Texty: ŠMOLÍK, Miroslav: Informace z pozůstalosti po Karlu Macasovi.

Místopis českého amatérského divadla


Ústí nad Labem

V meziválečném období existovaly v Ústí n.L. nejméně dva české divadelní soubory, které výrazně vstoupily do povědomí kulturní veřejnosti - nejen české - tohoto převážně německého města se silnou českou menšinou (nejméně proto, že není vyloučeno, že vedle těchto dvou nejvýznamnějších nepůsobily po určitou kratší či delší dobu i soubory jiné):
Starší, déle působící soubor Jirásek - celým názvem „Jednota divadelních ochotníků Jirásek v Ústí nad Labem, člen Ruthova okrsku ÚM DOČ“ - a o několik let mladší „Havlíček“. Oba soubory „soupeřily v ušlechtilém zápolení“ - jak píše dobový tisk. Výraznými osobnostmi onoho období byli zejména ing. Karel Macas, vůdčí osoba souboru Jirásek, pánové Tichý a dr. Svoboda - jejich příslušnost k některému z obou souborů není hodnověrně v dostupné dokumentaci doložena, lze mít za to, že patřili k souboru Havlíček, ale nelze vyloučit ani příležitostnou výpomoc režií v Jirásku, vzhledem k mimořádné nejen divadelní, ale i občanské, sportovní a vůbec společenské vytíženosti („angažovanosti“) ing. Macase. A konečně členka Jiráska paní učitelka Svítková, která se stala nezapomenutelnou vzornými dětskými představeními se stovkami účinkujících českých dětí.
Dostupná dobová dokumentace z pozůstalosti po panu ing. Karlu Macasovi, z níž čerpáme, se ovšem vztahuje téměř výhradně k těm představením, v nichž pan režisér Macas sám hrál a která většinou i režíroval.
V chronologickém pořadí soubor Jirásek inscenoval tyto hry:
V roce 1923 - 7. a 8. dubna M. Glasse a E. Kleina: Firma, 2. června K. Scheinpfluga hru „Geysir“ a ještě v témže roce 28. října k 5. výročí ČSR Jiráskovu Lucernu.
V roce 1924 - 17. a 18. května K. Čapka Věc Makropulos.
V roce 1925 - 6. července Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně.
V roce 1926 - 1. května „k oslavě svátku práce“ K. Čapka R.U.R., 26. září G. Beera Zlámaný žebřík, 28. října k výročí republiky Tylova Strakonického dudáka.
V roce 1927 - 13. března Šrámkův Měsíc nad řekou a - opět k výročí vzniku Československa - Jiráskovu Lucernu. Z dokumentace nevyplývá jednoznačně, zda se jedná o nové nastudování nebo o obnovenou premiéru nastudování z roku 1923, spíš se však jednalo o novou inscenaci s částečně novým obsazením.
V roce 1928 - 7. března k poctě Masarykových narozenin byl uveden Shakespearův Kupec benátský a týž rok k 28. říjnu opět Jirásek - tentokrát Emigrant.
V roce 1929 - 8. března k narozeninám T.G.Masaryka Gabriely Zapolské Morálka paní Dulské. Představení mělo velmi slavnostní ráz: se souborem vystoupila pohostinsky v titulní roli paní Marie Hübnerová, v té době jedna z největších hvězd ansámblu Národního divadla. Vystoupení paní Hübnerové se připravovalo dlouho a nebylo bez problémů. V té době panovaly extrémní mrazy a tehdy dvaašedesátileté paní se do Ústí příliš nechtělo. Nakonec však, aby podpořila českou menšinovou kulturu, se souborem vystoupila (viz obr.: faksimile jejího dopisu).

