Texty: CIRONIS, Petros: Národní divadlo a Rokycansko. Rokycany, b.n. 1984. Excerpce Ondřej Svoboda.

ROKYCANY o.Rokycany
Zprávy o produkcích divadelního charakteru, “kantácích, kejklích a rejích pořádaných při různých příležitostech hlavně studenty” máme již od 16. stol. V roce 1805 byl doktorem Ferdinandem Hejrovským založen ochotnický spolek, nejprve německý, později utrakvistický.
V r. 1838 byl založen Hudební a divadelní spolek, zřízeno Městské divadlo v Rokycanech (na Střelnici), 19. 4. 1838 zahájena pravidelná představení činoher (Štěpánek: Čech a Němec, Klicpera: Divotvorný hrnec), zpěvoher i oper (Weigl: Švejcarská rodinka). Do roku 1848 se řadilo mezi přední venkovská divadla. V r. 1848 založena podle pražského vzoru Slovanská lípa (zakázána v témže roce) a Občanská beseda (zrušena v r. 1851). V poslední čtvrtině 19. stol. zde působilo 26 spolků, z nichž některé měly ve stanovách i divadelní činnost: Dělnická jednota (1873), Pěvecký sbor Záboj, Tělocvičná jednota Sokol, Čtenářský spolek Hálek (1881), Dělnický vzdělávací a podpůrný spolek Rovnost (1891), politický občanský dělnický spolek Svornost.
22. 10. 1882 uskutečnil spol. Hálek společně se Sokolem představení ve prospěch Národního divadla.
Na přelomu století fungovalo vedle jeviště na Střelnici i jeviště v Sokolovně, kde působil prof. Leo Richter a studentské divadlo.
Ve dvacátých letech se zformoval Dramatický odbor DTJ (hry z dělnického prostředí a s náměty boje dělníků, v letech 1929-43 sehrál 42 her).
V r. 1939 byl založen divadelní soubor J. K. Tyl (předseda Josef Kroc), který soustředil zbytky ochotníků z různých spolků (hasičů, JPT, DTJ, Sokola a dalších). V době okupace hrál soubor za hostování mnoha hereckých kapacit (F. Štěpánek, E. Kohout, St. Neumann, J. Vojta, F. Smolík, J. Šejbalová, O. Scheinpflugová ad.) První představení po válce se uskutečnilo v r. 1947 v Sokolovně (Stroupežnický. Naši furianti, r.: Frant. Kltečka), v dalších letech se hrálo v Sokolovně i ve Střelnici až 10 premiér ročně např. Fidlovačka, Bílá nemoc, Jan Hus). Od roku 1958 je zřizovatelem souboru Odborový dům kultury (rep. např.: Mam’zell Nitouche, Kat a blázen, Daskabáty hříšná ves, Drak je drak, Slaměný klobouk...). Soubor pracoval do r. 1964. V r. 1980 obnovena činnost - pohádky pro děti, jedna hra pro dospělé.
Od r. 1958 působil v Sokolovně Loutkářský soubor.
Cironis, s. 5 - 33
Literatura:
CIRONIS, Petros: Národní divadlo a Rokycansko. Rokycany, b.n. 1984.
CIRONIS, Petros: Z historie Slovanské lípy v Rokycanech, in Kulturní přehledy města Rokycan č. 6/1970, s. 1
CHALOUPKA, Adolf: Několik listů vzpomínek na studentské divadlo v Rokycanech, in Minulost Rokycanska 3 - 4/1969
CHALOUPKA, Adolf: tváře z rokycanských jevišť před půl stoletím, in Minulost Rokycanska 10 - 11/1972


