Texty: VOTÁNEK, Jaroslav : Kronika amatérských loutkářských souborů na Gottwaldovsku, Excerpce.

Jaroslav Votánek, Kronika amatérských loutkářských souborů na Gottwaldovsku, Okresní kulturní středisko Gottwaldov 1988 102 stran (91 stran textu a 11 stran fotografiií)

Bohuslavice
Na osmiletce v Bohuslavicích byla v r. 1959 zachovalá loutková scéna jako pozůstatek přenosné scény se závěsnými loutkami. (Votánek, Kuslová)

Březůvky
Květen 1950 - provedl loutkový odbor národní školy dvě představení. Vedoucí souboru - ředitel školy Eduard Urban. (Votánek, Kuslová)
Divnice
Loutková scéna při národní škole. V r. 1954 vedla Božena Matoušková. (Votánek, Kuslová)
Dolní Lhota
V r. 1947 byla na okrese vedena loutková scéna z místní školy. (Votánek, Kuslová)
Drnovice
Vedoucí v r. 1954 místní občan Miroslav Hofírek. (Votánek, Kuslová)
Držková
V r. 1952 nahlásil ředitel národní školy Vl. Podhajský loutkovou scénu do soutěže. (Votánek, Kuslová)
Halenkovice
Působení sokolského loutkového divadla. Několik let nehrálo. Prosinec 1959 zahrány hry \"Veselý hrobař\" a Čechovův \"Drak\" dvanáctičlenným souborem. V r. 1960 zahrány další tři hry osmičlenným souborem. (Votánek, Kuslová)
Hřivínův Újezd
V r. 1950 vedoucí Vincenc Nesvadba. (Votánek, Kuslová)
Hvozdná
Soubor z r. 1947 sehrál jedno představení pro 200 diváků. (Votánek, Kuslová)
Jaroslavice
1954 - loutkařská činnost V. Zapletala. (Votánek, Kuslová)
Kašava
1950 - vedoucí souboru na střední škole František Manďák. (Votánek, Kuslová)
Klečůvka
1947 - soubor národní školy sehrál osm představení pro 400 diváků. (Votánek, Kuslová)
Komárov
Vedoucím školního souboru v r. 1950 byl ředitel školy Jaroslav Šmerák. (Votánek, Kuslová)
Lhota u Malenovic
1947 - soubor TJ Orel (deset představení pro 1160 diváků).
1950 - vedoucí souboru při divadelním spolku Máj byl Fr. Postava.
Prosinec 1959 - kroužek SRPŠ zahrál \"Dobrodružství v Tatrách\" a \"Kašpárkovo zlaté srdce\".
10. března 1960 - vystoupení pionýrského kroužku ve hře \"Honza u krále\" od B. Schweigstilla (režie Fr. Pavlíček).
1964 - soubor požárníků sehrál hru \"Pan Franc ze zámku\".
V letech 1950-54 se hrálo v hostinci U Večerků. Vedoucí souboru: Slavík a hostinský Večerka. (Votánek, Kuslová)
Lípa
1950 - vedoucí B. Pekařová (Votánek, Kuslová)
Lipová
1958 - hrálo se každých 14 dní. Hry: \"Ponocný a strašidlo\", \"Perníková chaloupka\", \"Princezna Rozmařilka\". (Votánek, Kuslová)
Louky
Scéna s marionety a maňásky v národní škole. 1947 - devět představení. 1950 - scéna při Sokole Louky, vedoucí Oldřich Šenk. 1950 - sehrála Růžena Zámečníková čtyři hry na scéně v mateřské škole. 1954 - scéna místní organizace ČSM, vedoucí Š. Daňek. (Votánek, Kuslová)
Ludkovice
Stálý soubor neexistuje.
Lůžkovice
1947 - vedena scéna v místní škole, ale bez činnosti. 1950 - vedoucí Josef Guroň. (Votánek, Kuslová)
Machová
1960 - loutkaři ZK Svit Otrokovice věnovali OB Machová maňáskovou skládací scénku. (Votánek, Kuslová)
Neobuz
1961 - učitelka Rozsypalová po rekonstrukci loutkového divadélka nacvičila s dětmi \"Dvě Maryčky\". (Votánek, Kuslová)
Ostrata
Scénka při národní škole. 27. května 1950 - sehrána \"Pampeliška\" od J. Hradeckého, vedoucí souboru Vl. Peška. (Votánek, Kuslová)
Podkopná Lhota
1950 - scénka na národní škole, vedoucí Leopold Gajzur.
1958 - maňáskový soubor ČSM. 1961 - uvedeny hry od M. Pavlíka \"O zlé koze\" a \"Hrnečku vař\", od M. Krajčové \"Strašidlo ve zřícenině\". (Votánek, Kuslová)
Pohořelice
1950 - soubor při Junáku vedl Jaroslav Vyoral. (Votánek, Kuslová)
Poteč
Před r. 1954 vedoucím školní scény Antonín Denéf. 1959 - pionýrský maňáskový soubor pod vedením učitelky J. Kratochvílové. Hry: \"Pepík Kazisvět, Perníková chaloupka\" a jiné. 1960 - osm představení. 1961 - nacvičení hry F. Langra \"Voják v městě lhářů\". 1964 - soubor místní ZDŠ sehrál marionetami \"Vodníkovu Haničku\". (Votánek, Kuslová)
Pozlovice
1959 - maňásková scéna v národní škole - pravidelně hrála v místních i okolních školách. (Votánek, Kuslová)
Provodov
1961 - zjištění M. Štěpána, že divadlo není několik let v provozu. (Votánek, Kuslová)
Příluky
1950 - vedoucí divadla v Sokolu Příluky byl Karel Petrák. (Votánek, Kuslová)
Rudimov
1954 - vedoucí scény při národní škole Květoslava Čudová.
1961 - působení místních ochotníků v souboru OB. Příležitostné hraní pro děti jednou za měsíc. V repertoáru hry M. Pavlíka \"O nepořádné princezně\", M. Markové \"Tanec s čertem\", S. Mareše \"Jak švec Káču trestal\" a další. (Votánek, Kuslová)
Slavičín
1954 - I. krajský festival loutek. Soubor \"ZK Valašské strojírny\" sehrál Hirschova \"Krysaře. Vedoucí souboru Přichystal.
Soubor ZK Svit ve Slavičíně. Vedoucí manželé Rokytovi. Sehráli hru \"O zlomyslné koze\".
Soubor ZPS Slavičín - hra \"Aladinova kouzelná lampa\". (Votánek, Kuslová)
Slopné
1954 - scéna OB Slopné umístěná v \"Kulturní jizbě\". Vedoucí Fr. Křivánek. (Votánek, Kuslová)
Smolina
1958 - soubor chovanců z Dětského domova hrál v zimní sezóně s maňásky. Vedoucí Mikulčík. 1965 - hra \"Sedlák a medvěd\". Vedoucí Petra Žáková. (Votánek, Kuslová)
Spytihněv
1961 - v národní škole byl devítičlenný soubor. Vedoucí Zavadilová. Přihlásili se do soutěže STM. (Votánek, Kuslová)
Šanov
1954 - scéna OB Šanov byla v obecním dřevěném baráku. Vedoucí Helena Kučerová. (Votánek, Kuslová)
Šarovy
1961 - na škole v Šarovech divadélko zhotovené ředitelem školy Rozmánkem. Hra \"Král Dobroslav\". (Votánek, Kuslová)
Štěpán
1954 - scéna na národní škole. Vedoucí Petr Heinz. (Votánek, Kuslová)
Štípa
Po válce na okrese soubor TJ Sokol Štípa. 1950 - scénka národní školy. Vedoucí Stanislav Kratochvíl. 1954 - scénka v budově osmiletky. 1964 - vedoucí scénky Skoumal. Měl dvanáctičlenný soubor. Nacvičování hry \"Kašpárek a napálený čert Kubíček\". (Votánek, Kuslová)
Štítná nad Vláří
1964 - divadlo v ZDŠ Štítná. (Votánek, Kuslová)
Tečovice
1955 - loutkové divadlo TJ Sokol. Vedoucí Václav Donát. V rámci \"Týdne dětské radosti\" uvedena hra \"Hanička a baba Jaga\". V tomto roce řada dalších her např. \"Kašpárek a Ježibaba, Ponocný a strašidlo\". (Votánek, Kuslová)
Tichov
1954 - pionýrský loutkářský kroužek se scénou ve škole. Vedoucí Alena Bláblová. (Votánek, Kuslová)
Tlumačov
1947 - soubor TJ Sokol, není stálá scéna. Soubor činný v r. 1950. Vedoucí Oldřich Hrubý. 1961 - scénka v mateřské škole. Hrály maňásky jednou za čtrnáct dní. (Votánek, Kuslová)
Trnava
1947 - scéna TJ Orel, bez činnosti. (Votánek, Kuslová)
Ublo
Scénka na mateřské škole. Vedoucí Olga Horáková. 14. května 1950 - první představení \"Kouzelná stařenka Ozvěna\" od R. Nešvery. (Votánek, Kuslová)
Újezd u Vizovic
Divadlo v budově místní osmiletky vedl Karel Plotz. 1954 - stálá scéna v sále kina. (Votánek, Kuslová)
Valašské Klobouky
V době kdy byly okresním městem byla na jedenáctiletce loutková scéna. Vedoucí Antonín Fojtík. 1958-59 - pokus o oživení dalších souborů: ZK Valašské strojírny, ZK Lipta, loutkový soubor Dynamo (bez údajů o činnosti). (Votánek, Kuslová)
Veliková
1950 - loutkový odbor při kroužku divadelních ochotníků. (Votánek, Kuslová)
Velký Ořechov
1950 - vedla scénku na mateřské škole Jiřina Viktorinová. (Votánek, Kuslová)
Veselá
1950 - sokolské divadlo. Vedoucí Ludvík Bednařík. (Votánek, Kuslová)
Vlachovice
