Texty: Kutná Hora, ŠTROBL, Miroslav: Návrh hesla pro MČAD, 2000.

ŠTROBL, Miroslav: Návrh hesla Kutná Hora pro MČAD, 2000.

KUTNÁ HORA o.Kutná Hora
První doklad o divadelní činnosti je z r.1549 - žáci tehdejší Vysokostelské školy vedeni bakalářem Václavem uvedli biblickou hru Jan Křtitel. Z r.1615 doloženo uvedení hry Melancholik.
Příchod Jezuitského řádu do Kutné Hory znamená i oživení školské divadelní činnosti v l.pol. XVII. - l.pol.XVIII.stol. Tato kapitola kutnohorské divadelní historie není dosud podrobně zpracována.
O výraznějším rozmachu kutnohorského divadla lze hovořit počátkem 20.let XIX.stol. 1822 uvedena studenty hra kutnohorského rodáka J.E.Vocela. Mezi účinkujícími byl i tehdejší student pražského gymnázia, rovněž kutnohorský rodák J.K.Tyl. Představení jej zcela nadchlo a bylo inspirací k další životní dráze. Příležitostná divadelní představení lze doložit v místních hostincích U modrého kříže, U černého koně. Ve většině případů však šlo o hostování českých a německých kočovných společností.
V roce 1842 vzniklo z iniciativy kutnohorského lékaře Dr.Jos.Jar.Štietky "Divadlo z ochoty", 18.června 1843 se uvedlo zahajovacím představením Macháčkovy veselohry Ženichové na nově postaveném jevišti v sále hostince U černého koně. Do konce roku bylo provedeno 9 představení z tvorby V.K.Klicpery a J.K.Tyla.
1845 účinkoval J.K.Tyl s kutnohorskými ochotníky ve svých hrách Ženských se štítí, Paní Marjánka, v Klicperově hře Jan za chrta dán a v českém překladu hry Mentor. Do roku 1852 bylo sehráno celkem 94 představení, následuje přerušení činnosti až do 17.srpna 1857, kdy spolek obnovuje činnost v sále nově postavené budovy reálných škol opět představením Macháčkovy hry Ženichové. V 60.letech XIX.stol. užívali ochotníci označení "Ochotnické divadlo v Kutné Hoře". Repertoár tohoto období obsahuje vedle českých autorů J.K.Tyla , V.K.Klicpery, J.N.Štěpánka a dalších i překlady z německé tvorby, nebo přímo hry v německém jazyce. Řada představení byla pořádána ve prospěch stavby kutnohorské nemocnice, část výtěžku byla vkládána na účet uvažované stavby divadelní budovy.
17.srpna 1865 se pod označením Městské divadlo v Kutné Hoře začalo hrát v nově zřízené přístavbě reálné školy, kde působili ochotníci až do 11.března 1875. Posledním představením zde byl Kollárův překlad hry Casanova. Prostorové požadavky ředitelství reálky vytlačily ochotníky z budovy, činnost přerušena.
1884 se nově ustavil "Sbor divadla Tylova", činnost zahájil 19.března veselohrou v překladu Dr.Štětky Svatba při lucernách. Začalo se hrát v sále restaurace Lorec. V roce 1897 změněn název spolku na "Ochotnický spolek Tyl". Sbor měl v této době cca 30 členů. Závěr XIX.stol. byl ve znamení občasného přerušování plynulé ochotnické činnosti, výrazně se objevují snahy o postavení městského divadla. V tomto období působí ochotníci v řadě sálů místních hostinců (U černého koně, U Slovanské lípy, Na poště, Lorec, U Gottsteinů) i v místní sokolovně. Repertoár byl velice bohatý od české klasiky po soudobé autory Ibsen, Preissová, Hilbert, Wilde apod. Ochotníci hostili také tehdejší významné herecké osobnosti M.Laudovou-Hořicovou, M.Hübnerovou, V.Šmahu.
V tomto období, až do roku 1914 se příležitostné divadelní činnosti věnují např. Mládenecký spolek Havlíček, Řemeslnická beseda, Katolická jednota Sv.Vojtěcha, či Dámský dobročinný spolek.
23.října 1910 se konala ustavující valná hromada Družstva pro postavení Tylova divadla, Ochotnický spolek Tyl věnuje výtěžky svých představení pro tento účel, je pořádána řada dobročinných akcí a zábav k získávání nezbytných finančních prostředků. Stávající neutěšené prostorové podmínky pro divadelní činnost i následné vypuknutí I.světové války znamenají citelné zásahy do aktivní činnosti. Pronájmem budovy t.zv. Biorezidence v roce 1920, přejmenované na Zatimní Tylovo divadlo dosáhl spolek výrazného úspěchu a následující období 20.-30.let je nejaktivnější etapou v životě kutnohorských ochotníků. V Zatimním divadle odehrál spolek v rozpětí roku 1921-1933 téměř 500 představení prakticky všech žánrů včetně operet a pohádek pro děti.