BOREK o.Rokycany
1. 2. 1889 zde byla založena Dělnicko-hospodářská beseda, která od počátku vyvíjela divadelní činnost (působily v ní ochotnické rodiny Poláků a Vlčků), k 1. 1. 1906 byla přeměněna na sdružení ochotníků dělnického všeodborového spolku Pokrok (do r. 1918). Za první republiky zde fungovalo 4 - 5 divadelních útvarů (Hasiči, DTJ, FDTJ a další). V letech 1948 - 1961 se ochotnické divadlo hrálo pod hlavičkou Osvětové besedy.
Cironis, s. 34 - 35


BUŠOVICE o.Rokycany
Koncem 19. stol. zde řídící učitel Mozr založil spolek Hospodářská beseda (zřejmě vůbec první místní spolek), která hrála 3 - 4 divadelní hry ročně. Po roce 1918 provozoval divadelní představení místní Sokol a DTJ.
Cironis, s. 35 - 36

CEKOV o.Rokycany
Divadelní ochotníci vyvíjeli činnost v letech 1920 - 1940 a 1946 - 1963. “Divadelní hry byly v místě hrány nejen v uzavřených prostorách, ale i v přírodě na návsi.”
Cironis, s. 36

DOBŘÍV o.Rokycany
Od 2. pol. 19. st. zde divadlo provozovala řada spolků: Dělnický vzdělávací spolek, Sokol (zal. 1889), DTJ (zal. 1919), hasiči. K obnovení ochotnické činnosti načas došlo po r. 1945, později bylo hráváno pouze pro děti. Dobřív často navštěvoval Jindřich Mošna. V r. 1960 založila učitelka V. Mašková dětský divadelní soubor Mošnička.
Cironis, s. 36 - 42
Prameny:
Kronika školy v Dobřívě 1876 - 1914
Kronika obce Dobříva i. díl z let 1923 - 1928, II. díl z let 1929 - 1950.

DRAHOŇŮV ÚJEZD o.Rokycany
Ochotnické divadlo zde hrála DTJ před II. sv. válkou i během okupace. Na tuto krátkou tradici navázali místní občané v letech 1958 - 1959. (rep. např.: Jirásek: Vojnarka, Moliére: Chudák manžel, Herman: U snědeného krámu ad.)
Cironis, s. 44

HOLOUBKOV o.Rokycany
V prosinci 1874 byl v obci na popud J. Mošny (častého návštěvníka obce - dojížděl sem za přítelem Jakubem Arbesem) ustanoven výbor k založení ochotnického spolku, 27. 2. 1875 došlo k slavnostníu zahajovacímu představení za hostování samotného J. Mošny, “kmotra” souboru. V r. 1890 přešlo divadlo pod Občanskou besedu. V r. 1905 byl v obci místní soc. dem. odborovou organizací Kovodělník založen druhý ochotnický spolek. Po r. 1918 provozovali divadlo i DTJ (pod ní přešlo divadlo zaklžené Kovodělníkem) a Sokol. Tyto tři soubory existovaly v obci až do r. 1926, kdy byla zrušena Občanská beseda. Zbývající dva spolky působily až do okupace. 16. 10. 1941 byla na krátkou dobu povolena činnost Spolku divadelních ochotníků.
K dalšímu obnovení ochotnické činnosti došlo v r. 1946, ovšem pouze pro jedinou inscenaci (Jedenácté přikázání). Koncem téhož roku bylo založeno Dělnické divadlo. V r. 1955 byl při Rudém koutku závodu TOS utvořen divadelní odbor se stálým jevištěm v závodní jídelně. Soubor zvítězil v r. 1957 v okresní soutěži, v r. 1959 přejmenován na divadelní soubor Jindřicha Mošny. V r. 1960 proběhly oslavy 85 let ochotnického divadla v místě za účasti herců ND (J. Průchy, L. Peška, J. Dohnala, F. Filipovského) V letech 1971 - 1973 se soubor účastnil národní přehlídky ve Vysokém n./J. (1971 - H. Adámková: Cena za herecký výkon), několika ocenění dosáhl soubor na krajské přehlídce ve Žluticích v r. 1972. Činnost ochotníků vyvrcholila v r. 1974 oslavami stého výročí založení och. divadla v Holoubkově a přehlídkou pozvaných divadelních souborů v r. 1975. V tomto roce činnost Holoubkovských ochotníků končí.
Cironis, s. 44 - 51

Prameny a literatura:
Kronika obce Holoubkova
85 let divadla v Holoubkově (1875 až 1960), Plzeň 1960 (?)
CIRONIS, Petros a kol.: Holoubkov 1879 - 1979, holoubkov 1979 (?)