1950 - vedoucí souboru OB učitel Rudolf Rokyta. 1958 - každých čtrnáct dní maňáskové představení. (Votánek, Kuslová)
Všemina
Soubor při národní škole. Vedoucí B. Vybíralová. Květen 1950 - Cinybulkova hra \"Kašpárkův drak Podivítr\". (Votánek, Kuslová)
Žlutava
Divadélko TJ Sokol. 1947 - jedno představení. (Votánek, Kuslová)
Napajedla
Soubor Klubíčko ze ZK Slavia - Fatra Napajedla. Vznik 1907-08. Nejstarší doklad z r. 1916. 1913 - na krátký čas propůjčeno \"Jeřábkově\" soukromé společnosti. 1916 - pod vedením Rudolfa Navrátila přestavěna scéna.
Vlastní loutkářský odbor při TJ Sokol vznikl v r. 1921. V letech 1923-34 - realizace 84 různých her. 1934-38 - zrušení loutkového divadla. 1938-březen 1939 - obnovena činnost souboru. Po dobu okupace se nehrálo.
1946 - činnost znovu obnovena hrou \"Oldřich a Božena\".
1948-52 - devět představení ročně. 1948 - zřízení další scény pod n. p. Fatra Napajedla pod názvem \"Ku-Ku\". 1952 - sokolský soubor zastavuje svou činnost. 1955 - sokolské divadlo začalo znovu hrát. 1956 - personální a materiální sloučení obou scén.
1959 - sloučení obou závodních klubů. 1960 - VII. krajský festival loutek zahájil domácí soubor hrou \"Kajmovo dobrodružství\".
Napajedelské divadlo dlouho vedl principál Jaroslav Rosenzweig (1903-1971).
Vedoucí souboru Marie Janoušková, umělecký vedoucí a režisér Antonín Harník. (Kuslová)
Luhačovice
1928 - vznik divadla při TJ Sokol. Hrálo na jevišti staré sokolovny. Rodinné divadélko darovala Dolfa Dostálová. 1928-29 - vedoucí scény František Pátek.
4. listopadu 1929 - budování nové sokolovny. Vznik stálé loutkové scény.
1938 - vedoucí Fr. Dostálek. Hrály se hry od Fr. Čecha, Fr. Langera, M. Drahy a dalších.
Koncem roku 1940 byla činnost přerušena.
První představení po osvobození bylo 2.2. 1946. Nový vedoucí Štěpán Karlovský. 1948-50 - vystupování s loutkami na nitích. 1949 - nové posily pro luhačovskou scénu: akad. architekt Pavel Libscher, akad. malířka Věra Libscherová a akad. malířka Vlasta Čančíková. 1952 - zastavena činnost.
Pravidelná činnost byla zahájena až 21.12. 1958 hrou J. Průchy \"Kašpárek dvorním lékařem\". Zřizovatelem je SRPŠ při ZDŠ Luhačovice. 1959 - soubor nacvičil tři hry: J. Kopta - \"Král Žrout\", V. Cinybulk - \"Zlý dědek Pikuliš\", Z. Schmoranz - \"Začarovaný les\". Scéna byla přemístěna do nové ZDŠ.
V novém prostředí zahájili činnost 25.3. 1962 hrou M. Lesného \"Pohádka o slunci\". Leden 1960 - poprvé zahráno uzavřené představení pro dětské pacienty lázeňské léčebny.
Později se stalo loutkové divadlo součástí Kulturního a společenského střediska při MNV v Luhačovicích. Do r. 1974 sehráno v sezóně od října do dubna průměrně 12 představení. S \"Perníkovou chaloupkou, Aladinovou kouzelnou lampou a Ostrovem splněných přání\" se soubor zúčastnil okresních loutkářských festivalů ve Vizovicích, Napajedlích a Otrokovicích.
Od prosince 1974 do podzimu 1978 byla činnost přerušena.
V r. 1980 převzal soubor Jiří Koutný.
1960 - v ZDŠ pracoval zájmový loutkařský kroužek. Vedoucí Koryčánková. Maňáskové divadélko měla i mateřská škola. Vedoucí Plášková. (Kuslová)
Otrokovice
Soubor JKP Otrokovice (dříve ZK Svit). Založen roku 1947. Dřívější pojmenování \"Bouda\". Loutkařskou historii popsal Břetislav Langer.
Břetislav Langer dal k dispozici r. 1937 vlastní loutkové divadlo tehdejší obecní škole. Bylo sehráno několik her, z nichž nejúspěšnější byla \"Maminka\" od R. Česané. Činnost byla přerušena nástupem fašistické okupace Československa.
Po osvobození putovala scénka na sokolovnu. 1946 - vznik dřevěné přenosné konstrukce pro 50 cm loutky. U zrodu scény stáli Bř. Langer, Josef Stuchlík a Adolf Špetla. Když staré divadlo skončilo svou činnost , uskladnil je Langer opět doma. První představení na nové sokolské scéně bylo 12. března 1947. Hrálo se \"Posvícení v Hudlicích\". Získán dřevěný vojenský barák z Loučné na Šumpersku. 1949 - dán do provozu - začala nová éra Loutkového divadla v Otrokovicích. V roce 1951 přešlo pod ZK Svit Otrokovice.
Zpočátku loutkaři hráli s marionetami, ale později k nim přibrali i maňásky. V repertoáru měli starší, ale také nové hry Čechovy a Cinybulkovy. V počátcích existence byla nejlepší inscenací Jiráskova \"Lucerna\". V r. 1972 měl soubor za sebou 415 představení. Za třicet let svého působení otrokovičtí navštívili s loutkami 38 míst v okrese a okolí. Soubor má také dlouholetou družbu s loutkáři z Doubravy.
1981-82 - zastavení činnosti. Rekonstrukce skončila v prosinci 1982.
Loutkové divadlo mladých
Založeno v r. 1977. Do tohoto souboru přišly školní děti. Vedoucí profesor LŠU v Kroměříži Petr Pálka. Nastudování moderní pohádky \"O Budulínkovi\".
Zastavení činnosti z důvodu neustálého střídání školních ročníků. Podzim 1980 - návrat k aktivní činnosti. Vedoucí ing. Hana Zajitzová. V témže roce zahráli šestkrát pohádku \"O Budulínkovi\". V první polovině r. 1981 přibyla ještě \"Červená Karkulka\" od J. Středy.
Ukázky z práce Studia mladých přenášela v krátkém šotu i brněnská televize v pořadu krajského vysílání. Duben 1982 - premiéra hry M. Mašatové \"Čtyři pohádky o jednom drakovi\" v režii H. Zajitzové, která Loutkové studio mladých dočasně opustila v r. 1983. 1959 - vznikl při ZK Moravan Otrokovice maňáskový soubor \"Moravánek\". Vedoucí Doležal. Hráli jednou za měsíc v kulturním domě a také jezdili do Kudlova, Tečovic a Návojné. V repertoáru měli většinou hříčky z edice Divadélko - \"Soudeček medu, Janek Hastrmánek, Vrána a liška, Dva mrazíci, Kohout světapán, O zlé koze, Princezna Rozmařilka\". Činnost zanikla v roce 1963.
1961 - existovala loutková divadélka i na mateřských školách. Scénka Zelíkové hrála na třinácté mateřské škole. Na dvanácté mateřské škole hrála Kotásková se čtyřmi učitelkami. Čtrnáctá mateřská škola vlastnila také pěkné maňáskové divadlo. Vedoucí Tomášková. ( Kuslová)
Brumov
Počátek padesátých let - na osmiletce maňásková scéna. Vedoucí Dobroslav Skoumal. Marie Kroupová vede řadu let maňáskový soubor, který pracuje s kratšími či delšími přestávkami. Nelze zjistit přesné založení souboru. 1953 - bylo při ZK MEZ Brumov utvořeno pět úseků, mezi nimi i úsek kulturně výchovný, pod vedením J. Pospíšila a V. Nováka. Přehlídku v Napajedlích obsadili hrou \"O velké řepě\", která byla později zfilmována Hladíkem. Pod vedením Marie Kroupové vznikly hry \"Míček-Flíček, Koza Líza, Hračky na cestách, Kašpárkova odměna, Čertovy nevěsty\". S pohádkou \"Zázračný strom, pták a živá voda\" byli pozváni na okresní přehlídku do Otrokovic.
1963 - ubývalo dospělých členů, byl vytvořen dětský kroužek.
1974 - desetičlenný dětský soubor. Uspořádání dvou úspěšných loutkářských festivalů v roce 1979 a 1980.
Maňáskový kroužek při SZK MEZ Brumov
Nejmladší dětský soubor na okrese. Vznikl na začátku roku 1982 z iniciativy vedoucí kroužku Krupicové a režiséra Kostky. 1982 - \"Pohádka o obrovi\". Další hry \"Čert a Káča, Jak se Honza stal králem\". 1983 - pohádka \"Kuk, Fu, Muk\", režisér I. Kostka. V témže roce dramatizace \"Začarovaného lesa\" od Fr. Hrubína.
Loutkářský soubor učitelek MŠ okresu Gottwaldov - \"Korálky\"