Ve 20.-30.letech lze doložit specifickou divadelní činnost Sdružení kutnohorského studentstva (SKS) nezřídka s velmi kvalitní náročnou dramaturgií (Šrámek Hagenbeck, Mahen Jánošík apod.) V roce 1923 při tomto sdružení založena Nová scéna v čele s výraznou osobností - J.Pírkem.
Družstvo pro postavení Tylova divadla vyvíjí neustálou aktivitu k realizaci myšlenky divadelní budovy. Složitá jednání o její umístění v půdorysu města vedou v roce 1926 k položení základního kamene na pozemku u budovy Okresní sociální péče. Ke stavbě zde však nedošlo, základní kámen bude později převezen do základů stávajícího Tylova divadla na Masarykově třídě.
Ochotnický spolek Tyl se do řešení stavby Tylova divadla zapojil velice aktivně, výtěžky z představení v Zatimním divadle, spolu s veřejnými sbírkami a finančními příspěvky Městské spořitelny umožnily 7.září 1931 zahájit stavbu moderní divadelní budovy, realizované podle projektu ing.Rudolfa Hraby a jeho bratra Jos. Hraby za účinné spolupráce kutnohorských stavitelů Dajbycha, Ryšána a Krále i řady dalších kutnohorských podnikatelů a firem. 15.října 1933 se spolek Tyl závěrečným představením hry F.Langra Velbloud uchem jehly rozloučil s budovou Zatimního divadla a 12.listopadu téhož roku otevíral slavnostním představením Tylovy hry Jiříkovo vidění funkcionalistickou budovu novostavby Městského Tylova divadla. Při velkolepě koncipovaných oslavách převzal tehdejší předseda ochotnického spolku J.Žák z rukou starosty města Kutné Hory symbolický klíč od budovy, jímž bylo vyjádřeno předání zodpovědnosti za provoz divadla ochotnickému spolku a to na dobu 50 let. Prvním ředitelem divadla se stal Dr.A.Kopecký, prvním tajemníkem divadla pak A.Bojanovský. Následují léta nesmírné herecké aktivity s velkým počtem představení i zajímavým repertoárem, např. J.K.Tyl Kutnohorští havíři (1934) , G.B.Shaw Svatá Jana (1936), K.Čapek Matka (1938) a další.
V roce 1940 z iniciativy spolku založena tradice divadelních festivalů, původně nazvaných Kutná Hora J.K.Tylovi, které pod pozdějším označením Tylova Kutná Hora probíhaly téměř každoročně až do svého posledního XXXV.ročníku v roce 1986.
Dramaturgie spolku v období II.světové války výrazně preferuje českou divadelní tvorbu Tyla, Stroupežnického, Mahena (Ulička odvahy, 1942),Jiráska a dalších, nesmírnou popularitu si získávají operetní představení, uváděná vždy koncem roku a mnohokrát reprizována počátkem roku následujícího (Nížkovský-Vippler Dvě srdce na prodej - 1939, Balda-Melíšek Děvče z přístavu - 1940, Hanák - Frajérečka - 1941, či Bartoš-Melíšek První valčík - 1943).
Poválečné změny se promítají i do činnosti spolku. Objevuje se dobově poplatná sovětská dramatika (Simonov Ruští lidé - 1946, Pogodin Kremelský orloj - 1948, ale i náročná světová dramatika, např. A.Miller Všichni mojí synové - 1948. Atmosféra 50.let a léta následující znamenají citelné zásahy do charakteru spolkové činnosti. V roce 1950 dochází k vyloučení některých "nežádoucích" členů spolku, z plakátů mizí název Ochotnický spolek a další představení jsou uváděna pod záhlavím J.K.Tyl-dramatický odbor ZK ROH Modena Kutná Hora, nicméně členská základna se příliš nemění a domácí scénou zůstává stále Tylovo divadlo. Tento stav je však tvrdě změněn v říjnu roku 1953, kdy ochotníci jsou ze svého divadla okamžitě vykázáni a politickými orgány je dosazen ředitel divadla, které je přičleněno pod nově ustavený Dům osvěty J.K.Tyla.
Následující divadelní činnost je prezentována soubory, ustavenými při Závodních klubech ROH některých kutnohorských závodů a na plakátech pak nacházíme tato označení: Divadelní soubor při Okresním průmyslovém kombinátu, Dramatický odbor ZK ROH SVA a Dramatický odbor ZK ROH Kutnohorských rudných dolů, při němž je jako samostatná složka vytvořen Dětský dramatický odbor. 30.dubna 1955 se představením komedie O.Šafránka Kudy kam?