HRÁDEK U ROKYCAN o.Rokycany
Počátky ochotnické činnosti spjaty se vznikem DTJ a Sokolem. Záznamy v místní kronice pocházejí až z r. 1932, počátky och. činnosti však lze předpokládat na začátku 20. let. Kromě DTJ a Sokola vyvíjela od r. 1928 ochotnickou činnost i tzv. stolní společnost Sršan (jejím cílem byla podpora chudých dětí). Do r. 1938 bylo hráno více než deset představení do roka. Nejaktivnější DTJ pořádala představení i v plenéru (v tzv. lomu), hrála i loutkové hry pro děti. Po r. 1938 a za okupace je činnnost ochotníků přerušena.
V r. 1945 sehráli ochotníci v továrně Gorkého Na dně, v r. 1946 Rolandovy Vlky, v r. 1947 Jiráskovu Kolébku. Div. činnost obnovuje i Sokol a Svaz české mládeže. V r. 1951 bylo v místě “U lomu” vybudováno přírodní divadlo. 6. - 7. července téhož roku zde uvedli div. ochotníci ŽBC Jiráskovu Lucernu (celkem 2500 diváků). Hostovalo zde mnoho ochotnických i profesionálních souborů. V dalších letech je aktivita místních ochotníků kulminuje (např. v r. 1961 bylo na scénu uvedeno 13 divadelních a 10 loutkových her). Do začátku 70. let zaznamenáváme jisté ochabnutí och. činnosti, po r. 1972 se, díky souboru ZK ŽBC, obnovuje. Od r. 1974 v obci aktivně působí dětský div. soubor, v r. 1977 zde byla uspořádána mezikrajová přehlídka dětských divadelních a loutkářských souborů Jihočeského a Západočeského kraje. 16. 6 1977 byl zahájen provoz v rekonstruovaném přírodním divadle. Dětský dramatický kroužek při ZK ROH ŽBC Hrádek začal pracovat v září 1981
Cironis, s. 51 - 53

Prameny a literatura:
Kronika obce
650 let obce Hrádku, 1975

CHEZNOVICE o. Rokycany
Pravidelnou divadelní činnost v místě vykazovaly divadelní odbory DTJ a hasičů (oba zal. 1913), které uváděly několik představení ročně. V r. 1936 byla v Cheznovicích vybudována chata se 100 lůžky pro potřeby školy SDDOČ. Její provoz byl zahájen v témže roce, kurz vedl člen ND Jaroslav Průcha. (Kromě něj zde do r. 1938 přednášeli B. Vachník, E. Bolen, A. Kurš, O. Beníšková, E. F. Burian.) Po jeho skončení dochází k značnému oživení och. života v obci. Místní dělničtí ochotníci, kteří působili v Dělnickém domě slavili úspěchy i v okolních obcích. V r. 1937 nastudoval během kurzu J. Průcha s ochotníky část hry Jan Hus, která byla v rámci Husových oslav vysílána rozhlasem.
K obnovení och. činnosti dochází v r. 1945, v r. 1951 založila místní organizace ČSM úspěšné maňáskové divadlo.
Cironis, s. 53 - 55


KAMENNÝ ÚJEZD o. Rokycany
Za první republiky hráli ochotnické divadlo divadelní odbor DTJ (zal. 1921) a spolek divadelních ochotníků Jarost. Po roce 1945 se na ochotnické činnosti podíleli i svazáci, později i Sokol. Po r. 1956 ochotnická činnost v obci pomalu upadá, pouze v nepravidelných intervalech uvádějí ženy s dětmi na scénu pohádky pro děti.
Cironis, s. 55 - 56