1969 - vznik loutkářské činnosti na mateřských školách v okrese Gottwaldov. Duben 1969 - školení s názvem \"Práce s loutkou\" proběhlo v Luhačovicích, vedla Zdena Hradská. Předvedena hra \"Míček-Flíček\". Učitelky se rozhodly založit maňáskové divadlo. Organizátorkou veškerého dění se stala Marie Fuksová. Koncem roku 1969 - loutkářky z MŠ I Vizovice, MŠ Otrokovice-Náměstí, v Gottwaldově pak školy - Fügnerovo nábřeží, Kolektivní dům a Bartošova čtvrť. 1970 - vznik samostatné loutkařské sekce při kabinetu předškolní výchovy v Gottwaldově. Učitelky vystupovaly i na okresních loutkařských festivalech: 1971 Napajedla, 1972 Vizovice, 1973 opět Napajedla.
Koncem r. 1973 byla zjištěna loutkářská činnost na 48 mateřských školách v okrese.
Byl vytvořen SAL (Svaz amatérských loutkářů). Učitelky se staly jeho členkami. V soutěži, kde vystupovalo 25 souborů z Čech a Moravy získaly v roce 1976 desáté a v roce 1977 třinácté místo.
1983 - čtrnáct přehlídek na mateřských školách. Poté soubor vystupuje pod novým názvem \"Korálky\".
1981 - vedoucí souboru Zdenka Jeníčková.
Loutkové scénky ve školských zařízeních
Loutkový soubor 3. ZŠ Gottwaldov-Díly
1973 - iniciátory založení souboru byli Jan a Olga Roháčkovi. Spolupracovali s učitelkou Ivanou Žaludkovou. První hrou byla písnička \"Když jsem já sloužil\", ilustroval Jan Roháček. 1974 - Ivana Žaludková odešla.
V r. 1976 se ujímá družiny i jeho divadla vychovatelka Marie Kudělková. Stává se členkou GUL. Dnes má soubor v repertoáru hry jako \"Naše zahrádka, O zlé koze, Kohout světapán, Statečný koníček\". Soubor má už za sebou také šest vystoupení na okresních dětských divadelních přehlídkách ve Slavičíně.
1983 - odchod vedoucí souboru Marie Kudělkové.
Loutkářský kroužek 11. ZŠ Malenovice - sídliště
1965-66 - vznik maňáskového souboru. Vedoucí Bohumila Hrubá. Tento pokus neměl dlouhého trvání.
1972-73 - další loutkářská aktivita. Vedoucí Alena Žáčková a Julie Běhůnková. Nacvičení hry \"O zlé koze\". Každý rok soubor hrál jednu až dvě loutkové hry z edice Divadélko.
Hry a změny vedoucích maňáskového kroužku 11. ZŠ Malenovice:
1973-74 vedoucí Alena Žáčková, Julie Běhůnková
(Diamantová sekera, Stříbrný kožíšek)
1974-75 vedoucí Alena Žáčková
(Vánoční překvapení, Evička v hájovně)
1976-77 vedoucí A. Žáčková, H. Freundová
(Naše zahrádka)
1978-79 vedoucí H. Freundová, J. Valová
(Jak se pejsek a kočička polekali, Jak pejsek a kočička oslavili narozeniny)
1979-80 vedoucí J. Valová, M. Zvonková
(Naše zahrádka)
1980-81 vedoucí J. Valová, M. Zvonková
(Jak se lenost nevyplácí, Jak se pejsek a kočička rozzlobili)
1981-82 vedoucí J. Valová, M. Zvonková
(Kouzelný prstýnek, O vdolečku)
1982-83 vedoucí J. Valová, M. Zvonková, V. Kenšová
(Zapomněnka, Tři prasátka, Slepička Pepička)
Loutkářský kroužek PO SSM při ZŠ Nedašov
Kroužek byl utvořen z iniciativy učitelky Dany Škaroupkové. Pomohla jí vedoucí brumovského loutkářského souboru Marie Kroupová. Květen 1979 - počátek souboru. 19. prosince 1979 - první představení. Děti doposud nacvičily a zahrály 20 drobných hříček, jako např. \"O šťastné mamince, Sněhulák Pajdulák, Tetka Chřipka\" a jiné. Hraje se šest až sedm vystoupení ročně. Dvojnásobná účast na okresní dětské loutkařské přehlídce ve Slavičíně.
Gottwaldovská úderka loutkářů (GUL) při OKS
GUL byla založena r. 1956 šesti členy tehdejšího krajského poradního sboru pro loutky. Byli to: Svatopluk Vlček, Břetislav Langer, Zdenka Hradská, Jaroslav Votánek, Josef Stuchlík a Hynek Staša. K zakládající šestici později přišla Brigita Schermová-Vlčková.
Podnětem k založení \"úderky\" byla návštěva V. Loutkařské Chrudimi. K hrám pro děti postupně přibývaly výstupy pro dospělé při různých příležitostech. Kolektiv pomáhá při vydávání Loutkařského zpravodaje i při pořádání krajských loutkařských festivalů.
Loutky vyrobili J. Votánek a Z. Hradská, scény J. Stuchlík a H. Staša, o dramaturgii se starali B. Langer a S. Vlček. Řady GUL se postupně rozšířily o další aktéry. První z nich přišel Jan Roháček, který přebírá principálské žezlo po Z. Hradské a B. Langerovi.
V r. 1960 se GUL stává členem UNIMY. Pomáhá organizovat VII. loutkářský festival v Napajedlích. 1963 - beseda s Gustavem Noskem (tvůrce Hurvínka).
1966 - k desátému výročí uspořádala GUL zajímavou výstavku ve školním areálu. Během druhého desetiletí se GUL několikrát zúčastnila loutkařské přehlídky \"Třebíčské loutkářské jaro\". Vyvrcholením dvacetileté aktivity byla pečlivě připravená výstava v kulturním domě na Lesní čtvrti.
1981 - oslavení čtvrtstoletí působnosti výstavou na Malé scéně.
1983 - bilancování činnosti: 600 představení vidělo 72 600 diváků. 1979 - nejúspěšnější představení \"Rok dítěte\". Soubor nacvičil a sehrál 125 různých hříček, výstupů i kompaktnějších her. Např. \"Lízinka, Kocour v botách, Cirkus, Zvědavé slůně\" a jiné.
Soubor vystupoval od šedesátých let na krajských festivalech v Třebíči, Jihlavě a Vyškově. Zlatým odznakem Matěje Kopeckého byli oceněni: 1957 - B. Langer, 1958 - Z. Hradská, 1961 - S. Vlček, 1964 - J. Votánek, 1966 - J. Stuchlík. Zlatým odznakem Josefa Skupy byli vyznamenáni: 1970 - J. Roháček, 1976 - O. Roháčková a M. Votánková.
Jan Roháček předal principálské žezlo Daně Pelíškové. (Votánek, Kuslová)
Loutkářství na Zlínsku-Gottwaldovsku
Zlín měl své první spolkové divadlo až v roce 1928 při zlínském Sokole. 1933 - firma Baťa zřizuje na \"Tržnici\" vlastní loutkové divadlo. Další divadlo vzniká na začátku okupace zásluhou učitele Vladimíra Matouška. Od roku 1937 má menší scénu také tělovýchovná jednota Orel. Hlavní představitelé loutkářství: Ladislav Vonderka, Miroslav Štěpán, Josef Šimáček, František Průša a Karel Volák. 20.2. 1944 - nálet na město. Další loutkářská činnost až po osvobození. 7.10. 1945 - sokolovská scéna začíná hrát.
Vznik loutkové scény \"Mládí\" ve škole \"Na Dílech\" s vedoucím F. Průšou. Aktivněji se loutkářství rozvíjí od podzimu 1946.
První loutkářské kursy začínají 16.2. 1947, pak na jaře i na podzim 1948, kde přednášel ing. Fr. Čech.
Září 1949 - je ustanovena krajská loutkářská subkomise pod KNV a krajským loutkářským referentem je zvolen zkušený divadelník a loutkář Břetislav Langer z Otrokovic.
Loutkářská činnost v gottwaldovském kraji nebyla ve všech jedenácti okresech stejná. Snaha o zlepšení pořádáním loutkářských besed. Tento způsob měl úspěch a opakovali jej i na jiných místech. Dalším způsobem k oživení loutkového divadla byly krajské loutkářské festivaly: říjen 1954 - Slavičín, 1955 - Prštné, 1956 - Gottwaldov, 1957 - Otrokovice, 1958 - Rožnov, 1959 - Vsetín a 1960 - Napajedla. GUL sehrál důležitou úlohu v loutkářském dění.
Iniciativa krajského poradního sboru pro loutky v Gottwaldově mohla existovat jen za podpory krajského odboru LUT a jeho činitelů. Přispěl k tomu tehdejší metodik S. Vlček.
Rozvoj loutkářské činnosti narušila padesátá a šedesátá léta. Loutkařské sály byly zabírány pro jiné účely. Úplné zmizení malých scének z měst a okolí. Skončila \"Dětská radost\", loutková scéna \"Orel\" z boudy u Přehrady, scéna na zlínských \"Pasekách\", loutkové divadlo na \"Sokolovně\", scénka \"Pionýr\" na Myslivně, mládežnický soubor v Mladcové a scénka na sokolovně v Prštném.
V činnosti pokračovaly soubory v Luhačovicích a Vizovicích. Konaly se také Okresní loutkářské festivaly. Mezi zasloužilé pracovníky na rozvoji loutkářství patří Věra Šimková. (Kuslová)

