Texty: LAZORČÁKOVÁ, Tatjana – ROUBAL, Jan: K netradičnímu divadlu. Praha, Pražská scéna 2003, s. 163-164.

TEATR IMIENIA MAJORA SZMAUZA
(Třinec, Český Těšín)
Soubor mladých amatérských divadelníků polské národnosti působí od roku 1983 v rámci ZG PZKO (Zarząd Główny Polskiego Związku Kulturalno Oświatowego) Český Těšín. Ve své činnosti navazoval na předcházející tvorbu Teatrzyku. Jeho vznik souvisí s dílnami (tzv. IKRA – Internatowy Kurs Reżysera i Aktora) a přehlídkami amatérského polského divadla na Těšínsku, které byly v těchto letech líhní řady výrazných talentů, kultivovaných současného divadla znalými lektory z polského divadla; začínali zde např. Marek Mokrowiecki a Andrzej Strzelecki (jeho první inscenace např. vznikla na divadelní dílně v Košařiskách). Od víceméně voicebandových začátků – Lokomotywa Juliana Tuwima (1984) se soubor zaměřil na výrazně autorské divadelní přístupy. Druhá inscenace – Koziolek Matołek (Kozlík Matěj), podle známého dětského obrázkového příběhu Kornela Makuszyńského – byla krokem k výraznému zdivadelnění (soubor se s ní úspěšně účastnil mj. i Šrámkova Písku) a hledání vlastního rukopisu založeného na kolektivní tvorbě. Další dvě inscenace vycházely z textů členky souboru Urszuly Kurek: Imieniny i inne wesołe / Jmeniny a jiné veselosti (1987) a Rochalik, babcia i sprawa rozwodowa / Rochalik, babička a rozvodová záležitost (1989) a obě představovaly zajímavé, osobité variace groteskních, černým humorem i zvláštní poezií traktovaných témat lidských trampot i trapností na pozadí všudypřítomné absurdity. Vyznačovaly se výraznou stylizací, pevným scénickým tvarem a hereckou propracovaností a intenzitou. Originální byla i inscenace Marx International (1989), která happeningovým způsobem v hutném obrazu pasivně na kapku alkoholu vyčkávajících, groteskně beckettovských bytostí, vyjadřovala degeneraci a nesmyslnost přežilého a vyžilého ideologického režimu. Soubor se účastnil téměř pravidelně a s kladným ohlasem přehlídek Šrámkova Písku, poděbradského FEMADu a dalších akcí netradičního amatérského divadla své doby i zahraničních zájezdů (Polsko, Nizozemí).
Originalita souboru byla dána mj. výraznými hereckými i obecně divadelními schopnostmi a vyspělostí jeho hlavních představitelů (např. Zbyszek Czudek, Józef Kurek) a širokou základnou bývalých členů zaniklých amatérských polských divadel Teatrzyk a Ikra (s posledně zmiňovaným souborem přichází také coby režisér Janusz Klimsza). Činnost souboru svou inscenační odvahou výrazně přesahovala běžnou úroveň amatérského divadla polské menšiny a znamenala zařazení tohoto výrazného autorského divadla mezi naše nejzajímavější amatérské soubory v celostátním měřítku.
Po roce 1989 pak soubor připravil několik výrazných inscenací, např. Vesnický lékař (Lekarz wiejski, 1992) podle povídky Franze Kafky a Kometa (1995) podle povídky Bruna Schulze – obě v režii Janusze Klimszy, jež vedle obligátní účasti na českých přehlídkách (Šrámkův Písek, Jiráskův Hronov, FEMAD) reprezentovaly naše amatérské divadlo na festivalech ve Francii, na Slovensku a v Rakousku. V poslední době soubor spolupracuje se slovenským režisérem Silvesterem Lavríkem. Členové souboru jsou také iniciátory a organizátory divadelních přehlídek Incident a celé řady kulturních aktivit v daném regionu, které se vyznačují kvalitní a odvážnou dramaturgií.

Bibliografie:
Císař, Jan: Šedesátý – a co dál…? (2). Amatérská scéna, 1990, č. 12, s. 18.
Lipus, Radovan: Mezi výročím a zánikem. Amatérská scéna, 1990, č. 9, s. 3.
Rolečková, Eva (připr.): Z festivalového deníčku aneb Jak doutnal spor o Hronov budoucnosti. Amatérská scéna, 1990, č. 11, s. 8.
Štefanides, Jiří: Z Valašského Meziříčí do nových časů? Amatérská scéna, 1990, č. 6, s. 8–9.
Štefanides, Jiří: Těšínský krůček kupředu. Amatérská scéna, 1989, č. 7, s. 6–7.