KAKEJCOV o. Rokycany
Ochotnický divadelní soubor byl založen zároveň s Místní osvětovou komisí. V r. 1933 uvedl na jeviště první divadelní hru. 15. 12. 1934 byla v místě založená DTJ, která se podílela na další divadelní činnosti. Se značným úspěchem bylo uvedeno místními ochotníky několik her během okupace. V 50. letech soubor zaniká. Na jeho tradice se v letech 1960 - 1967 snažili několika jednoaktovkami a estrádami navázat svazáci.
Cironis, s. 56


KAŘEZ o. Rokycany
V r. 1907 byl založen divadelní kroužek Záboj (působil až do I. sv . války). Po r. 1918 vyvíjely divadelní činnost Sokol a DTJ, které spolu často spolupracovaly. Divadelní odbor DTJ byl pod vedením Jana Celestýna a Františka Pálka činný do r. 1942 a po osvobození až do r. 1952.
Cironis, s. 56


KORNATICE o. Rokycany
Ochotnická činnost v místě je datována od r. 1932 (od r. 1930 byl občas pořádán kabaret). Reperoár sestával z lehčích kusů a operet, k nimž zajišťovala hudební doprovod kapela pana Komorouse. Po osvobození ochotnická činnost načas ustává, v r. 1959 bylo zřízeno jeviště v kulturním domě, kde hráli divadlo děti a mládež. I jejich činnost však brzy ustala.
Cironis, s. 56


LITOHLAVY o. Rokycany
Spolek divadelních ochotníků zde byl založen 14. 12. 1899, první vystoupení proběhlo 26. 12. téhož roku. V r. 1911 přijal soubor název Kollár, do r. 1926 sehrál 69 divadelních představení. Zanikl 27. 2. 1952. V letech 1926 - 1936 v místě rovněž působil divadelní kroužek DTJ, který během té doby sehrál 35 divadelních her.
Cironis, s. 56 - 57


MEŠNO o. Rokycany
Divadelní tradice v obci jsou spjaty s činností sboru dobrovolných hasičů, založeného v roce 1901. První zmínka o divadelním představení pochází z r. 1912, od té doby hráli dvě až tři představení ročně. V letech 1948 - 1950 soubor zanikl.
Cironis, s. 57


MIROŠOV o. Rokycany
Divadelní spolek Thálie byl založen studenty v r. 1867, divadelní představení pořádaly i další spolky (Občanská beseda, 1874 - 1919; spolek vojenských vysloužilců, 1883 - 1918; Sokol, zal. 1898; sbor dobrovolných hasičů, zal. 1888; několik dělnických spolků - DTJ byla založena v r. 1914, od 80. let 19. stol. i spolky socialistické). Po r. 1948 se vedle Sokola a hasičů do kulturního dění zapojují další organizace (ČSM, SČSP a pod.). Aktivně se na divadelním dění podíleli žáci místní školy. V pozdějších letech v místě hostují i spolky okolních obcí. V březnu 1981 vznikl v obci dětský divadelní soubor Sluníčko, který uvádí jednu hru ročně.
Cironis, s. 57 - 58


MOSTIŠTĚ o. Rokycany
Od nezjištěného data zde působil spolek J. K. Tyl, který pořádal jedno až dvě představení ročně. V letech 1928 - 1956 provozoval divadelní přestavení dramatický odbor dobrovolných hasičů, jemuž připadl i majetek spolku J. K. Tyla. V r. 1934 bylo zřízeno stálé jeviště s vybavením. Asi v r. 1962 byl v Mostišti založen dětský divadelní soubor Perlička, který převzal veškeré vybavení. Jeho činnost skončila v r. 1980.
Cironis, s. 58 - 60