Minulost loutkových divadel v městech a obcích okresu Gottwaldov
Loutková scéna Sokol - Zlín
22. srpna 1869 - první představení ochotnického divadla ve Zlíně (Klicperův Divotvorný klobouk). 28. února 1928 - premiéra veřejného loutkového vystoupení \"Honza, kovář a čert\". Na vybudování této scény se podíleli členové TJ Sokol. Scéna měla trvalé stanoviště nejprve v malém, později ve velkém sále sokolovny.
V soutěži Hanácké sokolské župy obdržel soubor první cenu za hru F. Čecha - \"Kašpárek vždy zvítězí\", rok poté druhou cenu za aktovku S. Zapletala - \"Kašpárek vzdělávatelem\" a v r. 1936 opět první cenu v recitační soutěži ve Všetulích.
Do roku 1938 vykonával funkci předsedy loutkářského odboru F. Válek, po něm K. Starostka. Významnými členy scény byli dr. Pavel Blažek, Josefína Šťastná, Karel Vaďura, Jindřich Calaba, B. Čech, F. Liška, J. Klinkovský, paní Mlýnková a Válková.
Během okupace se nesmělo hrát. 7. října 1945 - scéna znovu ožila. Loutkáři nacvičili hru od M. Štulíkové - \"Jak bylo prasátko zachráněno\".
Koncem roku 1952 přestal existovat loutkový soubor Sokola. Jeho činnost převzala Loutková scéna Svit, která vybudovala novou scénu v přízemí hotelu Moskva.
Loutková scéna Svit
30.11. 1952 - první hra: Malíkův \"Míček-Flíček\". Toto představení proběhlo ještě na staré scéně v sokolovně. 29.3. 1953 - \"O červeném autíčku\" - poslední představení dr.Pavla Blažka.
29.11. 1953 - V. Simonov \"Aladinova kouzelná lampa\" - první hra na nové scéně. Další hry od B. Svatoně - \"Sůl nad zlato\" a N. Gernětové a F. Gurevičové - \"Kačátko\". V létě 1953 provedl ZK nákladnou adaptaci scény. 5. prosince 1954 - slavnostní zahájení přebudované scény. Byl uveden Malíkův \"Míček-Flíček\". Do funkce vedoucího souboru byl zvolen Josef Kozubek.
Soubor se zúčastnil v r. 1956 dvoudenního krajského festivalu v Prštném, rok poté jako vítěz krajského kola postoupil do národní přehlídky v Opavě. 1962 - u souboru existovala stálá i zájezdová scéna. O úspěch a popularitu loutkové scény \"Na hotelu\" se přičinili: Průša, Štěpán, Kozubek, J. Císař, J. Fux s manželkou, Z. Kroupa, V. Kovařík, D. Sýkora, L. Šlosárek, F. Vojtěch, S. Kaválek s manželkou, Křížovi, Turovští, Matonohovi a Jiroutkovi. 1962 - ZK Svit přišel o stálou scénu. Kvůli nedostatku skladových prostor byly kulisy a loutky zapůjčeny jiným souborům.
Za instruktáže herce Divadla pracujících Václava Kafky byla nacvičena hra \"O nespokojeném kohoutkovi\", kterou zahráli v několika patronátních obcích.
Loutkové divadlo Baťa - Zlín
30.9. 1933 - slavnostní otevření divadla hrou \"V říši divů a bájí\" od ing. Kopence.
Květen 1934 - premiéra her \"Divotvorná růže a Kašpárek mezi černochy a indiány\". Autorem her byl redaktor Václav David.
1936 - loutkové divadlo hraje dál v sále Tržnice a sklízí úspěchy s hrami leteckého cyklu - \"Kašpárkova cesta světem a samoletem, Raketou na měsíc, Kašpárkův let do stratosféry a Raketou do nebe\".
Autoři her: B. Schweigstill, ing. F. Čech, O. Šeller, J. Průcha, Ch. Hobersbergrová, L. Tesařová, dr. Driml.
Divadélko hrálo v \"Blešárně\", jak se tehdy sálku na tržnici říkalo, až do roku 1940.
Loutková scéna \"Radost\"
Avantgardní loutkové divadlo s vysokou uměleckou úrovní. Zakladatelem byl učitel Vl. Matoušek, který se přestěhoval v r. 1938 z Břeclavi, kde vedl deset let stejnojmenný soubor,
do Zlína.
Zlínská Radost byla zřízena Vyšší lidovou školou Tomáše Bati, a to hlavně zásluhou ředitele školy L. Vlčka. 13.11. 1939 - zahájení její činnosti oficiálně zaznamenal okresní
úřad ve Zlíně.
15.10. 1939 - první představení Radosti byla výpravná pohádka J.K. Vršovického - \"Dlouhý, Široký a Bystrozraký\". Hru upravil K. Tkáč, režii měl Vl. Matoušek, scénickou výpravu F. Mikeš.
Od založení scény stále spolupracovali především manželé Kotzmannovi, učitelka J. Oppová, fotograf F. Mikeš, učitel J. Jochman.
Nejúspěšnější hry: J.K. Vršovický - K. Tkáč - \"Dlouhý, Široký a Bystrozraký\", Skálová - \"Jiříkův Štědrý večer\", inscenace K.J. Erbena - \"Svatební košile\", hra J. Kvapila - \"Princezna Pampeliška\".
Ohlasy a kritika na představení zlínské Radosti v době války byly velmi příznivé (mezi autory je i jméno docenta Fr. Tenčíka). Radost přesáhla svůj region a byla kladně hodnocena vedle takových scén jako pražská \"Říše loutek\", \"Umělecká výchova\", nebo v Hejčíně \"Kašpárkova říše loutek\".
O činnosti divadélka nás také informují zprávy z novinových výstřižků v závodním archivu n. p. Svit.
Loutková scéna \"Mládí\" - Bartošova škola - Díly
Zlínští loutkáři, kteří koncem války nesměli hrát, se sdružili, aby mohli neveřejně provozovat svou zálibu. Do klubu ABŠ na Společenském domě přinesli rodinné divadélko a nacvičili hru \"Zlatý květ - čarovný květ\". Další hra \"Honza hledá Kašpárka\". 3.8. 1944 - Schmoranzův \"Začarovaný les\". Divadlo převzalo moderní metody.
Rodinné divadélko už nestačilo, členové uvažovali o větší scéně.
Malá scénka ještě naposledy zahrála v září a říjnu hry
\"Čarovná podkova\" a \"Jak švec čerta ošidil\". Zahájení na nové scéně bylo plánováno na listopad.
20.11. 1944 - letecké bomby těžce poškodily Společenský dům, a tím i místnost ABŠ. Březen 1945 - loutkáři zjistili, že bomby divadélko zcela zničili a materiál lidé rozkradli.
Nová scéna se vybudovala ve škole Na Dílech (dříve zde sídlila Matouškova Radost). Scéna se nazývala \"Mládí\". Osazenstvo souboru \"Mládí\": Průša, Štěpán, Toufal, Volák, Vonderka a další.
7. října 1945 - první představení - Průšova \"Perníková chaloupka\". Další hry: Schmoranzův \"Začarovaný les\", Multrusova \"Čarovná podkova\", Tesařové \"Vodníková Hanička\".
S příznivým ohlasem se setkali Karafiátovi \"Broučci\" (celkem 15 představení).
Následovaly další hry: S. Mašínová - \"Velešický poklad\", B. Schweigstill - \"Kmotry klepny\", J. Kopenec - Vršovický - \"Kašpárkův let na Měsíc\". 14. dubna ukončil soubor sezónu náročnou hrou \"Z pohádky do pohádky\".
Další sezóna 1946-47 byla zahájena hrou J. Kvapila - \"Princezna Pampeliška\". Hra \"Cirkus\" - členové souboru vypracovali sami scénář a výstupy.
Začátkem roku 1947 bylo Mládí, účinkující pod hlavičkou ČSM, převedeno na Okresní radu odborů. V roce 1947 byly uvedeny hry: \"Kouzelný koberec, Bezhlavý rytíř, Zlý dědek Pikuliš, Kašpárek na zemi, nebi a pekle a Vodníkova Hanička\".
4.-7. července 1947 - Loutkářský sjezd v Týně nad Vltavou, konaný u příležitosti stého výročí úmrtí Matěje Kopeckého. Zúčastnili se ho také zástupci scény Mládí: Fr. Průša, M. Štěpán, K. Volák, Fr. Nevrkla.
Tímto sjezdovým zápisem končí také informace o činnosti v kronice souboru Mládí. Mládí definitivně padlo v roce 1952.
Loutková scéna \"Dětská radost\" - Zlín
Scénu založil Rudolf Křivánek, který se přestěhoval v r. 1936 z Břeclavi, kde účinkoval v divadle Radost, do Zlína. Po osvobození začal v r. 1946 s několika přáteli budovat první scénu \"Dětskou radost\". Hrálo se na ní v hostinci U Jašů na Vršavě. Druhá scéna byla vybudována v aule školy na Zálešné. Ve škole vydrželo divadélko pouze dva roky.
Nová scéna vznikla v dřevěné klubovně \"Na Požáře\" vedle přehrady r. 1949. R. Křivánek měl zde nahrávací techniku.
Klubovnu a její okolí zabrala vojenská správa. 1952 - nové stěhování do auly jinojazyčné školy. Zahájení na nové scéně proběhlo 28. března 1954 hrou \"Král Lávra\", kterou podle K.H. Borovského zdramatizoval R. Křivánek. Byla to ochozová scéna.
R. Křivánek napsal a upravil několik loutkových her. Např.: \"O zlatých jablíčkách\" (1950), \"Nejšťastnější člověk\" (1951), \"Konec loupežníka Filomena\" (1951) a další.
Za desetileté působení soubor odehrál 32 inscenací.
1956 - R. Křivánek odchází z Dětské radosti, zlínská Dětská radost tím definitivně končí svou existenci.
Loutková scéna \"TJ OREL\" - Zlín
1937 - Josef Císař s Františkem Kučerou dali do provozu objevené rodinné divadélko a hrávali pro děti na \"Orlovně\". Válka tuto činnost prakticky ukončila.
Po osvobození začal Josef Císař budovat stálou marionetovou scénu v dřevěné boudě u přehrady. Hrát se začalo v r. 1947. Na pořadu byly současné hry, především Čechovy. Vedoucím zůstal J. Císař. Činnost trvala až do sjednocení tělovýchovy.

