Texty: Valašské Meziříčí - Moravský festival poezie - citace

Nepřerušené čtyři dekády MFP znamenají v našich podmínkách bezesporu unikátní záviděníhodnou kontinuitu, jež se postupně rodila zdola z obětavosti a nadšení houževnatých lidí, kteří jsoz této zcela nelukrativní aktivitě ochotni věnovat mnoho času i dnes. Jediná mezinárodní soutěž neprofesionálních interpretů z českých zemí a ze Slovenska ještě v husákovských dnech znamenala vítanou oázu nedogmatického přístupu k experimentujícímu umění. Během doby se ve Valmezu vystřídaly stovky soutěžících z různých lokálních „líhní“, začátečníků i výrazných samorostlých osobností, které se poté prosadily také v profesionální sféře.
Vít Závodský, Týdenník Rozhlas 51/2004

Zdá se poněkud podivné, že na rozdíl od renomovaných přehlídek, jakou je v českých zemích Wolkerův Prostějov a na Slovensku Hviezdoslavův Kubín, nevešla ani po tolika letech od svého zrodu tato systematicky budovaná akce do povědomí širší veřejnosti a dokáže ji ocenit spíše jen zainteresovaný okruh ctitelů krásného slova.
Vít Závodský, KAM v Brně únor 2005

Při každém novém ročníku MFP si s potěšením uvědomujeme, že jejich nepřetržitá série znamená v našich společensky tak proměnlivých podmínkách unikátní záviděníhodnou kontinuitu, průběžně se modifikující nejen co do koncepce, ale též v tozličných specifických znacích a zejména neopakovatelné družné atmosféře „spřízněných duší“.
Vít Závodský, Amatérská scéna 1/2005

Do páté dekády své existence dnes vstoupil Moravský gestival poezie, pořádaný Kulturním zařízením města Valašské Meziříčí. Soutěž českých a slovenských recitátorů od poloviny šedesátých let několikrát změnila místo konání, pořadatel festivalu několikrát změnil název, ale garantem úrovně interpretační soutěže i doprovodných programů byli a jsou pořád místní milovníci poezie.
Karel Prokeš, MF dnes 24. 11 2003

Čestného předsedu organizačního výboru MFP znám tak dlouho, že už si to ani nepamatuji, tedy vlastně od nepaměti… Potajmu jsem mu vždycky tak trochu záviděl jeho aktivitu a jeho zdraví, které se zdálo být nezlomné. Bohužel ale nebylo a zhruba měsíc před letošním festivalem Jirku zdraví zradilo. A tak, zatímco my pobíháme tady a snažíme se o to, aby i tento ročník festivalu dopadl co nejlépe, Jiří tady není a leží v místní nemocnice. Četní přátelé si u jeho pokoje doslova podávají kliku, přestože Jirka některé jejich návštěvy vůbec nezaznamená, neboť teď hodně spí.
Nechť ho tento spánek posiluje a pomáhá mu v uzdravení, aby se již brzy zase vrátil mezi aktivní lidi, mezi nimiž prožil většinu svého života. A aby na příští ročník festivalu už zase přišel. Neboť bez něj to není ono.
Drž se, Jiří! Josef Fabián, zpravodaj 1/2005

Z roka na rok sa presviedčam, že obohacujúcich stretnutí na rozličných úrovniach súťažných i nesúťažných podjatí pribúda! Dáva mi to pocit, že práca – či záľuba – ktorú v tomto prípade hodnotitelia, porotcovia, paradcovia, školitelia (nazite si ich jako chcete) robia, je smysluplná. A chválabohu za to! Už niekoľkokrát som mal pocit, že amatérsky přednes poezie i prózy je na Slovensku na pokraji záhuby a že slovenský homo sapiens recitensis bude vystavený už len v múzeu voskových figurín v Dolnom Kubíne.
Našťastie nikto tam také muzeum ešte nepripravuje.
PhDr. Peter Zemaník, zpravodaj 1/2005

Vidím budúcnosť MFP v tom, že je to festival úžasný, že zachováva tradíciu stretávania sa mladých ludí, ktorí majú vzťah k literature, jak na českej, tak slovenskej strane. Udržiava vlastne kontinuitu českého a slovenského amaterského prednesu, čo je svojim zpôsobom zázrak, leno ne každá oblast amatérském tvorby má takúto moc střetávat sa, a to dokonce na špičkovej úrovni, pretože sa tu stretávajú tí najlepší recitátori. A ako vidím jeho budúcnosť? Záleží to svojim zpôsobom od organizátorov MFP, tí sú asi najsilnejším pilierom tohto stretávania a ak im vydrží energia a vôla, tam myslím, že český i slovenský přednes budú mať čo odovzdávať.
Mgr. Jaroslava Čajková, zpravodaj 2/2005

To s tím ohraničením textu mi přijde strašně hloupý. Vadí mi, že festival je soutěží. Já bych ho dělala jako přehlídku. Mně vadí…, no ne vadí…, připadá mi to hloupý. Nevidím v tom žádný smysl. Nijak mě to nemotivuje. Já si o tom s někým ráda popovídám, nechám si od někoho poradit.
Lucie Páchová, zpravodaj 3/2005

Samozřejmě do určité míry se mění motivace lidí, kteří tady soutěží. Ale není to zásadní proměna. Jen se mění dobové kulisy, které v tom hrají také svoji roli. Ale nejdůležitější je stále potřeba nějakým způsobem se dělit s ostatními lidmi o své pocity. V tomto směru se festival nemění a to je dobře. To je hlavní smysl festivalu. Myslím si, že festival je svým způsobem pořád stejný a svým způsobem stále jiný.
Ing. Libor Vacek, zpravodaj 3/2005

Mám pocit, že se něco nového rodí. Začíná pátá desítka festivalů a je tady klidná, mnohem poetičtější atmosféra, než když je kulaté výročí a je tu mnoho hostů. Něco se rodí a já zatím nevím co. Ale líbí se mi to.
Mgr. Nina Martínková, zpravodaj 3/2005

Festival ve Valmezu jednoduše miluji – město, klub, lidi, čísla, festivalový jídelníček, zámek, první závěje, vzpomínky… První kolo 1. kategorie ve měně letos zanechalo pocit jisté průměrnosti a do „transu“ mě dostala jen Hana Marie Maroušková. Ale to, co jsem slyšela v 2. kategorii stálo za to!
Martina Longinová, zpravodaj 3/2005

Mám pocit, že viacerí recitátori smahli vo svojom výbere lahostajne tesne vedľa a vybrali si texty menej vhodné na přednes. Byli to predovšetkým texty bez základného príbehu, bez rozprávačskej roviny, bez pútavej atmosféry a bez poskytnutia príležitosti vtiahnuť predovšetkým poslucháča do zážitku z objavovania svislostí a príbehoc postáv. A to hovorím nielen o poézii, ale predovšetkým o próze.
PhDr. Peter Zemaník, zpravodaj 3/2005

Zreteľným, nielen uměleckým, ale aj sociologickým javom tohoto ročníka je stabilnejšie sformovaná druhá kategória. Tvorí ju generačné zoskupenie recitátorov, ktorí nie sú na MFP po prvý, ba ani po druhý raz. Zdravé súperenie prináša postupné formovanie ich osobnostného recitátorského štýlu a každý z nich má svoju silu a osobnost. Třeba povedať, že aj prvá kategória mala niekoľko originálních až autentických recitátorov a prednesov, které by mohli signalizovať, že vytváranie recitátorských generačních zoskupení by mohlo pokračovať aj v budúcnosti.
Mg. Jaroslav Čajková, zpravodaj 3/2005