MÝTO o. Rokycany
Družstvo divadelních ochotníků bylo v místě založeno 10. 8. 1863. V prvním roce sehráli tři představení, během dalších dvou let jen jediné (Pražský flamendr), v letech 1865/66však už bylo uvedeno 6 her J. K. Tyla, J. V. lomnického, J. M. Boleslavského a J. N. Štěpánka. V dalších letech se zřejmě hrálo vícekrát do roka, ač o činnosti ochotníků nejsou záznamy. Až do r. 1889 se hrávalo na improvizovaných jevištích, od tohoto roku využíval soubor jeviště v nově postavené radnici. V r. 1919 zde hostoval Eduard vojan v Shakespearově Kupci benátsém. V r. 1901 byl název spolku změněn na Ochotnicko-čtenářskou jednotu Tyl v Mýtě, v r. 1949 na Dělnický ochotnický spolek J. K. Tyl, v r. 1969 na Divadelní odbor J. K. Tyl při Sdruženém klubu pracujících v Mýtě. Kromě spolku Tyl působily v Mýtě i jiné ochotnické spolky (DTJ, Sokol, Hasiči atd...)
V r,. 1969 dochází k dalšímu rozmachu ochotnické činnosti. Režijní práce se ujímá Míla Adamec. Nastudoval se spolkem mmj. Paní Marjánku matku pluku, Bílou nemoc či Maryšu. V té době proběhla i rekonstrukce jeviště. V r. 1975 proběhl v Mýtě první ročník okresní přehlídky divadelních souborů.
Od 2. pol. 70. let působil v obci dětský divadelní soubor Plamínek.
Cironis, s. 61 - 63

Prameny a literatura:
Fond spolku divadelních ochotníků v Mýtě (5 knih zápisů ze schůzí výboru z let 1863 - 1883, korespondence, diplomy, fotografie, plakáty aj,) uložený v Mýtě.
Kronika obce Mýta

OLEŠNÁ RADNICKÁ o.Rokycany
Od r. 1929 uváděl pravidelně dvě až tři divadelní představení ročně spolek místních dobrovolných hasičů, jejich ochotnická činnost skončila okupací. Divadelní činost vyvíjely i školní děti.
Cironis, s. 63


OSEK o.Rokycany
Drobné divadelní akce, spolu s recitací a zpěvem provozoval v rámci oslav 1. máje dělnický spolek Svornost (zal. 1894, 1905 přeměněn na Všeodborový spolek dělnický v Oseku). 29. 6. 1904 byl založen samostatný dělnický spolek Máj, který působil v hostinci. Mimo něj provozovali divadlo i hasiči, DTJ Osek a Vitinka, Sokol, po r. 1925 i FDTJ. (pozn. Vitinka byla součástí Oseka do r. 1924, poté se osamostatnila). Po r. 1948 vyvíjí divadelní činnost divadelní spolek Máj, ČSM, KSČ a podobné organizace. Od r. 1965 začala činnost divadelních ochotníků stagnovat.
Divadelní odbor Sokola v místě byl ustanoven v r. 1920, v r. 1924 získal prostorné jeviště v nové sokolovně původně vybavené ručně malovanými kulisami od Josefa Malocha. Hráli soudobé veselohry i hry vážnějšího rázu (Věc Makropulos, Kráska ze Šumavy, Husopaska, v inscenaci Jiráskovy Vojnarky hostoval Jaroslav Vojta). Za dobrého počasí se hrálo v přírodním divadle na Kamýku. Po válce se divadelní odbor již neustavil a zanikl.
Cironis, s. 63 - 65


OSTROVEC o.Rokycany
První zmínka o činosti divadelních ochotníků v místě je z r. 1922, kdy byl založen divadelní odbor sboru dobrovolných hasičů. Ten vyvíjel činnost až do r. 1949, sehrál na 200 her včetně kabaretů a operet, které byly v létě hrány v přírodě a vysloužily si značnou oblibu. Soubor často hostoval v okolních obcích.
Cironis, s. 67


