Texty: Ediční činnost Kohútku. Zpracovala Kateřina Švecová

EDIČNÍ ČINNOST

V souvislosti s Kohútkem je důležité zmínit také jeho ediční činnost, která probíhá souběžně s existencí Kohútku, tzn. přibližně od vzniku jeho scény na Rybníkách. Pod hlavičkou Kohútku vydává Otakar Švec pohádky ze své dílny a své instruktážní texty. Reklama s kontaktní adresou Kohútku vycházela v časopisech Rolnička, Sokolský věstník a po roce 1989 v časopise Junák. Větším souborům, jako je např. Kašpárkova říše Olomouc, nabídky soubor poskytoval přímo a oni pohádky distribuovaly dál. Texty se dají rozdělit do třech skupin. Jde o pohádky, které jsou původní a pro scénu Kohútku je napsal Otakar Švec: Hádanky princezny Sasanky, Kašpárek dvorním pošťákem, Kašpárek a loupežník Krutíbrko, Kašpárek a babička Ježibabička, Čertův bratr, Jak Kašpárek s Honzou čertu zatopili, Jak zachránit Sluplfajfku, Jak se beránek Ducek přestal bát, Jak zvířátka odnaučila zajíčka lhát, Neviděli jste vlka?, Strašák Fešák, Nesem Vám noviny..., Obr Kopr a šotek Knotek, Čaroděj Bon-Bon a Honza a princezna Neposlucha. Těch bylo nejvíc a všechny se dočkaly realizace. Potom se jedná o texty, které jsou ve formě bajek a jsou určeny spíše k přednesu: Jen štěkej, pejsku!, Myška a tužka, Co upadlo, nezvedat!, Po dobrém to jde líp. Třetí skupinu tvoří převyprávění klasických pohádek, jako Perníková chaloupka, Hrášková princezna, Oslíčku, otřes se!, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Šípková Růženka, O bílém čápu a smutné sově, Sůl nad zlato, Kůzlátka a vlk, Princezna Čárypíše, Ferda Mravenec.
Po roce 1989 se „kohútkovské“ pohádky objevovaly pod hlavičkou firmy SUTOR, jejímž vlastníkem byl jejich autor Otakar Švec. Tato firma vzniknout musela, neboť Kulturní dům nemohl financovat Kohútek z toho důvodu, že patřil pod Sdružený klub pracujících, zatímco firmu SUTOR podporovat mohl. Trvala tři roky a nabízela příslušenství loutkových divadélek, loutek a výrobu hraček.