Soubor Šidlo - Zlín, při ZK Svit, ZPS, Rudý říjen
Vznikl v r. 1948 a byl složen z některých členů Mládí a studentů uměleckoprůmyslové školy. Založil jej Václav Kábrt.
Po dobu tříleté existence (1948-51) nastudovali členové asi šest hříček pro loutky (\"Kolotoč, Kacafán a Hacafán, Pepík loupežník, Míček-Flíček, Dědečkovy pohádky, O Jankovi - s touto inscenací se zúčastnili I. Loutkářské Chrudimi v r. 1951, jako první a jediný amtérský soubor, hrající spodovými loutkami).
Loutková scéna \"Zlínské Paseky\"
Principálem divadélka byl ing. Vl. Sedláček. Scénu založili Boleslav Libíček a Norbert Švakr v šatně sálu místního hostince. První představení scéna odehrála v roce 1942. Na jejím provozu se aktivně podíleli A. Staša, Z. Seberová, H. Chudárek a řada dalších. Členové souboru spolupracovali s R. Křivánkem. Činnost zanikla v roce 1954. Ale v roce 1961 se objevuje zpráva, že soubor hraje závěsnými loutkami. Vedoucí scénky Janota.

Soubor \"Pionýr\" RK Obchod obuví
Vedoucí Štěpán Kotolán. Scéna, pod názvem LS Družba byla pravděpodobně založena v r. 1955. První představení \"Jak Kašpárek naučil vodníka tančit\" mělo úspěch. Scéna se tedy rozšířila o název \"Pionýr\". 1957 - soubor odehrál 19 představení. 1959 - Scheigstillovy hry: \"Kuba-mlsná huba, Kašpárek a loupežníci, Krejčí, švec a Kašpárek\". Hry: \"Děd Všechnosněd\" od Hirsche a \"Ponocný a strašidlo\" od Žemly.
1960 - rozdělení souboru na maňáskový a marionetový. Sehráli celkem 34 her. Divadlo bylo v roce 1962 zbořeno. Š. Kotolán se téhož roku stal členem GUL, kde působil až do své náhlé smrti v červnu 1968.