PŘÍKOSICE o.Rokycany
První zmínka o ochotnických produkcích pochází z r. 1925. Divadelní představení obstarávaly DTJ a sbor dobrovolných hasičů (asi 5 her do roka). V roce 1960 byl v místě založen divadelní soubor Kollár (asi dvě hry ročně), který zanikl v r. 1980.
Cironis, s. 67


RADNICE o.Rokycany
Ochotnické divadlo v Radnicích patří mezi nejstarší div. spolky v Čechách. První představení prý bylo odehráno v r. 1801, v letech 1806 - 1820 organizoval och. představení A. J. Puchmajer (působil zde jako farář). Snahy o znovuzaložení och. spolku se objevily po r. 1848, povolení k hraní bylo vydáno až v r. 1854. Jeviště bylo vybaveno z vlastních prostředků ochotníků a z veřejné sbírky. Na repertoáru převažovaly hry V. K. Klicpery, ale hrán byl např i Molière. Hrávalo se pod kolnou na Fryčkově, od r. 1862 v hostinci U růže. V r. 1872 si sokolové postavili letní arénu u Babků, v které za pomoc se splacením dluhů mohl hrát i Spolek divadelních ochotníků. V r. 1877 bylo zřízeno ochotnické jeviště v bývalé zámecké budově. V r. 1884 bylo opraveno jeviště, malíř Pondělíček zobrazil na nové oponě staré Radnice z r. 1801 (před požárem). Opona byla v r. 1970 resturována akad. mal. Járou Pikem. V r. 1887 byl založen fond pro postavení divadla v Radnicích, které mělo být součástí Sokolovny. Ta byla postavena až ve 20. letech 20. století, ale hrávalo se v ní pouze pod hlavičkou Sokola.
V r. 1900 byla Karlem Pikem započata nová opona, práce však pro spory o umělecké provedení zůstala nedokončena (jedna z žen zobrazených na oponě měla podle názoru místních občanů “nohy příliš silné a nadmíru dekoltované”.)
Ochotníci uváděli i hry se zpěvy a opery, např. v r. 1911 premiérovali operu němčovického učitele Josefa Bartovského U zlatého slunce. V r. 1935 se dokonce na radnickém jevišti objevila historická hra se zpěvy Vpád Švédů, kterou napsali radničtí rodáci Alois Filingr (text) a Emil Straka (hudba).
V r. 1935 bylo v budově bývalého zámku vystavěno nové moderní jeviště. Jeho provoz byl zahájen Kvapilovou Princeznou Pampeliškou. Kromě ní uvedl režisér Norbert Chleborád i Langrovu Jízdní hlídku, Vrchlického Noc na Karlštejně, Čapkovu Matku, Ideálního manžela O. Wilda ad. Na tomto jevišti vystoupil ve svém jediném pohostinském ochotnické představení také Vlasta Burian. Po odchodu N. Chleboráda převzal režijní vedení souboru jeho dosavadní asistent Jan Kellner, který dovedl soubor až k vítězství na Jiráskově Hronově v r. 1956 (Ibsen: Nora). Toutéž inscenací soubor reprezentoval československé divadelní amatéry na Mezinárodním kongresu divadelních ochotníků ve Schwerinu (NDR).
Po J. Kellerovi se vedení souboru ujal Miloslav Janata, s radnickými ochotníky spolupracoval mnoho let i Václav Kotva (člen Činoherního klubu), který mmj. od r. 1939 psal kroniku souboru.
V Radnicích během celé historie souboru hostovalo mnoho předních českých profesionálních herců, např. J. Mošna (1876), Karel Noll (1909), J. Vojta, L. Pešek, f. Smolík, Z. Baldová, E. Kohout, O. Scheinpflugová a mnoho dalších.
Cironis, s. 67 - 75
Prameny a literatura:
Kronika Radnic


