná hromada mimo hodnocení své činnosti konstatovala, že založením Sokola 16.8.1920 vznikl v Pohledu další český subjekt. Sokol obdržel od ochotníků příspěvek na vybavení nářadím ve výši 930,- Kč. Dále bylo kladně hodnoceno založení Dělnické tělocvičné jednoty (dále jen DTJ) a spolupráce s místními českými hasiči. NJP konstatuje, že je u ní registrováno celkem 96 členů. Do čela NJP je zvolen Václav Urban st., místopředsedou je zvolen Jan Tišler, rekvizitářem Josef Krečman a jednatelem Václav Urban ml.. Dále jednání konstatuje, že v knihovně NJP je 396 svazků knih.
Po valné hromadě se život opět vrací do každodenních kolejí. Začíná se poměrně úspěšně rozvíjet spolupráce se školami v Dlouhé Vsi, díky učiteli Dusíkovi, a v Jilemníku, díky učiteli Součkovi. Učitel Bašta v Pohledu přebírá spolkovou knihovnu. Ochotníci si pro svou řádnou registraci objednávají členské legitimace.
Ochotníci jsou nyní postaveni před poměrně zásadní problém. Kdo bude režijně řídit činnost spolku? Proto je výborem zvolen nový režijní výbor, a to ve složení Antonín Zvolánek st., Josef Neubauer a Václav Urban (není v pramenech uvedeno, zda šlo o otce či syna). Jednání výboru se přesunuje ze školy do hostince k Pařilům. Výbor dále schvaluje odměny poslíčkovi spolku, a to ve výši 3,- Kč za pochůzku k nečlenům a 10,- Kč za pochůzku ke členům NJP.
Na jaře spolek kupuje uhlí pro další sezonu, nechává pojistit jeviště u pojišťovny Slávia a uzavírá smlouvu s hostinským Pařilem o propůjčování prostor hostince na činnost spolku za roční nájem 100,- Kč.
Ochotníci pohostinsky vystupují v České Bělé s hrou Čarodějka. Novým knihovníkem spolku se po učiteli Baštovi stává Antonín Pospíchal.
Zisk ze hry Čarodějka je rozdělen pro Český červený kříž 100,- Kč, 50,- Kč na výstavbu Havlíčkova pomníku v Německém Brodě. Zbytek zisku je vložen do spolkové pokladny.
Spolupráce se Sokolem se odráží i na činnosti spolku. Vzhledem k připravované sokolské akademii se ochotníci rozhodnou na čas zastavit svoji činnost a propůjčit jeviště na nácviky Sokolu. Ochotníci také prodávají na splátky 100,- Kč harmonium panu učiteli Pokornému za celkovou částku 500,- Kč. Pozastavením činnosti je čas na podání žádosti (subvenci) na kulturní činnost NJP. Tato subvence je po doložení činnosti opravdu Ministerstvem školství a národní osvěty Československé republiky přidělena, a to ve výši 900,- Kč. Z těchto prostředků jsou dokoupeny knihy a knihovna se ze školy stěhuje do prostor spolkové místnosti u Pařilů. Další subvence je ve výši 180,- Kč a je určena na opravu jeviště (nosné a podpěrné prvky). Ochotníci půjčují kulisy do Německého Brodu.
Až koncem června se opět aktivizuje činnost ochotnického kroužku, a to přípravou oslav 6.července – upálení mistra Jana Husa.
Koncem měsíce srpna 1921 je v Pohledě podán návrh na zrušení německé školy. Národní jednota pošumavská vysílá do Prahy za účelem zjištění konkrétní situace o rušením německé školy Václava Urbana a Jana Neubauera.
Podzimní měsíce přinášejí další změny ve složení výboru. Odstupuje Václav Urban ml. a místo něho je zvolen učitel Buben. Národní jednota si pro svoji knihovnu nechává objednat nové razítko s textem : Veřejná knihovna v evidenci NJP v Pohledu.
