Texty: Chalupová, Alena, Boleradice, jubileum, AS 2005, č. 1, s. 30.

JUBILUJÍCÍ ALENA CHALUPOVÁ
REŽISÉRKA OCHOTNICKÉHO DIVADLA V BOLERADICÍCH

Narodila se 7.2.1935 v Boleradicích. Po absolvování vysokoškolského studia (aprobace český jazyk – tělesná výchova) působila jako učitelka ve školách v Šitbořicích, Boleradicích a Kloboukách. Od malička chtěla hrát divadlo. Protože se narodila v Boleradicích, kde má divadlo bohatou tradici, její tužba se splnila. Sama k tomu říká:
„Moje první role byl Budulínek v nějakém školním představení. Neuměla jsem ještě číst, roli mě učila maminka – pamatuji si už jen větu: „Zdálo se mi o lištičkách“ – ty lištičky mi asi učarovaly, protože jsem byla od té doby divadlem přímo posedlá. Vysedávala jsem na zkouškách ochotníků, dělala „křoví“ v Lucerně, Paní Marjánce atd., následovala řada dětských rolí ve školním divadle (nejraději vzpomínám na hru Popelka). Ve věku svazáckém jsem zorganizovala první divadlo s mládeží, byla to Štolbova veselohra Na letním bytě (to byl asi režisérský začátek). Potom přišly role v divadle mládežnickém – Klára v Šamberkově Blázinci v prvním poschodí a Ema v Jedenáctém přikázání, Anděla v komedii Chudák manžel, paní Kváčková ve Štechově Třetím zvonění, Káča v Hrátkách s čertem, Kostelnička v Její pastorkyni, Klásková v Lucerně, Runa v Radúzovi a Mahuleně atd.
Režisérské začátky jsou spojeny s mou kantořinou. Jako učitelka – češtinářka jsem dostala na starost dětské divadlo. Nikdo se neptal, umíš, neumíš – poraď si sám. A tak následovaly dětské hry v mé „režii“. Už si pamatuji jen některé – Moudrá ševcová, Král Lávra, Království pod lipou, Co měsíc vyprávěl, Loupežnické koření, O princezně, která si neuměla hrát, Planeta Satró. Dostavily se i první úspěchy – účast na oblastních přehlídkách dětského divadla v Uherském Brodě.
Samostatně režírovat dospělé jsem začala v roce 1979 Bařinkovou Smrtí na hrušce, 1981 Tylův čert na zemi, 1982 Maryša (dvojrežie s J. Horákem), 1983 Ženský boj, 1984 Dalskabáty, 1986 Nikola Šuhaj, 1987 Hrubiáni, 1988 Naši furianti. S těmito hrami jsme se zúčastnili okresních přehlídek a s většinou i přehlídek krajských.
Téměř v každé z her, které jsem režírovala, jsem si našla roli nebo roličku pro sebe, jinak by mne práce tak netěšila.“
A tak musela Alena Chalupová najít své role v dlouhé řadě následujících inscenací, které současně režírovala: 1989 – Nejkrásnější válka, 1990 – Její pastorkyňa, 1991 – Lucerna (1992 Hronov), 1992 – Lumpaci vagabundus, 1993 – Šavle a píseň, 1994 – Popelka, 1996 – Rok na vsi (1997 Hronov), 1998 – Paní ministrová – zde si výjimečně zahrála i roli titulní, 1999 – Paličova dcera, 2001 – Pygmalion aneb My Fair Lady /ze Zelňáku/ (2002 Hronov), 2003 – Zázračný talisman, 2004 – Strakonický dudák.
K jejímu životnímu jubileu jí přejeme, aby musela hledat role a roličky ještě hodně dlouho, aby se vždy měla z čeho těšit.
Divadelní spolek bří Mrštíků Boleradice
a redakce Amatérské scény