Loutková scéna \"Podvesná\"
Byla zřízena po osvobození. Nebyla nikdy uvedena v život.
Loutková scéna \"Obeciny III\"
Je spojena s místní organizací KSČ. Vedoucí scénky Františka Fillová.
Maňásková scéna \"Družba\" /ZK Distribuce/
Založena v roce 1952. Na okresním sjezdu loutkařů předvedla své \"Kačátko\".
Maňásková scéna \"II. Morysův dům\"
1952 - vedoucí Mráčková
Maňásková scéna \"Krajské knihovny\"
Hrávala od roku 1954 v místnosti krajské knihovny až do její přestavby. Vedoucí Karel Starostka.
Maňáskový kroužek \"Závodní prům. školy pletařské\"
Založen v roce 1958. Vedoucí Fr. Průša s ním nacvičil \"Kouzelnou galoši\".
Maňásková scéna \"OÚNZ-Poliklinika\"
Vznikla v roce 1959. Vedoucí dr. Jungman. Leden 1960 - premiéra pásma \"Večer maňáskových grotesek\". 1961 - připravili hru \"Bacilínek\" od dr. Drimla.
Maňáskový kroužek \"Domova Marie Majerové\"
1960 - založen Emilií Jiroutkovou.
Maňáskový kroužek \"7. osmiletky\"
Jeho vedoucí byla učitelka Ludmila Bublíková. Prvního března 1960 zahrál soutěžní představení.
Loutkový soubor \"Sluníčko\" - DDM Gottwaldov
Působil asi od r. 1966 při Okresním pionýrském domě. Vedoucí Česlav Zapletal. V roce 1967 se tento kolektiv zúčastnil okresní loutkářské přehlídky v Otrokovicích hrou \"Král Abeceda\" a svou účast zopakoval i v r. 1968 hrou \"Budulínek\" od Plevy a v r. 1969 \"Statečným koníčkem\". Odchodem Česlava Zapletala skončila činnost okresního DDM. (Kuslová)