Představení Maryši je pro spolek velice vydařené. Nejen úspěch u diváků, ale i 417,60 Kč zisku do spolkové pokladny je dobrým počinem. Zisk je rozdělen následovně. Na rezervní fond je dáno 100,- Kč, Sokolu 100,- Kč, odměna panu Pařilovi za sál 50.- Kč, i když nic nežádá, zbytek zůstává ve spolkové pokladně.
Na 11.listopadu si požaduje půjčit jeviště dorost republikánské strany. Sokol a DTJ požadují propůjčení jeviště na stejný termín. Vzhledem k dřívějšímu požadavku Sokola je jeviště půjčeno 20.11. na přednášku se světelnými efekty a 26.11. je jeviště půjčeno DTJ. Pronájem není na návrh starosty a předsedy spolku stanoven.
Dne 4. prosince je ustavena knihovní rada, která je složena ze 3 členů NJP a 3 zástupců obce. Obec se zavázala pravidelně přispívat na provoz knihovny 400,- Kč.
Rok 1921 končí pořádáním úspěšné „Mikulášské zábavy“ a „Silvestra“.
Nový rok 1922 se nese v nutném požadavku generální opravy zchátralého jeviště, které v podstatě bez větších oprav sloužilo od roku 1914. Novou členkou je na první výborové schůzi přijata slečna R. Svobodová. Výbor se dále zabývá přípravou valné hromady.
Valná hromada se sešla 29.ledna 1922 v hostinci u Pařilů. Je přítomno 24 členů divadelního kroužku. Jednání je zahájeno ohlédnutím do minulosti, kdy v Pohledu byli u moci Němci. Byla ukázána síla a odvaha Čechů při zakládání spolků a české školy. Bylo poukázáno na nutnost stále se vzdělávat, číst, k čemuž slouží otevřená místní knihovna. Dále cituji : „Nestačí si vzdělávati jen rozum, ale i srdce a cit a tu divadlo jest na svém místě.“ Dále bylo poukázáno na dvojí členství členů a na jejich veliké vytížení. Předseda Zvolánek je žádá, aby vytrvali. Na začátku roku 1921 bylo celkem 84 členů a na konci roku 79. Úbytek nevznikl z ideových důvodů, ale přesídlením členů. Dále je konstatováno, že byla obci převedena knihovna, která však majetkově zůstala NJP. Jednání dále projednávalo zapůjčení knihovny do Ždírce a Dlouhé Vsi. Bylo konstatováno, že je ji nutno převzít zpět do Pohledu. Předsedou ochotníků je opět zvolen Zvolánek, místopředsedou Jan Fišer, jednatelem Václav Čapek, pokladníkem Antonín Štefánek, rekvizitářem Josef Krečman, přísedícími Jan Neubauer a slečna Marie Blažková.
Poprvé v historii divadelního kroužku se jednání schází v bytě některého z členů výboru, konkrétně v bytě předsedy Zvolánka. Jednání se konalo 13.2.1922, ale nesešel se dostatečný počet členů. Jednání tedy muselo být přeloženo. Za čtrnáct dní, 27.2.1922, se výbor opět schází v bytě předsedy Zvolánka. Jednalo se o knihovnách ve Ždírci, kterou spravuje pan Fišer, a v Dlouhé Vsi, kterou má na starosti pan Turnhöfer a které měly být odvezeny do Pohledu. Dále byl projednáván návrh na sehrání frašky Z českých mlýnů, vybírání členských příspěvků a zápisy do legitimací členů. Výbor také obdržel oznámení z Živnobanky v Německém Brodě, aby si spolek vyzvedl zde uložené peníze, protože úrok 4,5 % je menší než poplatek za vedení účtu. Výbor proto rozhodl účet zrušit.
V dubnu sehráli ochotníci frašku se zpěvy a tanci Z českých mlýnů. Tato hra sklidila veliký úspěch.