představuje kutnohorské veřejnosti další divadelní soubor - Dramatický odbor Domu osvěty J.K.Tyla. Všechny tyto soubory prakticky navazují na tradici bývalého spolku Tyl, v jejich řadách najdeme samozřejmě řadu jmen, která divácká veřejnost zná z kutnohorského jeviště již řadu let (A.Bojanovský, V.Vrba, J.Vlasák, B.Ohrnsteinová, M.Maixnerová a další). Aktivita jednotlivých souborů je velmi vysoká, takže např. v roce 1956 lze napočítat 58 představení, v následujícím roce 1957 56 představení, jejichž dramaturgie zahrnuje jak českou klasiku (J.K.Tyl Fidlovačka- 1956, L.Stroupežnický Mikuláš Dačický z Heslova - 1956, tak i dobové hry typu J.Neuberg Dovolená s Andělem - 1957, ale i pohádky pro děti, např. V.Vysušil Zlaté srdíčko - 1956, J.Beneš Pohádka o Honzovi a princezně Zlatovlásce - 1957, či tematická pásma k výročím politických událostí, literárních osobností až po žňové estrády (1959).
V letech 1958 a 1960 uskutečnil soubor Domu osvěty zájezd k českým krajanům ve Vídni a uvedl zde vždy svá nejlepší představení. Tento soubor se stává postupně nejaktivnější i co do frekvence repriz svých představení (např. v roce 1960 uvedl hru G.Felkela Narkosa v rozpětí dnů 5.V.-30.VI. celkem 20x na řadě zájezdů do obcí kutnohorského okresu).
Z postupně zanikajících souborů závodních klubů ROH působí nejdéle soubor při ZK ROH SVA, který se celkem výrazně věnuje uvádění pásem poezie (např. J.Ortena, K.N.Novotného, či výboru z tvorby českých básníků) a po roce 1964 končí i on. Divadelní aktivita je soustředěna do Divadelního souboru Domu osvěty. Přejmenováním této instituce na Kulturní středisko v Kutné Hoře nesou plakáty dalších představení záhlaví Divadelní soubor J.K.Tyl při Kulturním středisku v Kutné Hoře. Z této éry patří k nejpozoruhodnějším představením inscenace Tylova dramatu Drahomíra a její synové, s níž soubor hostuje v roce 1965 na Slovensku.
Na přelomu 50. a 60. let se kutnohorská veřejnost setkává s divadelními aktivitami studentů místních středních škol (Gymnázium, Střední průmyslová škola strojnická), 2.polovina 60.let přináší poměrně krátkou epizodu Divadélka Hrádek. Ve všech těchto případech pak najdeme celkem úzké vazby na ochotnickou základnu výše uvedených divadelních souborů.Na tradici studentského divadla navázal v roce 1991 soubor GAUDEAMUS při kutnohorském Gymnáziu J.Ortena, dramaturgicky zaměřený na vlastní tvorbu studentů.
Léta 1968-1972 znamenají dlouhodobé přerušení ochotnické činnosti, protože Tylovo divadlo prodělává rozsáhlou rekonstrukci
5.února 1972 zvou plakáty na představení detektivní hry V.Šubrta Vražda z neschopnosti, uváděnou Divadelním souborem J.K.Tyla při Městském kulturním středisku v Kutné Hoře. Divadelní činnost je obnovena, jenom název zřizující instituce doznal další změny.
V roce 1973 si velkolepě koncipovaným programem připomněli kutnohorští ochotníci 40 let od otevření divadla a 130 let zahájení spolkové činnosti. Slavnostní charakter má i premiéra Čapkova dramatu Matka, uvedená 18.listopadu tohoto roku. Dramaturgie následujících let je výrazně směrována na dětského diváka (Lichardová-Lokvencová Vyměněná princezna -1973 a 1981, od téže autorské dvojice Popelka -1979, M.Hokr O brejlaté princezně -1987, či D.Martincová Malá mořská víla - 1994-95), samozřejmě se objevují tituly poplatné své době (J.Edlis Sami, bez andělů -1974), z klasiků se uvádí Tyl (Fidlovačka - 1973, Tvrdohlavá žena - 1975), k netradičně koncipovaným představením patří Leisingova hra Hrátky pod šibenicí (1984), k nejúspěšnějším pak inscenace veselohry J.Wericha Teta z Bruselu, uvedená poprvé v roce 1983 a jejíž obnovenou premiérou 31.XII.1996 se kutnohorští ochotníci vrátili k tradici divadelních Silvestrů.
Období po roce 1989 znamená návrat k původním kořenům spolkové divadelní činnosti. Od roku 1991 se na plakátech opět objevuje záhlaví Ochotnický spolek TYL v Kutné Hoře, který v duchu společenské smlouvy s ředitelstvím Městského Tylova divadla má téměř ideální podmínky pro svoji činnost. Zmíněné Silvestrovské premiéry sice přinášejí lehčí reperetoár (G.Feydeau-M.Štrobl Počestné milenky - 1997, Macháček-Pacák Ženichové 1998, V.Štech-M.Štrobl Svatba století 1999) , ale objevuje se i řada hodnotných pohádek pro děti (Martincová Malá mořská víla 1995)i dramatika nesporně velmi hodnotná (J.M.Simmel Spolužák 2000). Od října 1999 začala při spolku působit Dětská divadelní školička, garantující kontinuitu členské základny do dalších let.