STRAŠICE o.Rokycany
Ochotnické divadlo v místě patří k nejstarším v okrese. První dochovaná zpráva o jeho činnosti je z r. 1868, kdy byla sehrána jedna hra pro děti a jedna pro dospělé. V následujících letech ochotnický spolek sehrál 2 - 4 představení ročně, pořádal rovněž plesy a taneční věnečky. Část výtěžků z akcí byla zasílána na podporu stavby Národního divadla. Divadelní představení se konala v Nové hospdě. V r. 1891 byl v obci založen Literárně zábavný spolek Neruda, jehož součástí byl i dramatický odbor. Kromě těchto spolků působily ve Strašicích i dram. odbory DTJ I, DTJ II, Sokola a sboru dobrovolných hasičů.
Cironis, s. 75 - 80


STŘAPOLE o.Rokycany
Spolek divadelních ochotníků byl založen 3. 1. 1931 a v témže roce uvedl 8 divadelních her. V létě se hrálo v přírodě na statku u Pěnkavů, v zimě v hostinci u Krchovů, kde bylo také vybudováno jeviště. Činnost spolku byla ukončena v r. 1938.
Cironis, s. 81

STUPNO o.Rokycany
Od 80. let 19. stol. působila v obci řada spolků, mmj. Občanská beseda, sbor dobrovolných hasičů, Sokol atd. V r. 1906 vznikl divadelní spolek Jarost náležící soc. dem. straně, který působil v dolní části Stupna. Zahajovací představení Lešetínský kovář proběhlo v r. 1908, režisérem spolku byl Fr. Nový. V r. 1927 bylo zakoupeno pro místní školu loutkové divadlo. Divadelní činnost dále vyvíjel i Sokol a hasiči, ve 30. letech hráli všechny tři divadelní spolky pouze nepravidelně, za okupace četnost představení ještě poklesla. Od 50. let působil ochotnický spolek pod hlavičkou Osvětové besedy.
Cironis, s. 81 - 82

TĚNĚ o.Rokycany
Od počátku 20. stol. pořádal ochotnická představení sbor dobrovolných hasičů, později i DTJ, po II. sv. válce i ČSM. Mimo to působil v obci dětský soubor při místní škole a loutkové divadlo, které v zimě hrávalo téměř pravidelně (zaniklo ve 40. letech) a to i v okolních obcích. “Divadelní tradice v obci zanikly zejména v důsledku zrušení tamější dvoutřídní školy.”
Cironis, s. 82

ÚJEZD U RADNIC o.Rokycany
(Dříve Újezd u sv. Kříže)
První zmínka o divadle pochází až z r. 1908 (hra Palackého třída 27), ale je zřejmé, že se hrálo už dříve. V r. 1919 byl v obci založen divadelní ochotnický soubor DTJ, který vystupoval v hospodě u Šnajdrů. V první polovině 20. let byl založen dramatický odbor FDTJ, och. soubor založil i Sokol. Za války byla činnost divadelních ochotníků omezená, ale nezanikla zcela (vyjma FDTJ, která byla zakázána). V 50. letech je pro závodní klub ROH dolu Matylda, který v té době zastřešoval činnost ochotníků, zakoupeno technické vybavení jeviště i hlediště. Od 1. 6. 1969 přešlo och. divadlo pod patronát OV SDR (Svaz družstevních rolníků), od 1. 1. 1978 působí pod místní osvětovou besedou. V r. 1970 se soubor umístil na 2. místě na 1. národní přehlídce vesnických a zemědělských souborů.
V roce 1968 byl v obci založen i dětský soubor Klubíčko.
Cironis, s. 82 - 84

VEJVANOV o.Rokycany
Divadelní spolek J. K. Tyl byl založen v r. 1885. Jeho aktivita kulminovala ve 20. a 30. letech, v r. 1945 zaniká. K obnovení divadelních tradic v obci dochází v r. 1960, kdy byl v místní škole založen dětský divadelní soubor; v r. 1965 však zaniká i ten.
Cironis, s. 84 - 85