Další jednání divadelníků se opět přesunují do Hotelu Pařil. Díky velkému úspěchu divadelní hry Z českých mlýnů bylo rozhodnuto, že se tato hra bude hrát i v nedalekých Pohledských Dvořácích, a to 9.4.1922.
Dne 12. dubna projednával výbor účast na zakládajícím jednání Sdružení ochotnických spolků, které se mělo konat dne 17.4. v Německém Brodě. Na jednání byli vysláni Pospíchal a Čapek.
Po návratu z jednání v Praze je členské základně doporučeno, aby se stali členy odboru z Karlína, a aby za delegáty do tohoto odboru bylo zvoleno více pohledských členů. Výbor proto volí za delegáty Jana Neubauera, učitele Bubna a Čapka.
Odbor NJP v Německém Brodě oznamuje NJP v Pohledu, že správu nad tímto odborem přebírá odbor z Karlína, který navštíví obec v měsíci květnu. Členové NJP jsou pozváni na neděli 23.4. na společné jednání do Německého Brodu, kam odjíždí předseda Zvolánek, Čapek a učitel Buben. Spolek také půjčuje za úplatu 30,- Kč divadelním ochotníkům do Květinova vodní kolo.
Pan Zvolánek následně referuje o jednání v Německém Brodě. Do Sdružení českého lidu je za Pohled zvolen Václav Čapek.
Další charitativní činnost schvaluje výbor 15.5., kdy je manželům Pohlreichovým, kteří vyhořeli, vyplacena částka 50,- Kč. V květnu také ochotníci podnikají „Křížkovský“ zájezd.
Spolupráce se Sokolem se projevuje i ve společné přípravě dětského dne. Dále je, jako již tradičně, připravována oslava uctění památky mistra Jana Husa, na které se také podílí Sokol.
Ve dnech 27. a 28. května byla pořádána v Pohledu menšinová slavnost, která měla za úkol převzetí ochrany obcí Pohledu a Ždírce národnostním odborem Karlínským.
Klidné vztahy ve spolku jsou rozčeřeny obviněním výboru ochotníků. Toto obvinění vzchází od pana učitele Bašty, který je proto přizván dne 21.6. na výborovou schůzi, kde má své námitky vyslovit veřejně. Dalším jednáním bylo zjištěno, že učitel Bašta má spíše osobní konflikt s některými konkrétními členy, ale proti ochotníkům jako takovým nic nemá. Byl výborem vyzván, aby vrátil vypůjčené knihy, které jsou v majetku NJP.
Divadelní představení, sehraná v srpnu 1922 pod názvem V českém ráji a Staré hříchy, byla dalším z velice zdařilých vystoupení. Výtěžek z nich byl věnován na zbudování nového jeviště.
Spolek ve své činnosti pamatuje také na českou školu v Dlouhé Vsi. Pro povznesení této české školy sehrají ochotníci v Dlouhé Vsi dvě divadelní představení, jejichž výtěžek je věnován na českou školu.
Divadelní představení Staré hříchy přináší pro spolek zisk, který je opět celý věnován na stavbu nového jeviště. Jak je z tohoto patrné, potřeba nového jeviště je opravdu veliká. Na novém jevišti se má podílet i akademický malíř pan Langer, kterého si výbor pozval na své jednání, ale vzhledem k závažnosti tohoto kroku není dáno závěrečné stanovisko. To má učinit až členská schůze ochotníků.
Členská schůze byla svolána na 2.října na osmou hodinu večerní do Hotelu Pařil. Zde byly předloženy návrhy na namalování jeviště. Nakonec byl návrh akademického malíře Langera přijat za následujících podmínek :
malíř Langer dostane 25,- Kč denně a 10 cigaret barvy zakoupí ochotníci.
