Texty: Liberecký kraj, www, Jiří Janáček

POZNÁNÍ
Náš kraj v "Místopisu českého amatérského divadla"Jiří JanáčekInformační a poradenské středisko ARTAMA Praha přineslo v posledních dnech na pulty knihkupectví zajímavou publikaci. Přiláká především amatérské herce i loutkářské soubory, ale také učitele, badatele a pracovníky v divadelní výchově. Jde o rozsáhlý projekt připravovaný již od roku 1998 za účasti řady amatérských nadšenců i odborných pracovníků divadelních a literárních ústavů, muzeí, archivů. Kniha nese název "Místopis českého amatérského divadla" (vyšel zatím I.díl A - M s vročením 2001, k tisku je připraven díl II. N - Ž). Jedná se vlastně o podrobný slovník velkých i malých míst, ve kterých se někdy hrálo, nebo ještě hraje amatérské (alespoň dříve výstižnější ochotnické) divadlo. Početný kolektiv autorů vedli PhDr. Vítězslava Šrámková a Jiří Valenta.Publikace řadí jednotlivé obce abecedně. U každého hesla je divadelní historie i současnost. Zachyceni jsou zároveň amatérští loutkáři. V závěru hesla nechybí seznam účasti v soutěžích a na festivalech, připojena pak bohatá bibliografie, dovedená až do r. 2001. Písemná fakta jsou doplněna obrazovým materiálem a citáty z kronik, časopisů i vzpomínek pamětníků. Obdivuhodná několikaletá práce, která si vyžádala stovky kontaktů s účastníky ochotnického hnutí, současně však mravenčí práci bibliografickou (studium knižních publikací, celostátních i regionálních časopisů). Pracovníci v amatérské činnosti ocení výsledek. Vždyť cesta ochotníků nebyla vždycky jednoduchá. Soubory byly rozpouštěny, přecházely pod různá odborová či jiná seskupení. V posledních letech se amatérská divadelní práce podstatně změnila, dostává se do užšího soutěžení s profesionálními soubory. Příprava se značně liší od dřívějších "herců z ochoty". Ale uvedené zvraty a proměny dávají knize půvab a čtení jednotlivých hesel se stává dobrodružstvím. Dovíte se někdy mnohé, co jste pozapomněli nebo nevěděli. Je možné, že i takové množství amatérských i odborných badatelů na něco pozapomnělo, neobjevilo, nesprávně uvedlo. Tady zůstává na čtenářích, aby nelenili a doplnili, případně opravili, rozsáhlou počítačovou databázi útvaru ARTAMA. Publikace k tomu nepřímo vybízí.I.díl "Místopisu" má 500 stran a zachycuje 2705 míst. Rozhodnete-li se sledovat jen Liberecký kraj, okresy Liberec, Jablonec nad Nisou, Českou Lípu a Semily, budete překvapeni. Najdete zběžným počítáním 152 míst, kde se hrálo, hraje ochotnické a loutkové divadlo. Některá hesla mají jen několik řádků, jiná několik stran, např. Česká Lípa, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Jablonec nad Nisou, Jilemnice. V II. dílu lze očekávat taková místa jako Semily, Turnov, Vysoké nad Jizerou a jistě další.Liberec najdete na stránkách 429 - 433. Zaznamenává se tu první písemně podchycené české ochotnické představení v německém Soukenickém divadle, potom řada českých ochotnických sdružení (např. založení Dramatického odboru České besedy r. 1867 a dalších) až k Divadelnímu spolku Jan Durych založenému po druhé světové válce a dále ke studentským vystoupením a souborům (např. Stopa Podještědského gymnázia). Zkrátka nepřijdou ani loutkáři, především se podrobně mapuje proslavená scéna Sokola a do dnešních dnů přežívající Spojáček. Heslo o Liberci je obsáhlé a zaslouží si čtenářskou pozornost. Řadu materiálů dodal redakci do posledních dnů svého života aktivní Ivan Taller. Jeho poslední publikace o libereckém meziválečném ochotnickém hnutí je ještě zachycena v bibliografii. Také další Liberečan - Vojtěch Ron se značnou měrou podílel na doplňování hesel o situaci tzv. sousedského divadla v Čechách a na zmapování míst, v nichž se pořádaly pašijové hry. Díky jemu se dovíte, že v téměř zapomenuté části obce Poniklá zvané Jilm, též Jilem, se v letech 1835, 1842, 1850 objevují zprávy o pašijích. Můžete si to ověřit z uvedeného Ronova citátu: "Pilát měl např. velkou beranici na hlavě a čubu od některého faráře vypůjčenou na těle… Tento muž obstárlý dobře asi svou ´roli´ neuměl, neb v ruce ji otočenou držel, a čas po čase, když na něm ´říkání´bylo, do ní, jako do nějakého ´rejstra´ nahlížel." S mnoha takovými zajímavými citáty se setkáte, nad mnoha věcmi se dá při listování objemnou knihou přemýšlet. Třeba také nad tím, kolik se po roce 1945 objevilo v našem kraji, postupně osídlovaném, českých ochotnických spolků a kolik jich přečkalo 50. léta."Místopis českého amatérského divadla" není jen odbornou publikací pro zasvěcence, ale knihou potřebnou v knihovnách, školách, archivech, muzeích, aby z ní čerpali všichni, kdo mají vztah nejen k divadlu, ale ke kraji, ve kterém žijí.Jiří Janáček