VOLODUCHY o.Rokycany
Od r. 1891 uváděl divadelní hry sbor dobrovolných hasičů. V r. 1913 byla v místě založena DTJ a 5. 1. 1919 Sokol. Oba tělocvičné spolky měly ve stanovách mmj. i uvádění divadelních her. Za první republiky byl velmi aktivní ochotnický spolek Pokrok při místní FDTJ (zal. 5. 7. 1922), který uváděl 4 - 5 představení ročně. Všechny spolky obnovily svou divadelní činnost po r. 1945 (spolek Pokrok pod hlavičkou KSČ).
Cironis, s. 85

VŠENICE o.Rokycany
Divadelní tradice v místě jsou spjaty jednak se založením Místní osvětové komise po vyhlášení samostatnosti a jednak s DTJ (zal. 1920). Režisérem většiny inscenací DTJ v té době byl Václav Honzík. Soubor hrával ve volné přírodě asi tři představení do roka. Tuto divadelní tradici se pokusili obnovit členové Sokola na konci 60. let - úspěšné byly jejich estrády s názvem Babiččina krabička.
Cironis, s. 85 - 86


ZBIROH o.Rokycany
Počátky ochotnického divadla sahají do poloviny 19. století. V r. 1861 byla uvedena hra České amazonky, v r. 1869 bylo povoleno provedení hry Vražda na uhelném trhu, která vyšla v r. 1868 v Praze a kterou Jan Lindaker věnoval zbirožským ochotníkům. Ačkoli divadelní ochotníci ve Zbiroze byli aktivní po celou druhou polovinu 19. století, pocházejí další zprávy až z r. 1902. V té době se hrálo pod hlavičkou Čtenářského spolku ve Zbiroze, dramatický odbor byl ustanoven i při tamburášském sboru v r. 1906. Oba soubory vedl učitel Josef Šefl. V době 1. sv. války oživil divadelní ruch v obci studentský ochotnický spolek zajímavým repetoárem (Šamberkovo Jedenácté přikázání, Jiráskova Kolébka, Čakovo RUR). Po r. 1918 se v nově upraveném jevišti ujal divadla osvětový sbor, který uvedl Jiráskovy Emigranty. V době první republiky působily ve Zbiroze ochotnické soubory DTJ, Sokola a sportovního klubu. V době okupace, po zákazu činnosti spolků a organizací se divadelní činnosti v místě věnoval nově ustavený spolek J. V. Sládka povolený v r. 1942. V r. 1943 byl vytvořen fond k vybudování letního divadla (to bylo otevřeno Říhovou hrou polibek královský v r. 1948). Po osvobození zde proběhly oslavy 100. výročí od narození zbirožského rodáka J. V. Sládka pod patronátem ministerstva školství a osvěty. Jejich součástí bylo i provedení Shakespearova Snu noci svatojánské místními ochotníky. Touto inscenací se zbirožští dostali v r. 1946 do krajského kola Jiráskova Hronova. O rok později se hrou Strž umístili na 18. místě v národní soutěži JH. Pravidelnými účastníky JH byli až do r. 1950. V r. 1951 přechází ochotnický soubor do ZK ROH Zbirovia Zbiroh. Od r. 1941 do r. 1961 uvedli zbirožští ochotníci na scénu 66 her v 207 představeních. Tradičními se staly i divadelní festivaly Sládkův Zbiroh konané na letní scéně. V 60. a 70. letech dochází k útlumu činnosti z důvodu nezájmu mladých o ochotnickou činnost. Pod vedením Evy Frýdové ale začal pracovat dětský soubor, který mladé ochotníky vychovával. Od r. 1977 vedl dram. kroužek sdruženého klubu pracujících Jiří Viniš. Soubor uváděl ročně jednu hru pro děti a jednu pro dospělé.
Cironis, s. 86 - 87