Ochotníci každý den sami provedou kontrolu práce vzhledem ke skutečnosti, že pokladna spolku nemá již žádnou hotovost, je proto dočasně pozastaveno malování jeviště, protože ochotníci připravují další tradiční akci, kterou je Mikulášská zábava. O průběhu této zábavy ani o sehraném představení nejsou dochovány žádné prameny.
Rok 1923 začíná přípravou další valné hromady, která je svolána na 18. února 1923. Jednání se přesouvá z Hotelu Pařil do místní sokolovny, kam bylo přeneseno i nově budované jeviště. Kostru k němu postavil Sokol a ta zůstala také v jeho majetku. V hodnotící zprávě, se kterou vystoupil Antonín Zvolánek, je konstatováno, že počet členů se za poslední rok snížil z 69 na 58. Odliv členů byl způsoben vznikem nových odborů NJP ve Ždírci a Dlouhé Vsi, kam tito členové odešli.
Po přečtení hodnotící zprávy požádal předseda Zvolánek o uvolnění z funkce z důvodu, že se stěhuje z Pohledu.
Další hodnocení činnosti vyznívá poměrně nacionalisticky proti německé menšině v Pohledu.
Následně jsou pořádány zájezdy do Prahy, aby si všechny děti uvědomovaly svou národní hrdost a vlastenectví.
Ochotníci také dokoupili některé rekvizity, jako například pohovku a stolek, lavici, violoncello a smyčec a rámečky na časopisy.
Novým předsedou je zvolen Karel Novotný, místopředsedou Jan Fišer, jednatelem Václav Čapek, pokladníkem František Stránský, rekvizitářem Josef Krečnam. Členy výboru jsou dále Marie Blažková, Antonín Štefánek, Antonín Zvolánek ml., Antonín Pospíchal, František Neuvirth, Jan Neubauer ml. a Karel Hyblbauer.
Spolková činnost se na nějaký čas odmlčuje, protože další zápisy jsou až z 27.4.1924. V tento den proběhla valná hromada spolku. Toto jednání přineslo do volby výboru nový prvek. Předseda byl volen dvoukolově. Nakonec byl do čela spolku zvolen počtem 9 hlasů pan Antonín Štefánek. Místopředsedou pak se stal pan Tišler, jednatelem pan Pospíchal, pokladníkem pan Neubauer. Do výboru byli dále zvoleni : Václav Čapek, Josef Krečman, Alois Tajovský, František Stránský, Marie Blažková, Josef Bábovka, Václav Buben, Václav Fábera a Karel Hyblbaur.
K 3. listopadu se souhlasem knihovní rady mění knihovník, kterým se stává učitel Josef Šindelář. Ten pořídil nejen nový seznam knih, ale zavedl také přírůstkový seznam. V knihovně je 436 svazků.
Nový starosta obce pan Hart se dostává do konfliktu s ochotníky i celou NJP a je výborem proto vyzván, aby předal knihovnu NJP. Všichni členové mají za úkol rozprodat jubilejní nálepky NJP.
Další spolková činnost je podchycena opět až po několika měsících. Až 4. října 1925 se schází v zasedací síni obecního úřadu 13 členů na valné hromadě, která konstatuje, že činnost spolková nebyla vůbec žádná. Celkem je však stále zapsáno 61 členů NJP. Bylo vzpomenuto úmrtí Karla Hyblbaura, který zemřel následkem těžkých válečných zranění. Výkaz o hospodaření předkládá řídící učitel Rudolf Kadeřávek a Antonín Štefánek.
V tomto roce přibylo do místní knihovny celkem 123 svazků knih.
Vzhledem k velice malé aktivitě a činnosti spolku je zvoleno nové vedení, do jehož čela se staví Rudolf Kadeřávek. Do výboru jsou dále zvoleni jako místopředseda Jan Tišler, jednatelem Josef Šindelář, pokladníkem Jan Neubauer, Václav Čapek, František Stránský, Antonín Štefánek, Alois Tajovský, Václav Ježek, Jaroslav Cukr a Marie Čapková.