Již v samých počátcích kutnohorské ochotnické historie se objevuje jedna zajímavá skutečnost, kterou bychom mohli nazvat "divadelní rodiny". Na historických i novodobějších plakátech najdeme mnoho účinkujících stejných jmen, která toto tvrzení dokládají. Situace, kdy ve spolku působili zároveň oba manželé a nezřídka i jejich děti, byla nejen přínosem pro spolek jako takový, ale formovala i vztahy uvnitř rodiny. Rytmu spolkového života se v tomto případě podřizoval i rytmus rodinného života, což však tito lidé nepociťovali jako jakoukoliv újmu, ale spíše jako přirozenou povinnost, neboť ctít povinnosti své spolu s povinnostmi jiných členů spolku bylo a vlastně dodnes je onen základní kámen, držící spolek pohromadě. (M.Štrobl Ochotnický spolek Tyl - Krásné město 1999)






Městské Tylovo divadlo v Kutné Hoře
-----------------------------------------------------------------------------
Stavba zahájena : 7.září 1931
Slavnostní otevření :12.listopadu 1933
Celkové náklady : 3,000.000,-Kč

Autoři projektu : Dr.Ing.Rudolf HRABA - Kutná Hora
Ing.arch.Josef HRABA - Praha
Provedení stavby : Ing.Čeněk DAJBYCH
Ing.Rudolf RYŠÁN - Kutná Hora
Alois KRÁL

Předsedou Družstva pro
postavení divadla byl : JUDr.Josef CVACH
Předsedou Ochotnického
spolku Tyl v roce otevření
byl : Jaroslav ŽÁK
Starostou města v období
stavby byl : Jaroslav BOUŠKA

x x x x x

Od otevření divadla stáli v jeho čele v různě definovaných funkcích:

Antonín KOPECKÝ 1933-1937 Ředitel divadla
Jan REICH 1937-1948 Čestný ředitel
Antonín BOJANOVSKÝ 1933-1953 Tajemník divadla
Bohumil BROŽEK 1953-1954 Ředitel Domu osvěty
Alois PIPEK 1954-1955 dtto
Vladimír JEŘÁBEK 1956-1958 dtto
Miroslav JUST 1958-1959 Předseda Kulturní komise MěstNV
Josef KOUBA 1959-1961 Ředitel Domu osvěty J.K.Tyla
Milan POSPÍŠIL 1962-1964 Ředitel Kulturního střediska
Josef KOUBA 1965-1970 Ředitel Domu kultury a vzdělání
Jan POSPÍŠIL 1970-1974 Ředitel Městského kulturního
střediska
Zdeněk VRBA 1974-1990 Ředitel Městského kulturního
střediska, později Sdruženého
klubu pracujícíh ROH (SKP)
Miroslav ŠTROBL 1990-1991 Ředitel SKP, později Kulturního
sdružení (KS)
Jana KOZÁKOVÁ 1991-dosud Ředitelka KS, později Městského
Tylova divadla