Loutkářská minulost dalších obcí okresu Gottwaldov
O úspěších loutkářů ve Fryštáku pojednává studijní práce Česlava Zapletala s názvem \"Tradice českého ochotnického divadla ve Fryštáku\".
Vznik loutkového divadla ve třicátých letech, které působilo na sokolské scéně. Hry od B.Schweigstilla, M. Kopeckého, B.Studničkové a hry vybrané z Knihovny českých loutkářů, z Knihovny vybraných loutkových her a Kašpárkovy knihovničky.
V zimních měsících se hrálo deset až patnáct představení.
Zákazem sokolské činnosti za okupace bylo hraní přerušeno.
Po osvobození nastupuje mladá generace. Na pořad přišly opět hry pohádkového typu. Kolektiv vedl J. Kubát st. 1950 - na národní škole existoval loutkářský soubor pod vedením B. Bardějové.
Ve druhé polovině padesátých a začátkem šedesátých let vedl další loutkový soubor při TJ Tatran - Fryšták Josef Šindler.
Hry Fr. Čecha a B. Schweigstilla. 1956-59 - vedl otec Česlava Zapletala maňáskový kroužek \"Tyl\", který působil pod pionýrskou organizací místní základní školy.
V r. 1962 převzal loutkovou scénu na sokolovně Č. Zapletal ml. Scéna byla uložena v nevytápěném vlhkém traktu sokolovny. Fryštácký soubor byl jediný, který hrál se zastaralým typem loutek i dekorací. V průběhu padesátých let zařizovaly soubory své scény moderními závěsnými loutkami většího typu (50 cm), maňásky nebo javajkami. Soubor se orientoval na hry s maňásky a javajkami. Soubor vystupoval pod názvem \"Jitřenka\". (Zpočátku pod TJ Tatran, později začali nacvičovat v knihovně. Od r. 1969 hráli pod Městskou knihovnou). \"Jitřenka\" vystupovala také na soutěžích.
O práci souboru vyšel článek v časopise Československý loutkář, roč. 1971.
Velký vliv na kvalitní výkony souboru měl Štěpán Kotolán.
Po roce 1973 - omezena činnost jen na příležitostné vystoupení pro mateřskou školu. 1978 - poslední vystoupení s \"Kašpárkovými obrázky\" i dalšími malými hříčkami. Soubor Jitřenka sehrál od roku 1961 celkem 132 představení. (Kuslová)

Malenovice
První loutková scéna v letech 1908-1910. Provozovatelem byl místní občan Gerlich. Hrálo se v hostinci Na Plockově (nyní Na Přístavě) a používalo se skládací jeviště. Historické hry: \"Noc na Karlštejně, Oldřich a Božena, Pražské posvícení, Mikuláš Zrinský\" a jiné. Kromě Malenovic vystupovalo toto loutkové divadlo i v okolí, především v Bohuslavicích a Březolupech. Gerlichův podnik zanikl z neznámých příčin už před druhou světovou válkou.

Loutková scéna \"Sokol - Malenovice\"
Vybudovali ji v r. 1946 Josef Moskoř a Karel Volák. Malenovská scéna byla nejdříve umístěna v poměrně malé místnosti hospodářského úřadu, později v turistické ubytovně v sokolovně.
Velký zájem o loutkové divadlo v Malenovicích. V neděli se hrávalo dvakrát před plným hledištěm. 1. březen 1947 - divadlo zahájilo své účinkování hrou \"Míček-Flíček\". 1947 - za pět měsíců se uskutečnilo 12 her ve 43 představeních. Hry Fr. Čecha \"Štědrý večer a Kouzelný koberec\", Kučerova \"Pohádka o zlaté rybce\" a Čechův \"Bezhlavý rytíř\". 1951-54 - vzhledem k reorganizaci tělovýchovy soubor nehrál. 1954 - začalo se hrát pod hlavičkou Osvětové besedy, opět pod vedením J. Moškoře. Nová činnost trvala jen rok, poslední zápis je z 26. dubna 1955.
Vl. Průša budoval celkem třikrát loutkovou scénu v Malenovicích. 1953 - přenosná scéna v Tylově divadle. 1956-57 - divadélko v bývalých lázních. Listopad 1957 - listopad 1959 - budování divadélka \"Na klášteře\". 1960 - první hra \"Bezhlavý rytíř\". Soubor spolupracoval s divadlem ZK Svit. 1969 - konec činnosti scény a loutkového divadla v Malenovicích.
Maňáskový soubor při ZK Obnova
Založen v r. 1952. 1954 - vedoucí Josef Moškoř. Životnost souboru nebyla zjištěna.
Loutková scéna \"Orel\"
1947 - devět představení.
Loutková scéna \"Junák\"
1947 - čtyři představení. Svou činnost pravděpodobně skončila ve stejném roce. (Kuslová)
Prštné
1947 - loutkové divadlo ve škole. V témže roce byla na popud místní organizace založena prštenská scénka. Skládací scéna zakoupena od malenovských loutkařů. Loutky vyrobil Jaroslav Votánek. Zprvu se hrálo v dřevěné schůzové \"Boudě\" na Podhoří (1947-48), dočasně v hostinci u Marečků (1949) a
nakonec si kolektiv vybojoval místo pro stálou scénu v
přístavbě sokolovny, kde zůstal až do konce své činnosti.
Vedoucími scény byli postupně L. Kypr, R. Hořák, V. Donát a
opět R. Hořák.
První hra \"Sirotkův svatý Mikuláš\". Další hry: \"Vodníkova Hanička, Pohádka naruby, Bacilínek\" a další. 1952 - zrušena scéna Mládí. Část vybavení byla použita na rekonstrukci a doplnění vlastního divadla. Soubor umělecky rostl a získával úspěchy. Říjen 1954 - soubor vystupoval na I. krajském loutkářském festivalu ve Slavičíně s inscenací od Josefa Kainara \"Zlatovláska\". 1954 - loutkářská soutěž sedmi souborů, Prštné bylo nejlepší se svou inscenací \"Princezny Pampelišky\". 1956 - oprava sokolovny, která narušila veškerou činnost. Odešel vedoucí V. Donát. Vedení převzal R. Hořák. Soubor provedl několik repríz starých her. Z oblíbených dřívějších her se objevily v období od r. 1958-62 \"Míček-Flíček, Bezhlavý rytíř, Pohádky strýce Boba, Sněhurka a sedm trpaslíků, Dvanáct měsíčků a Vodníkova Hanička\".
Loutková scéna v Prštném patřila postupně pod několik organizací - KSČ, TJ Sokol (Spartak), závodní výbor ROH ZPS a naposledy ZK Svit, ZPS a RŘ.
1962 - konec scény, loutky byly převezeny do Malenovic. (Kuslová)

Mladcová
1947 - snaha o obnovení malé scénky, nakonec skončilo neúspěchem. 5. prosince 1957 - založil J. Roháček se svou manželkou loutkový soubor \"ČSM - Mladcová\". 12. ledna 1958 - první představení. Za tři roky sehráli 38 představení. 1959 - účast souboru na VI. krajském festivalu. Scéna měla v repertoáru převážně hry tzv. \"malých forem\" a hry z edice Divadélko.
V r. 1960 navázal soubor spolupráci s Otrokovicemi na výměnná představení. K šesti zakládajícím členům přibylo dalších devět.
Činnost souboru byla ukončena představením na Kolektivním domě v Gottwaldově. 5. června 1962 za období pěti let sehráli 59 představení v obci i mimo obec. (Kuslová)

