Texty: Moravský festival poezie – O štít města Valašské Meziříčí 1998, citace

Literární soutěž Moravského festivalu poezie slaví teprve své druhé narozeniny a již dnes je zřejmé, že se stala důstojnou partnerkou jeho soutěže interpretační. Loňský ročník se nám vydařil a letos se závěrečných seminářů zúčastní téměř dvojnásobný počet účastníků a soutěžních prací je dnes nejen víc, ale jsou ještě lepší než ty loňské.
Josef Fabián ve sborníku soutěžních prací Zpráva o počasí

Do budoucnosti může tato soutěž nabídnout především to, že nebude klasickou soutěží. Omezit soutěživost v literární části festivalu by nemohlo škodit, protože jde o „soutěž“ do značné míry výběrovou. Myslím si, že skoro všechno, co tu můžeme číst, zaslouží si spíš zvýšené pozornosti než problémů s estetickou metrmírkou. Řešení je známo ze všech festivalů: neurčovat pořadí, ale udělovat jmenovité ceny. Ptal jste se ještě, čím se tento festival odlišuje: neznám jinou česko-slovenskou soutěž, neznám jinou soutěž, kde sborník vychází v částečně zredigované podobě v den zahájení festivalu, jinou soutěž, která by byla v přímém kontextu s interpretační soutěží… Mám pokračovat?
PhDr. Pavel Chalupa, Scriptorium, knihovnička rukopisů

Vyhrála jsem jednu soutěž v Plzni a tak jsem v tom prvotním nadšení hned zašla do knihovny a začala se shánět po dalších soutěžích. Pár jsem si jich vypsala, mezi nimi i Valašské Meziříčí. Ale první místo jsem rozhodně nečekala, protože si myslím, že tato soutěž má docela vysokou úroveň.
Tereza Jandová, Scriptorium, knihovnička rukopisů

Nemám žádnou básnickou vysokou školu, ona neexistuje ani ta základní.
Já jsem začal publikovat samizdatově v německé emigraci, kde jsem rozdával své verše přátelům a ti byli takovým mým barometrem. Když básník zjistí, že má lidem co říci a když to jeho přátelé dávají svým přátelům, tak se rozhodne obeslat nějakou soutěž. Tak jsem po návratu obeslal Seifertovy Kralupy i Valašské Meziříčí. A pokud jde o ty orientální útvary poezie? Dostal se mi do rukou svazek japonských haiku z produkce nakladatelství Heine, a tam byla krásná předmluva, která byla rozborem této formy. Byla tak i řeč o tanka, což je vlastně pětiverší, které haiku obsahuje. Nějak jsem se do toho pustil a vznikla řada sedmnácti haiku, čtrnácti matsuku a jedenatřiceti tanka.
Jan Hlůžek, Scriptorum, knihovnička rukopisů

Báseň má šancu. Je svetielkom silnějším než obrazovka a vracia či vrátí sa k nej čoraz via čudských jedincov. Báseň dokáže totiž vytvárať v hleve jej vnímala film podia našich představ – film poeticko-vzrušujúco-jemný, hladkajúci na duši. A duša túži po pohĺadení. Poézia má šancu, my věštci máme šancu. Na pohladenie…
Jitka Rožňová, Nové Zámky, zpravodaj 2/1998

Najkrajšie slová sú „hatlaniny“ malého dieťaťa. Myslím si, že majú strašne hľboký význam, pretože neznamenajú nič a pritom strašne veľa, pretože sú jednoduché a uprímné, pretože vyčarují úsmev, pretože majú svoje čaro. Krásné sú aj slová rozprávok, lebo zapaľujú plamenky v očiach detí, ale aj dospelých. Slová majú magickú moc, lebo každé z nich ukrýva hľboký význam. Ale sú to „len“ slová, slová, slová…
Ľudmila Iványiová, Šaľa, zpravodaj 2/1998