V roce 1930 - 28. září Jirásek - (dramatizace?) Vrbský F.L.Věk
V roce 1931 - 7. března Fred. Lonsdale Útěk z Egypta aneb Sex-appeal, s pohostinským vystoupením Václava Vydry (ačkoli představení se konalo v den výročí T.G.M., tomuto jubileu nebylo dedikováno; zřejmě se cítilo, že lehčí žánr komedie s k tomu nehodí).
26. května André Caillavet Rozkošná příhoda s pohostinským vystoupením Jiřího Steimara a
28. října „k výročí A. Jiráska a k výročí čs. nezávislosti“ A. Jirásek: „Gero“!
V roce 1932 - 9. dubna J. Lochera „Vzpoura starých“, 8. května A. Bernauera a R. Österreichera „Konto X“, 28. října k výročí republiky Lad. Stroupežnického Paní mincmistrová a nakonec v rámci mikulášského večera aktovku Bilibina „Mlčení“.
V roce 1933 - (pouze?) 14. ledna pro děti J. Kuchynky a Vl. Záhoříka Mafíček a Zrzáček v začarovaném zámku.
V roce 1934 - 1. května F. Šrámka Plačící satyr.
V roce 1935 - 11. února Franka Tetauera Evino nedůstojné povolání
7. března k výročí T.G.Masaryka A. Jiráska M.D.Rettigová a
20. října v rámci oslav státního svátku G.B.Shawa „Pygmalion“ (podle dobových kritik podala vynikající výkon L. Macasová v roli Lízy - viz foto).
V roce 1936 - 9. listopadu Viléma Wernera Lidé na kře s pohostinským vystoupením Frant. Smolíka.
V roce 1937 - 7. března k poctě Masarykových narozenin Karla Čapka Bílá nemoc (v roli maršála vynikl zvl. K. Macas)
30. května k oslavě narozenin. prezidenta Dr.E.Beneše dětské představení Vilmy Sokolové Pohádka o zlatém klíči a živé vodě (kritika ocenila zvl. režii učitelky M. Svítkové a „nacvičení“ představení s 250 dětmi)
19. června pak se slavnostním večírkem DS Jirásek rozloučil s manžely Karlem a Lubavou Macasovými; duše souboru, jeho režisér a herec Karel Macas byl služebně přeložen jako ředitel cukrovaru do Dobrovice (okr. Mladá Boleslav).


***

Dokumentace:
prospekty, novinové zprávy, fotografie, korespondence, mj. korespondence ing. K. Macase se členy pražského Národního divadla v souvislosti se sjednáváním jejich pohostinských vystoupení - s M. Hübnerovou, V. Vydlou, F. Smolíkem, také E. Kohoutem, ředitelem ND ve 20tých letech dr. Šafařovičem aj.
Z dokumentace lze usoudit, že nepodchycuje celou aktivitu souboru. Zatímco v některých letech soubor uvedl 3 i 4 hry v roce, v jiných letech jen jednu. Lze mít za to, že každoročně se uvedla i další představení, která však rodinná dokumentace Macasových nezaznamenává, protože manželé Macasovi v nich neúčinkovali.
Z přehledu her, které Jirásek nastudoval v letech 1923 až 1937, tedy v době, kdy v souboru působil Karel Macas, je zřejmé, že soubor vcelku citlivě vyvažoval kvalitní klasický repertoár především domácí v té době módními hrami, jak je uváděly (zřejmě) i profesionální scény, které však dnes již upadly zcela v zapomnění (Beer, Lonsdale, Caillavet, Tetauer aj.).


Bibliografie:
O představeních Jiráska referoval vždy dobový tisk, vesměs pozitivně, dobovou terminologií, z hlediska dnešního kritického slovníku spíš trochu naivní a povrchní, vždy ale s tendencí soubor povzbudit, ocenit, podržet.
O vystoupeních českých ochotníků referoval, a to ojediněle i v dost velkém rozsahu i tisk německý.
V rozmezí 15ti let jsme zaznamenali recenze různého rozsahu v českém regionálním tisku: Zájmy českého severu, Hraničář, Litoměřické listy, Průkopník, Krušnohorský obzor, Ústecké noviny, i v tisku německém: Elbezeitung, Aussiger Tagblatt.



Z pozůstalosti Karla Macase zpracoval PhDr. Miroslav Šmolík, IPOS


8.11.2000 - Šm.