Pro tento rok je také stanoven členský příspěvek ve výši 2,- Kč. Členové nově zvoleného výboru požadují, aby byla častěji svolávána jednání výboru a tím se opět navýšila aktivita a činnost ochotníků.
Nový výbor začíná opravdu od základu nově budovat NJP v Pohldu. Na jednání v matiční škole dne 4.12. je konstatováno, že není vůbec žádný přehled členů NJP. Nově zaregistrovaní členové budou zapsáni do spolkové legitimace. Dále se konstatovalo, že předchozí jednatel nepředal téměř žádné podklady o činnosti, ani seznam členské základny. Proto se výbor usnesl vyzvat bývalého jednatele Pospíchala, aby dodal veškeré podklady.
Nový rok 1925 přináší poměrné zlepšení v dokumentaci NJP. Je konstatováno, že k 17. březnu byl dokompletován seznam členů, z kterého je patrné, že NJP má 81 členů. Výbor se připojuje k aktivitě mládeže a schvaluje, že se připojí k jarním dětským slavnostem, které pořádá dorost Českého červeného kříže.
Odbor také po dlouhé době přijímá nové členy. Jsou to Josef Čapek, Hugo Hošenský, A. Hošenská, Jan Jelínek, Anna Kubešová, František Lopour a Jan Sibera.
Velikým problémem pro činnost je aktivita německé záložny v Pohledu, která ze svých zisků podporuje německý živel a německé školy v okolí.
U tohoto zápisu si opět v průběhu okupace udělal čtyřmi čarami svoji poznámku komisař Franz.
Bylo proto rozhodnuto vyvinout aktivitu za zrušení a zavření této záložny v Pohledu.
Dne 11. dubna 1926 se schází jednání valné hromady. Na jednání se dostavilo 14 členů. Pasivita členů není v hodnotící zprávě dávána za vinu minulému vedení, ale celkové situaci v obci, protože se odbor měl věnovat činnostem vzdělávacím, kulturním i národnostním. Dále se konstatuje, že zrušením německé školy odpadl odboru jeden z hlavních cílů – boj o českou školu a její podpora. Také se rozpadl ochotnický soubor, což je druhá významná oblast činnosti odboru NJP – činnost kulturní. Vzdělávací činnost již také z většiny převzala obec, protože převzala do svého majetku knihovnu. Tím pominul i třetí významný prvek činnosti odboru. Do činnosti se opět vkrádá nacionalistické cítění. Je zde dokonce uvedeno následovné : „…teprve zde, myšleno v Praze, poznají naše děti skutečnou velikost naší staré slávy, tam může být posilněno národní sebevědomí i těch dětí, které pocházejí z rodin národnostně neuvědomělých neb i nepřátelských.“
Spolek si také uvědomuje, že obec má vůči některým svým spoluobčanům velký dluh. Dosud v obci není postaven pomník padlým vojákům, obyvatelům Pohledu, v I.světové válce. Pro stavbu je vybráno místo ve středu obce, v blízkosti sochy sv. Jana Nepomuckého.
Činnost knihovny se stále rozvíjí a je v ní již 508 svazků. Nově zvolený výbor spolku ve složení :
Kadeřábek Rudolf řídící učitel školy předseda spolku
Šindelář Josef učitel školy jednatel
Matěna Albert
Stránský František
Neubauer Jan
Tišler Jan
Čapek Václav
Hošenský Hugo náhradník
Jičínský Alois náhradník
Ježek Václav revizor
Ranecký Josef revizor
Poslední zápis je ze dne 21.7.1926, kde se hovoří o budování pomníku padlým a o rušení německé záložny v Pohledu.
Jak jsem již uvedl výše, došlo k rozpadu dramatického kroužku divadelních ochotníků, kteří spolu s pěveckým a hudebním kroužkem byli hybnou silou ochotnického divadla v Pohledu.