Kudlov
Ředitel místní obecné školy R. Mikulík založil ochotnické divadlo po první světové válce. Loutková představení v té době jen od kočovných loutkářů. Historické hry \"Oldřich a Božena, Zavraždění sv. Václava\". 1924 - Mikulík se rozhodl vybudovat vlastní loutkovou scénu. Loutky vyřezal kudlovský lidový řezbář Miroslav Vrba st. Scéna vydržela jen dva roky (1925-26).
Těsně před druhou světovou válkou bylo zakoupeno pro školu menší skládací loutkové divadlo. Většinou sloužilo pro školní představení. Během konce války skončilo divadélko na půdě školní budovy.
1946 - školní scénka kudlovské organizace ČSM. Kvůli velkému zájmu se vybudovala nová scéna (1947). Novou scénu nazvaly \"Mládí\". Hlavními loutkoherci byli M. Vrba st. a ml. Kudlovští loutkáři se přihlásili do soutěže loutkových divadel hrou \"Červený kvítek\". Dostali se do celostátního kola, kde získali třetí místo za Prahou.
Po příjezdu z Ostravy se rozhodli loutkáři postavit novou scénu s moderním zařízením v sále kulturního domu. Na této scéně svazáci sehráli v r. 1948 až 1957 řadu loutkových her za velkého diváckého zájmu.
Scéna zanikla při přestavbě kulturního domu v r. 1958. (Kuslová)

Březnice
1929 - první zmínka o loutkovém divadle je ve školní kronice. Další éra loutkového divadla nastala po otevření kulturního domu v Březnici 26.7. 1953. Výbor osvětové besedy utvořil loutkářský kroužek. Vedoucí Miroslav Hanačík. Tato činnost trvala do r. 1956, kdy byl kulturní dům uzavřen.
Po tříleté pauze přebírá loutkovou scénu TJ Sokol. Vybudovala v přísálí sokolovny stálou loutkovou scénu, na které se po několik let hrálo.
V r. 1965 převzala loutkovou scénu kulturní a školská komise při MNV Březnice. Vedoucí Ludmila Glombová. V sezóně 1965-66 sehráli tři představení - \"O pyšné base\" od V. Cinybulka, \"Děd Všechnosněd\" od A. Hirsche a \"Vodník pod vyšehradskou skálou\" od Fr. Langra.
Po dvou letech se scéna rozpadla.
Rok 1947 - TJ Sokol měla v Březnici loutkovou scénu, která však brzy zanikla.
1952 - školní loutková scéna v Březnici hrála 3.2. 1952 soutěžní představení. Vedoucí byl Korytář.
1959 - loutkáři si zařídili loutkovou scénu při organizaci ČSM, kterou pod vedením učitelky Jelínkové chtějí uvést v témže roce do činnosti. (Kuslová)

Lukov
1959 - Chovanec, Šošolík, Hába a Grulich založili loutkový soubor. Pro hraní si zrekonstruovali dřevěnou budovu.
1961 - vedoucí Chovanec, hrálo se třikrát do měsíce. Z předvedených her měly největší odezvu \"Tanec s čertem, Honza a zlá princezna, Ponocný a strašidlo\". 1964 - lukovská scéna dvakrát týdně zkoušela s nadějí, že bude hostovat na pěkné scénce v Držkové. To byla poslední zmínka o loutkářích z Lukova. (Kuslová)
Hrobice
Loutkové divadlo hrálo v obci r. 1938-47. Zřizovatel i režisér byl řídící učitel Oldřich Fajkus. Divadélko mělo velmi dobré elektrické vybavení se světelnými efekty. Když byla za okupace zakázána ochotnická činnost, zůstalo Fajkusovo divadélko jako jediný představitel kultury v obci.
1948 - konec loutkové scény v Hrobicích. (Kuslová)
Slušovice
Ve Slušovicích existovalo loutkové divadlo pod TJ Orel. V roce 1947 sehrálo sedm představení.
1946 - vznik loutkového divadla v národní škole. Hrály se hry Fr. Čecha se Škrholou a Kašpárkem. 1948 - vystoupení v soutěži LUT se hrou \"Milióntý posluchač rozhlasu\". V prvních letech se hrály hry \"Jak Kašpárek roztočil čerty, Hloupý Honza se žení, Kašpárek u čaroděje , Rusalka\" a jiné. 1953-54 - hry \"Míček-Flíček\" a \"Šípková Růženka\". Osudy této scénky po r. 1954 nám zatím nejsou známy. (Kuslová)
Želechovice
1947 - loutkářská parta pod TJ Orel sehrála šest představení, loutková scéna Sokol měla sedm představení, loutková scéna při národní škole uskutečnila dvanáct představení. Poslední dvě uvedené scény vedla údajně A. Derková. Činnost orlovské a sokolské scény pravděpodobně neměla dlouhého trvání.
1950 - školní soubor A. Derkové měl název \"Dramatický kroužek\". V červnu 1956 sehráli dvě představení Kopencovy hry \"O nespokojeném kohoutkovi\". V r. 1958 to bylo už 17 vystoupení. Některé hry: \"O domečku na kopečku, Tři přání, Hrášková princezna\" a další. Na začátku každého školního roku vytvářela A. Derková na ZDŠ v Želechovicích nový loutkářský kolektiv, který rozdělovala podle tříd na jednotlivé skupiny. (Kuslová)




Sehradice
Z vyprávění pamětníka
1906 - divadelní kroužek při sboru dobrovolných hasičů, činnost přerušena za 1. světové války.
1922 - založen nový divadelní kroužek (řídící učitelka Kamila Hruboňová), 1934 - zakoupeny kulisy, 1941 - činnost ukončena.
1954-5 - činnost obnovena, konec padesátých let - činnost ukončena. (Kuslová)
Kašava
Vyprávění pamětníků, OA Klečůvka, kronika obecné školy v Kašavě 1807-1940.
Před rokem 1920 při spolku Omladina, od dvacátých let při spolcích: Mariánská družina dívek v Kašavě, TJ Orel, Svaz katolických žen a dívek, až 5 představení ročně.
20.7. 1930 - slavnostní otevření Katolického domu a Orlovny, při této příležitosti sehráno představení \"Lešetínský kovář\", počátek padesátých let konec činnosti.
Školní divadlo od dvacátých let (řídící učitel Vaňhara, řídící učitelka Hrubá, učitel Dvořáček, většinou dvě představení ročně).
Loutkové divadlo - od konce dvacátých let, ve škole (učitelé), i Svaz katolických žen a dívek.
Malá scéna ZUŠ Zlín
Amatérské divadlo při tehdejší lidové škole umění od roku 1969 až do současnosti, nyní několik souborů: Soubor Malé scény, alternativní divadlo Tvůrčí skupina Medomed, skupina bývalých žáků Malé scény, ZA ZÁDY DOHROMADY, soubor Povidlo, loutkoherecký odbor. (Kuslová)